Pokud vláda neinvestuje do výzkumu, zadělává si na budoucí problémy, řekla Langšádlová

Nahrávám video

Pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna, uvedla v pořadu Interview ČT24 ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Zdůraznila, že současný návrh rozpočtu je teprve začátek politické diskuse.

Ministerstvo financí navrhlo rozpočet na příští rok se schodkem 235 miliard korun, většině resortů by se měly meziročně snížit výdaje. Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) návrh neodpovídá dohodě koalice o konsolidaci veřejných financí.

V této souvislosti Langšádlová zmínila, že je důležité, „abychom snižovali schodky, ale nesnižovali si budoucí růst.“ Dodala, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se snaží udržet rozpočet tak, aby se dodržely sliby – aby se schodek rozpočtu přibližoval k částce 220 miliard.

„Každý z nás bude chtít, aby tam byly promítnuty priority, ale já si myslím, že bychom se měli vrátit k doporučení, které nám dal NERV při sestavování rozpočtu. Říkal úplně jasně, že je nezbytné investovat do vzdělání, vědy a výzkumu a do investic, a to se podařilo i při té minulé krizi, protože pokud vláda nebude investovat do těchto třech oblastí, tak si podvazuje budoucí hospodářský růst,“ uvedla. 

V souvislosti s návrhem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která navrhuje, aby věda získala z rozpočtu 47,8 miliard, Langšádlová zmínila, že bude dále s ministrem financí a s premiérem jednat, ačkoliv by si přála, aby částka byla vyšší. „Jsem zkušený politik, realista a žiji v politické realitě, jsem vždy připravena jednat,“ uvedla.

Podotkla, že je pro ni zásadní, aby se zachovaly priority, se kterými rozpočet na vědu a výzkum sestavovali. „To je podpora lidí ve vědě, podpora excelence a podpora transferu neboli zhodnocování výsledků ve vědě, tam je ještě velký potenciál,“ uvedla. 

Podle ní je rovněž důležité, aby si jednotlivé rezorty přehodnotily, které výzkumné organizace sloučí či jak je budou využívat. „Musí se také posílit spolupráce mezi vědeckou sférou a veřejnou správou na tvorbu veřejných politik.“

Podotkla, že v současnosti je připravena novela zákona o veřejných výzkumných institucích v rámci konsolidačního balíčku. „Umožní to rezortům, aby více mohly ovlivňovat, na čem výzkumné organizace, které zřizují, pracují.“

Zmínila rovněž, že v Česku je bariéra mezi akademickými pracovníky a firmami. „Spolupráce není ideální a já to vím a děláme kroky, aby ta spolupráce byla blízká.“ Zmínila, že chce pracovat na tom, aby se vytvářely podmínky pro motivaci firem, aby investovaly do výzkumu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 24 mminutami

ŽivěSněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 58 mminutami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 1 hhodinou

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 2 hhodinami

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled