Trump se spokojí s výší cel, která Evropu úplně nezničí, míní Wichterle

Nahrávám video

Uvalení cel na dovoz zboží, které avizoval zvolený americký prezident Donald Trump, Evropu podle člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy Martina Wichterleho nezničí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Podle ekonoma z Kolumbijské univerzity Jana Švejnara bude Trump chtít vyrovnanou obchodní bilanci s Evropskou unií.

„S Trumpem se dá do určité míry vyjednávat,“ uvedl Švejnar. „Chce snížit daně, bude potřebovat peníze, takže ano, dá se něco vyjednat, ale na druhé si straně myslím, že ke zvýšení cel dojde.“ Podle něj jde také o to, jak vysoká cla vůči EU budou.

Švejnar rozhodně očekává zvýšení cel vůči Číně. „Trump vidí svět bilaterálně. S každou unií či Evropskou unií by chtěl mít poměrně vyrovnanou obchodní bilanci, takže kdyby Evropa nakupovala víc, tak to by Trumpa do značné míry uspokojilo,“ dodal Švejnar.

Wichterle věří, že se Trump spokojí s výší cel, která evropský průmysl „úplně nezničí“. „Bude záležet na tom, jestli půjde o plošná cla, nebo cla na vybrané produkty. Myslím, že Evropa je pár procent schopna unést. Samozřejmě kdyby se jednalo o dvacet až třicet procent, tak by to byl velký problém,“ řekl s tím, že je ale na druhou stranu nutné si uvědomit, že i Trumpova administrativa má určitou brzdu v rizicích – vyšší inflace či ztráty leadershipu ve světě.

Bude podle něj také záležet na tom, jestli Trump bude cla využívat ke svým zahraničně-politickým cílům, nebo k tomu, aby podpořil americkou ekonomiku.

„Evropa není tolik zajímavá“

Evropa je zároveň na seznamu Trumpových cel až na jednom z posledních míst – na těch prvních jsou Mexiko, Kanada a Čína. „Evropa není tolik v hledáčku zájmu USA, protože není tolik zajímavá,“ dodal Wichterle. S tím souhlasil i Švejnar. Na druhou stranu upozornil, že Evropa je pro Trumpa spojenec. „Myslím, že vůči Evropě bude opatrný. Že půjde o nižší řády,“ dodal Švejnar.

Švejnar na otázku, jak by se na situaci měla česká ekonomika adaptovat, pokud by Trump cla zavedl, zmínil, že v tomto případě USA pro tuzemsko nehrají tak velkou roli. „Pokud zvýšíme konkurenceschopnost, tak si výrobky najdou destinaci tam, kde jsou nejúspěšnější. A část toho může být Amerika,“ míní. Dodal, že se samozřejmě ale také může objevit efekt, že se podniky budou částečně přesouvat do USA.

Wichterle: Změna přináší příležitosti

Podle Wichterleho by Česko mělo přestat být subdodavatelskou ekonomikou. „Abychom měli vlastní produkty, které můžeme směřovat do těch teritorií, která budou zrovna otevřená, budou v konjunktuře, a abychom nebyli závislí téměř na jednom státu,“ dodal s tím, že jde o „neštěstí evropské ekonomiky.“

Každá změna ale podle něj přináší příležitosti, například v podobě investic na severoamerickém kontinentu. „A tak musíme mít zdravý a flexibilní průmysl, aby tohle ustál.“ Zmínil také, že český automobilový průmysl čeká dlouhá cesta zmenšování produkce, zvláště na dodavatelské části. „Český průmysl se bude muset trošku víc orientovat na jiné průmysly než na automotive.“

Švejnar: Průměrnost už se nevyplácí

Podle Švejnara je také potřeba si uvědomit, že Česko je především ekonomika služeb. „Sice máme důležitý průmysl, ale dvakrát tolik je hodnota služeb. A vývoz služeb – ať už jsou to konzultační a technologicky náročné služby – by měl být cíl, protože americká ekonomika je také převážně ekonomika služeb. (...) Kdybychom dali důraz na špičkové vzdělávání a lidský kapitál, tak to je budoucnost. Průmysl je důležitý, ale je sekundární.“

Wichterle uvedl, že jsou potřeba mladí lidé, kteří se budou vrhat do zakládání vlastních podniků i inovací. „České firmy přecházejí na vlastní produkty, současně s tím budou hledat spolupráci ve vědě a výzkumu a s technologickými firmami. To je jediná možná cesta, kudy se vydat.“ dodal. Podle Švejnara také v Česku není kladen důraz na vysokou kvalitu. „Nemáme naše univerzity v první stovce nebo dvoustovce. (...) Tady je důraz na průměrnost, která se kdysi vyplácela a už se nevyplácí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.