Myanmarská Národní liga pro demokracii (NLD) vyzvala armádu k propuštění své předsedkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z domácího vězení a k uznání výsledků parlamentních voleb z roku 2020. Myanmarská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, zadržela Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Vrchní velitel armády Min Aun Hlain označil převzetí moci za nevyhnutelné.
Strana myanmarské premiérky Su Ťij žádá její okamžité propuštění
Horizont ČT24: Su Ťij je v Myanmaru symbolem svobody, genocida Rohingů jí poškodila mezinárodní renomé (zdroj: ČT24)
Podle agentury AFP je armáda s největší pravděpodobností přesvědčena, že má Myanmar den po nekrvavém puči pevně pod kontrolou. Ulicemi největšího města Rangúnu však v úterý v poklidném protestu zněly klaksony aut a bouchání domácím náčiním, reportuje agentura Reuters. Sociální sítě pod hashtagem #voiceoutfordemocracy zaplavila videa, na kterých lidé na balkonech a oknech tropí hluk hrnci a pánvemi.
Uzavřeno naopak zůstává mezinárodní letiště v Rangúnu. Myanmarský státní letecký dopravce oznámil, že domácí a mezinárodní repatriační lety budou podle plánu pokračovat od čtvrtka 4. února. Agentura Reuters dříve uvedla, že provoz měl být uzavřen pro všechny lety včetně humanitárních do konce května.
USA i EU hrozí sankcemi
Výkonný výbor Národní ligy pro demokracii, která podle oficiálních výsledků vyhrála listopadové volby, vyzval armádu, aby tyto výsledky uznala a umožnila ustavující zasedání nového parlamentu, jež se mělo konat v pondělí.
Podle agentury Kjódó byly při pondělním převratu zatčeny stovky lidí, včetně všech členů NLD, kteří se v tu dobu nacházeli v metropoli Neipyijtu. Agentura Reuters v úterý po poledni SEČ uvedla, že nově zvolení poslanci, kteří byli od převratu drženi v ubytovacím komplexu pro zákonodárce během zasedání parlamentu, dostali povolení vrátit se domů.
GALERIE
Barmská armáda provedla převrat
Situací v Myanmaru, do jehož čela se po převratu postavil vrchní velitel armády Min Aun Hlain, se zabývala Rada bezpečnosti OSN. Podle AFP chtěla část členských států na návrh Londýna vyzvat k návratu civilní vlády a převrat odsoudit. Vyjednávání však bude pokračovat, Čína a Rusko si vyžádaly více času na rozmyšlenou, jaký postoj zaujmou. AFP to sdělil nejmenovaný diplomat.
Americký prezident Joe Biden v pondělí Myanmaru pohrozil obnovením sankcí. V úterý ministerstvo zahraničí avizovalo, že dění v zemi považuje za státní převrat, a slíbilo zavedení sankcí a dalších opatření cílených na úzký okruh vojenských generálů. Diplomacie zároveň přislíbila, že jakýkoliv trest neovlivní humanitární pomoc zemi.
K americké výhrůžce se v úterý přidala také Evropská unie: „EU použije veškeré dostupné možnosti, aby zajistila vítězství demokracie. Pokus zvrátit silou vůli barmského (myanmarského) lidu je nepřijatelný,“ vzkázaly ve společném prohlášení státy evropské sedmadvacítky. Uvedly také, že loňské volby považují za milník demokratizačního procesu.
EU již nyní zmrazuje majetek a znemožňuje vstup na své území těm členům myanmarské armády, které viní z porušování lidských práv menšinového muslimského národa Rohingů. Do Myanmaru se také nesmí vyvážet zboží, které by mohlo být použito na potlačování opozice. Tyto sankce lze podle diplomatů dále rozšiřovat. Unie požaduje okamžité propuštění Su Ťij i prezidenta Win Myina z domácího vězení.
Podle armádního velitele ale převzetí moci bylo nevyhnutelné, země si prý potřebovala vybrat cestu. „Dokud nebude po nadcházejících volbách ustavena nová vláda, musíme zemi řídit,“ řekl Min Aun Hlain na úterním jednání vojáky vytvořené vlády. Za priority kabinetu označil v době výjimečného stavu volby a boj proti covidu-19.
Ekonomika utrpí újmu
Vojenský převrat patrně způsobí myanmarské ekonomice újmu, předpokládají firmy i analytici. Ohroženy jsou podle nich miliardy dolarů zahraničních investic. Spojené státy zvažují další sankce na tuto zemi, která je i tak jednou z nejchudších v regionu. Dopad sankcí by ale byl jen omezený, protože většina investic v Myanmaru pochází z Asie, napsal zpravodajský server BBC.
Největším zahraničním investorem v Myanmaru byl v loňském roce Singapur, který stojí za 34 procenty schválených investic, uvádí Světová banka (SB). Hongkong, loni druhý největší investor, do země směřoval 26 procent ze zahraničních peněz.