Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij byla v pátek odsouzena k třem letům vězení s nucenými pracemi. Soud v Myanmaru, kterému po převratu vládne vojenská junta, ji shledal vinnou z údajného volebního podvodu, informovala agentura AP. Jde již o několikátý trest vězení, k němuž byla politička odsouzena.
Nositelku Nobelovy ceny za mír Su Ťij policie zatkla loni v únoru, kdy se k moci v Myanmaru dostala armáda a svrhla demokraticky zvolenou civilní vládu Národní ligy pro demokracii. Původně byla držena v domácím vězení, poté strávila několik měsíců na tajném místě v metropoli Neipyijtu a v červnu ji úřady přemístily do tamní věznice.
Su Ťij byla obviněna v četných kauzách, první proces s ní začal loni v květnu. Odsouzena už byla k jedenáctiletému trestu za podněcování násilí, nelegální dovoz vysílaček, porušení koronavirových opatření a přijetí úplatků. Čelí také dalším obviněním z korupce či vyzrazení státního tajemství.
Naposledy byla 15. srpna odsouzena k dalším šesti rokům vězení, když ji soud shledal vinnou ve čtyřech případech korupce.
Její stoupenci obvinění označují za politicky motivovaná, za pokus o její diskreditaci a snahu o legitimizaci vojenské junty. Kromě Su Ťij je v Myanmaru za mřížemi přes 11 tisíc lidí podezíraných z opozice proti armádě.
V červenci nechala vojenská vláda popravit čtyři muže odsouzené k trestu smrti na základě protiteroristického zákona. Ve skupině byl i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník Su Ťij. Popravy vyvolaly rozhořčené reakce z celého světa.
Stejný tříletý trest za volební podvody jako Su Ťij dostali také svržený prezident Win Myin a další politik Min Thu, který působil v prezidentské kanceláři. Nová volební komise, jejíž členy jmenovala vojenská junta, uvedla, že při hlasování v roce 2020 odhalila na seznamech voličů 11 milionů nesrovnalostí. Ty podle ní mohly usnadnit voličům několikanásobné odevzdání hlasů či spáchání dalších podvodů.
Šéf nové volební komise Thein Sou prohlásil, že jeho úřad zváží rozpuštění Su Ťijiny Národní ligy pro demokracii ještě před volbami, které armáda slíbila uspořádat v roce 2023.
