Školka od tří let zvyšuje šanci na lepší vzdělání i zaměstnání, popsal český výzkum

Nahrávám video

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání. Uvádí to studie think-tanku IDEA. Její autoři sledovali děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

„Podněty a sociální dovednosti, které tříleté dítě získává v mateřské škole, je těžké v prostředí domova nahradit, a to zejména u dětí se socio-ekonomicky slabším rodinným zázemím,“ uvedla jedna z autorek studie Klára Kalíšková. Podle ní se výsledky shodují s většinou podobných zahraničních výzkumů.

  • Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.

Děti, o které matky celodenně pečovaly do čtyř let, vykazují ve srovnání s dětmi, které nastoupily do školky o rok dříve, o čtyři procentní body vyšší pravděpodobnost, že ve věku 21 až 22 let nestudují ani nepracují. Pravděpodobnost, že studují vysokou školu, je u nich pak o šest procentních bodů nižší.

„V případě dětí matek bez maturity, které ve věku 21 až 22 let žijí s matkou ve společné domácnosti, je pravděpodobnost, že nestudují ani nepracují, dokonce vyšší o více než devět procentních bodů. Pravděpodobnost nástupu těchto dětí na vysokou školu je nižší o dvanáct procentních bodů,“ sdělila hlavní autorka studie Alena Bičáková z Národohospodářského ústavu AV ČR.

Studie využívá data o vzdělání a pracovním zapojení dětí, jejichž rodiče byli dotčeni reformou rodičovského příspěvku v ČR v roce 1995, která prodloužila možnou dobu jeho čerpání ze tří na čtyři roky. Neprodloužila se ale garance původního pracovního místa matky. Podle autorů studie to vedlo k tomu, že 38 procent matek tříletých dětí zůstalo se svými potomky doma.

Věkový interval 21 až 22 let byl zvolen cíleně. „Tato věková skupina umožňuje sledovat dokončení středního vzdělání, uplatnění na trhu práce nebo účast na terciárním vzdělávání,“ uvedla Bičáková. „Na druhou stranu ještě 75 procent lidí ve věku 21 až 22 let sdílí domácnost s rodiči a to je klíčové pro analýzu rozdílů v dopadech podle úrovně vzdělání matky,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 2 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 7 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 10 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.