Strana Su Ťij se prohlásila za vítěze voleb v Myanmaru. Etnické menšiny ale hlasovat nesměly

Myanmar má za sebou druhé volby od konce vojenské diktatury. Za svobodné je ale podle mezinárodních pozorovatelů lze označit jen stěží. Přes 1,5 milionu voličů z etnických menšin úřady z hlasování vyloučily. Včetně statisíců muslimských Rohingů, vůči kterým podle vyšetřovatelů OSN páchá myanmarská armáda genocidu. Terčem mezinárodní kritiky je i místní politická vůdkyně a někdejší demokratická ikona Su Ťij.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Kontroverze kolem voleb v Myanmaru

Národní liga pro demokracii (NLD), kterou Su Ťij vede, už oznámila, že získala dostatek mandátů, aby měla v příštím parlamentu absolutní většinu. Na oficiální výsledky se však stále čeká.

Národní liga pro demokracii uspěla už v prvních volbách po odchodu vojáků z vlády v roce 2015. Tehdy strana získala 390 mandátů díky vlně optimismu a velké popularity, které se Su Ťij těší.

Letošní volby byly ve znamení epidemie koronaviru, ekonomických obtíží a zvyšujícího se etnického napětí. Část obyvatelstva navíc NLD vyčítá, že nezreformovala ústavu, kterou v roce 2008 prosadili představitelé armády. Ústava tak stále armádě zaručuje čtvrtinu křesel v parlamentu. Představitelé armády ovládají i klíčová ministerstva.

„Volby dopadnou potvrzením vedení Su Ťij. Strana to pojme jako silný výsledek s tím, že demokracie splnila svou povinnost,“ očekával nezávislý politický analytik Richard Horsey. Základní demokratická kritéria ovšem hlasování v Myanmaru nesplnilo.

Lidé bez práva volit

Zatímco se před volebními místnostmi na většině území tvořily fronty, v několika regionech s etnickými menšinami hlasování neproběhlo vůbec. Oficiální zdůvodnění znělo, že to neumožňuje bezpečnostní situace.

„V zemi žije ještě přes 600 tisíc Rohingů, které připravili o občanství a právo volit,“ poukazuje Phil Robertson z organizace Human Rights Watch.

Rohingové patří k nejpronásledovanějším menšinám na světě. Od roku 2017 opustilo Rakhinský stát na západě Myanmaru přes milion příslušníků tohoto etnika. Brutalitu páchanou myanmarskou armádou na této menšině označují zahraniční pozorovatelé za genocidu. Su Ťij to odmítá, zároveň ale přiznává, že k válečným zločinům dojít mohlo. „Je nanejvýš důležité, aby soudní dvůr vyhodnotil situaci přímo v Rakhinském státě bez emocí a přesně,“ nechala se slyšet v roce 2019.

Kvůli mlčení k situaci na západě země přišla Su Ťij už o několik ocenění. Naposledy ji Evropský parlament připravil o výsady Sacharovovy ceny. Letošními volbami dostává pověst někdejší legendy boje za lidská práva další ránu.