Evropský parlament pozastavil platnost ocenění myanmarské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij Sacharovovou cenou. Vedení parlamentu jí vyčítá mimo jiné nelidské zacházení s muslimskou menšinou Rohingů. Su Ťij lidskoprávní cenu získala v roce 1990.
„Toto rozhodnutí je postihem za to, že nečiní dost a akceptuje pokračující zločiny proti komunitě Rohingů v Myanmaru,“ konstatoval mluvčí parlamentu Jaume Duch.
Rozhodnutí Evropského parlamentu neznamená, že někdejší myanmarská opoziční vůdkyně, disidentka a současná lídryně o cenu zcela přišla. Laureátkou ocenění zůstává, nemůže ji ale reprezentovat, například vystupovat jménem Sacharovovy ceny na konferencích či právě na plénu Evropského parlamentu a vyjadřovat se spolu s dalšími laureáty k lidskoprávním otázkám.
Pozastavení platnosti ocenění ve vedení parlamentu není vyústěním konkrétních událostí, ale dlouhodobé debaty, která se v Bruselu vede, přibližuje tamní zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Zdůrazňuje, že jde o velmi silný apel, protože se ještě nikdy v historii nestalo, aby prezidium parlamentu vůbec diskutovalo o tom, zda má nositel ceny být nadále jejím reprezentantem.
Kvůli Rohingům čelí Su Ťij kritice dlouhodobě
V případě Su Ťij nejde o první podobný krok. Myanmarská politička dlouhodobě čelí kritice za svůj postoj k tamní muslimské menšině Rohingům. Kvůli svému váhavému postoji přišla například o prestižní ocenění Velvyslankyně svědomí, které jí udělila Amnesty International.
Někdejší disidentka stojí v čele Myanmaru od roku 2015, kdy po vyhraných volbách prohlásila, že zemi bude řídit bez ohledu na to, koho parlament oficiálně zvolí hlavou státu. Ve vládě zaujala pozici státního poradce, která odpovídá funkci premiéra. Zároveň zastává i post ministryně zahraničí.
Myanmarské úřady neuznávají Rohingy jako etnikum a mluví o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bagladéše. Když rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Su Ťij operaci v počátku podpořila, později odsoudila jakékoli porušování lidských práv.
Europarlament uděluje cenu nesoucí jméno předního sovětského disidenta Andreje Sacharova každoročně od roku 1988 jednotlivcům či organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody. Pojí se s ní finanční odměna 50 tisíc eur. Vítěze oznamuje na plenárním zasedání Evropského parlamentu jeho předseda poté, co se na něm dohodne s lídry politických frakcí.
Su Ťij obdržela cenu v roce 1990, převzít si ji mohla ale až po 23 letech.
- Arakanský stát na západě buddhistického Myanmaru byl donedávna domovem více než milionu členů muslimské menšiny Rohingů. Ty vláda pokládá za nelegální přistěhovalce z Bangladéše a neumožňuje jim získat občanství či volit. Podle odhadů jich je kolem 1,1 milionu.
- Ze země od srpna 2017 uprchlo před násilím do sousedního Bangladéše už přes 700 tisíc Rohingů. Exodus vyvolalo tažení myanmarské armády proti této etnické skupině, kterým vojáci reagovali na útoky rohingských povstalců na řadu stanovišť myanmarských bezpečnostních sil.
- Podle svědků vojáci při raziích vraždili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali rohingské vesnice. V lednu 2018 se na základě dohody mezi Myanmarem a Bangladéšem měli začít muslimští uprchlíci do míst svých bývalých domovů vracet, začátek repatriací byl ale odložen.
- V únoru téhož roku pak vyšlo najevo, že opuštěné rohingské vesnice byly srovnávány se zemí buldozery. Ochránci lidských práv upozorňují, že může jít o snahu smazat důkazy o násilnostech. Myanmar tvrdil, že jen připravuje podmínky pro návrat uprchlíků.
