Školka od tří let zvyšuje šanci na lepší vzdělání i zaměstnání, popsal český výzkum

Nahrávám video

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání. Uvádí to studie think-tanku IDEA. Její autoři sledovali děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

„Podněty a sociální dovednosti, které tříleté dítě získává v mateřské škole, je těžké v prostředí domova nahradit, a to zejména u dětí se socio-ekonomicky slabším rodinným zázemím,“ uvedla jedna z autorek studie Klára Kalíšková. Podle ní se výsledky shodují s většinou podobných zahraničních výzkumů.

  • Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.

Děti, o které matky celodenně pečovaly do čtyř let, vykazují ve srovnání s dětmi, které nastoupily do školky o rok dříve, o čtyři procentní body vyšší pravděpodobnost, že ve věku 21 až 22 let nestudují ani nepracují. Pravděpodobnost, že studují vysokou školu, je u nich pak o šest procentních bodů nižší.

„V případě dětí matek bez maturity, které ve věku 21 až 22 let žijí s matkou ve společné domácnosti, je pravděpodobnost, že nestudují ani nepracují, dokonce vyšší o více než devět procentních bodů. Pravděpodobnost nástupu těchto dětí na vysokou školu je nižší o dvanáct procentních bodů,“ sdělila hlavní autorka studie Alena Bičáková z Národohospodářského ústavu AV ČR.

Studie využívá data o vzdělání a pracovním zapojení dětí, jejichž rodiče byli dotčeni reformou rodičovského příspěvku v ČR v roce 1995, která prodloužila možnou dobu jeho čerpání ze tří na čtyři roky. Neprodloužila se ale garance původního pracovního místa matky. Podle autorů studie to vedlo k tomu, že 38 procent matek tříletých dětí zůstalo se svými potomky doma.

Věkový interval 21 až 22 let byl zvolen cíleně. „Tato věková skupina umožňuje sledovat dokončení středního vzdělání, uplatnění na trhu práce nebo účast na terciárním vzdělávání,“ uvedla Bičáková. „Na druhou stranu ještě 75 procent lidí ve věku 21 až 22 let sdílí domácnost s rodiči a to je klíčové pro analýzu rozdílů v dopadech podle úrovně vzdělání matky,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 42 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...