Školka od tří let zvyšuje šanci na lepší vzdělání i zaměstnání, popsal český výzkum

Nahrávám video

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání. Uvádí to studie think-tanku IDEA. Její autoři sledovali děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

„Podněty a sociální dovednosti, které tříleté dítě získává v mateřské škole, je těžké v prostředí domova nahradit, a to zejména u dětí se socio-ekonomicky slabším rodinným zázemím,“ uvedla jedna z autorek studie Klára Kalíšková. Podle ní se výsledky shodují s většinou podobných zahraničních výzkumů.

  • Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.

Děti, o které matky celodenně pečovaly do čtyř let, vykazují ve srovnání s dětmi, které nastoupily do školky o rok dříve, o čtyři procentní body vyšší pravděpodobnost, že ve věku 21 až 22 let nestudují ani nepracují. Pravděpodobnost, že studují vysokou školu, je u nich pak o šest procentních bodů nižší.

„V případě dětí matek bez maturity, které ve věku 21 až 22 let žijí s matkou ve společné domácnosti, je pravděpodobnost, že nestudují ani nepracují, dokonce vyšší o více než devět procentních bodů. Pravděpodobnost nástupu těchto dětí na vysokou školu je nižší o dvanáct procentních bodů,“ sdělila hlavní autorka studie Alena Bičáková z Národohospodářského ústavu AV ČR.

Studie využívá data o vzdělání a pracovním zapojení dětí, jejichž rodiče byli dotčeni reformou rodičovského příspěvku v ČR v roce 1995, která prodloužila možnou dobu jeho čerpání ze tří na čtyři roky. Neprodloužila se ale garance původního pracovního místa matky. Podle autorů studie to vedlo k tomu, že 38 procent matek tříletých dětí zůstalo se svými potomky doma.

Věkový interval 21 až 22 let byl zvolen cíleně. „Tato věková skupina umožňuje sledovat dokončení středního vzdělání, uplatnění na trhu práce nebo účast na terciárním vzdělávání,“ uvedla Bičáková. „Na druhou stranu ještě 75 procent lidí ve věku 21 až 22 let sdílí domácnost s rodiči a to je klíčové pro analýzu rozdílů v dopadech podle úrovně vzdělání matky,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...