Ekonom Jan Švejnar a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se ve středečních Událostech, komentářích v podstatě shodli na tom, že snahy končícího prezidenta Miloše Zemana o lepší obchodní vztahy s Čínou byly dobře míněné, podle druhého jmenovaného byl ovšem Zeman v otázce slíbených čínských investic do Česka naivní. Hlavní ekonomická analytička Radiožurnálu Jana Klímová tyto sliby označila za nesmyslné a vztahy hlavy státu s Pekingem na obchodním poli za „přepálené“.
„Mně se vybaví absolutně přepálené obchodní vztahy s Čínou a nesmyslné sliby čínských investic. Já myslím, že těm (Zeman) věřil, protože byl potom zklamaný a někdy v roce 2019 Čínu lehce káral a podmiňoval svou účast na další návštěvě či investičním fóru tím, že Peking svoje sliby investic naplní,“ zhodnotila působení končícího prezidenta na ekonomickém poli Klímová.
Podle Švejnara byl Zeman v ekonomické oblasti poměrně zběhlý, v 90. letech byl jedním z těch, kdo ekonomice dostatečně rozuměli. „To, že vedl delegace do Číny a Ruska, není z ekonomické stránky špatný přístup, protože jsou to země, kde je dělání byznysu poznamenáno tím, jestli je tamní vláda ochotná s podniky z dané země spolupracovat,“ upozornil ekonom, který v minulosti sám kandidoval na post hlavy státu.
Ty správné firmy u jednoho stolu
Rafaj souhlasí s tím, že například na Středním východě, v Africe či Asii jsou země, kde je třeba pro úspěšný export vytvořit platformu potvrzenou vysokými politiky. Je podle něj pak jedno, jestli podnikatelé cestují s ministry, premiérem nebo prezidentem.
„Tato úroveň je třeba, abyste dostali k jednomu stolu ty správné firmy. Svaz průmyslu takovéto mise pořádá mnoho let, řada firem v rámci těchto misí uzavírá významné obchody. V tomto smyslu se dá říct, že Miloš Zeman chápal význam těchto misí. Je to správné u každého prezidenta, očekáváme to i u toho nového,“ zdůraznil Rafaj.
Vzápětí ale dodal, že prezident organizoval i mise s konkrétními firmami, které on osobně považuje za netransparentní. Podle Klímové ani Zemanovy snahy nijak zvlášť neposunuly obchodně vztah mezi Českem a Čínou. Připomněla, že „řadu obchodů (s Ruskem) zdecimovaly“ pro změnu sankce uvalené na Moskvu po anexi Krymu v roce 2014. „Ani tam nedošlo k nějakému velkému pozitivnímu vývoji,“ má jasno Klímová.
Bylo naivní předpokládat, že by Čína do Česka vrhla velký objem investic tak, jak o tom Zeman opakovaně hovořil? „Jsem přesvědčený, že v tomto byl názor Miloše Zemana velmi naivní. Bylo zcela zjevné, že to, co očekával, Čína nenaplní,“ míní Rafaj, podle nějž Peking sledoval spíše geopolitické zájmy. Podle něj nebyla odcházející hlava státu tak zdatným makroekonomem, jak se ráda prezentovala.
