Ekonomy znepokojuje situace na realitním trhu

Nahrávám video

Červnová inflace zrychlila v meziročním srovnání téměř ke třem procentům z květnových 2,4 procenta. To je nejvyšší hodnota od loňského prosince. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová se obává situace na realitním trhu, ekonom Jan Švejnar zase v případě zvyšování cen volá po navýšení dovozu. Řekli to v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem.

Inflaci táhnou nahoru hlavně ceny potravin. Podle Matesové šlo u potravin tento růst očekávat, promítlo se do něj totiž zdražování vstupů, tedy zemědělských plodin často mimo Česko i Evropu, například kvůli neúrodě. „Zpracovatelé potravin mají právo říkat: Ano, nám se zdražily vstupy. Na druhé straně se jim zase snížily ceny energií,“ podotýká.

Na českém, velmi koncentrovaném trhu prý budou mít zejména zpracovatelé a obchodní řetězce „snahu navyšovat si marže všude, kde to půjde“. „Je opravdu potřeba, aby antimonopolní úřad hlídal nezneužívání tržní síly,“ dodává.

Pokud ceny podstatně vzrostou, měl by se podle Švejnara také zvýšit dovoz, aby ceny nebyly jiné než v Evropě. „Neměli bychom mít u jednotlivých položek v průměru mnohem vyšší ceny, aspoň ne dlouhou dobu. Ať už to jsou vejce, nebo něco jiného, co se dá lehce dovézt,“ říká s tím, že cena dopravy je nízká.

Vliv poptávky

Dále rostly také ceny služeb – například ty ubytovací zdražily meziročně téměř o osm procent. Podle Švejnara je Česko „ekonomikou služeb“, tvoří většinu HDP. U domácích služeb by prý pomohlo umožnit lehčí vstup na trh. „Jakmile je více poskytovatelů služeb, tak je větší konkurence a potom ceny tolik nerostou,“ myslí si. Za důležitý ale označuje i vliv poptávky.

„Musíme si uvědomit, že jak se ekonomicky vyvíjíme, tak lidé utrácejí víc,“ říká Švejnar. Tam, kde není velká konkurence, se tento zájem nepřenáší do výroby, ale do vyšších cen. Podle Matesové nyní ještě „dožíváme“ období pandemie, kdy se nedalo cestovat. Lidé jsou tak ochotni si třeba za dovolenou připlatit.

„Znepokojovalo by mě, co se děje na realitním trhu. Není to napříč republikou, je to ve velkých městech a velmi výrazně v Praze,“ říká. Zmiňuje, že cena metru čtverečního u novostaveb v Praze je trojnásobkem toho, co je průměr zbytku republiky. Lidé do bytů ukládají peníze, ale „nesmírným způsobem“ to táhne nahoru i nájemné pro lidi, kteří v Praze musí bydlet, dodává.

Podle Švejnara by mohla v tomto ohledu pomoci i síť rychlovlaků a dálnic, která by z Česka udělala „dva prolínající se regiony“. „V tom smyslu můžete bydlet kdekoliv a pracovat kdekoliv,“ říká s tím, že tuzemsko má v tomto ohledu oproti jiným zemím geograficky obrovskou výhodu, kterou nevyužívá.

Otázka cel

Na ekonomiku mají vliv také cla. Americký prezident Donald Trump po zahájení svého druhého prezidentského mandátu jich zavedl řadu, jsou zaměřena na jednotlivé výrobky a země. Stanovil základní desetiprocentní tarif na veškerý dovoz do USA a také dodatečná cla na některé produkty a státy. Ve středu oznámil zavedení cla na dovoz mědi ve výši padesát procent, a to s platností od 1. srpna.

Podle Švejnara tohle počínání provází obrovská nepředvídatelnost. „On zavede cla, pak je oddálí, pak zase přijde s jinými cly a podobně,“ říká. Následky podle něj budou větší pro USA. „Země, která cla ustanovuje, tak bude mít větší dopad, ať už jde o ceny, či nedostatek vstupů a tak dále. To se zatím ještě v Americe tolik neprojevuje,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 4 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 9 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
včera v 20:08

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.