Vláda navrhne zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti, školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. V Otázkách Václava Moravce to zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pomoc by se podle něj měla týkat firem všech velikostí. Opatření by mělo platit nejpozději od ledna, ale ideálně od listopadu. Trvat by mělo maximálně dva roky. K jeho prosazení chce kabinet využít stavu legislativní nouze. Kvůli vysokým cenám energií se v neděli večer sešli na Úřadu vlády zástupci koalice. Definitivní podobu podpory pro domácnosti či průmysl by měla schvalovat vláda na pondělním mimořádném jednání.
Vláda chce garantovat cenu elektřiny pro oblast průmyslu, řekl Stanjura
Otázky Václava Moravce: Cesty z krize. Ví někdo, kudy jít? (1. část) (zdroj: ČT24)
Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu i přesto, že to podle něj nese rizika. Mohlo by to být totiž vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. „Ano, jsou to dvě rizika – hospodářská soutěž a nepovolená podpora,“ konstatoval ministr. „Jako průmyslová země to potřebujeme,“ doplnil.
„Máme různá variantní řešení. Uvidíme, co vláda, Poslanecká sněmovna a Senát zvolí, protože k tomu potřebujeme změnu zákonů,“ vysvětlil ministr s tím, že pro fungování opatření bude potřeba uzákonit povinnost, aby výrobci energií prodávali část produkce – asi deset až dvacet procent – státu nebo státnímu prodejci.
Otázky Václava Moravce: Cesty z krize. Ví někdo, kudy jít? (2. část) (zdroj: ČT24)
Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle Stanjury 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun. Jde o částku, ze které podniky nejspíše nebudou nadšené, ale umožní jim to zvládnout příští dvě účetní období.
Velkoobchodní cena elektrické energie tento týden v pátek končila na 496 eurech za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur.
Rozdělení pomoci do tří skupin
Pomoc se podle ministra rozdělí do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. „Myslím si, že stanovíme maximální koncovou cenu pro domácnost,“ uvedl Stanjura k opatřením, která chce vláda představit příští týden. „Měla by být ovšem (cena) stanovena tak, aby pro české výrobce elektrické energie znamenala, že budou mít pokryté náklady i přiměřený zisk. To znamená, že je nepošleme do ztráty,“ dodal. V takovém případě by pak podle něj nebyl důvod pro vyplácení kompenzací pro energetické firmy.
Jaký by mohl být cenový strop pro domácnosti, zatím ministr nechtěl předjímat. U domácností s nízkým příjmem by měl podle něj pomoci se zvládáním zvýšených nákladů na energie ještě příspěvek na bydlení.
Ve veřejném sektoru budou mít možnost využít zastropovaných cen zařízení bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem a provozovatelem. „U těchto sektorů, jako je školství a zdravotnictví, nebudeme rozlišovat, jestli je to státní, krajská, obecní nebo soukromá, protože zajišťuje veřejnou službu,“ zdůraznil Stanjura.
„Nemocnice mají energie do konce roku, řada poskytovatelů ze zdravotnického sektoru má energii i na příští rok. Garantuji, že mohou mít všechna zdravotnická zařízení stoprocentní jistotu, že elektrickou energii v příštím roce budou mít,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Události: Pomoc s vysokými cenami energií (zdroj: ČT24)
Daň z neočekávaných zisků
Vláda podle Stanjury nadále počítá kvůli pokrytí výdajů státu na zvládání nárůstu cen energií se zavedením mimořádného zdanění energetiky a dalších sektorů. „Pokud říkáme, že máme mimořádné výdaje v mimořádné situaci, tak potřebujeme i mimořádné zdroje,“ upozornil.
Takzvanou daň z neočekávaných zisků plánuje kabinet podle dřívějších informací pro tři sektory – energetiku, bankovnictví a rafinerie. Ze všech tří oblastí by mohla podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.
Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Ruskoka však zmíněná částka nebude na kompenzace stačit. „Ale zaplaťpánbuh za ni. Navrhoval bych i daň pro extra bohaté rodiny,“ prohlásil ve vysílání České televize.
Daň z neočekávaných zisků by v případě zavedení platila maximálně tři roky, a to nejdříve od 1. ledna 2023. Z ústavně-právních důvodů podle ministra nelze zavést daň zpětně za letošní rok.
„V krizovém období jde o správné řešení, ale podle mě by se mělo týkat celé ekonomiky. Můžou být totiž i firmy v jiných sektorech, které mají dočasně nadměrné zisky. Není proto důvod, aby se daň měla omezit pouze pro tři sektory, i když jde o ty hlavní,“ uvedl Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Další daňová opatření se nechystají. Stanjura také potvrdil nedávné vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS), že vláda příští týden projedná trvalé snížení spotřební daně z nafty. „Abychom nesnižovali konkurenceschopnost dopravců vůči našim sousedům,“ vysvětlil Stanjura.
Snížení spotřební daně na benzin a naftu o 1,50 koruny na litr platí od 1. června a skončit má 30. září. Vláda ho zavedla jako reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem. V případě trvalého snížení na minimální hranici stanovenou EU by mohl státní rozpočet podle Stanjury přijít o čtyři až pět miliard korun. „S tím počítáme, ale to není DPH, to je fixní částka,“ dodal.