Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).
ČNB přehnaně reaguje na vývoj inflace a oslabuje české firmy, soudí Švejnar a Sedláček
34 minut
OVM: Ekonomové Švejnar a Sedláček o inflaci a roli ČNB
ČNB se zaměřuje (jen) na inflaci a ne na ekonomický růst, soudí ředitel centra IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu), člen NERV, který působí i na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jan Švejnar. Naopak ECB bere v úvahu také růst, dodal.
Politika českých centrálních bankéřů tak podle něho snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, kteří mají dražší peníze a dražší kapitál než jejich evropští soupeři. Současný vývoj inflace – na který ČNB zvyšováním úrokových sazeb reaguje – může být podle něj velmi dočasný.
Inflace v Česku
Také ekonom ČSOB, člen NERV a KoroNERV-20 Tomáš Sedláček je stoupencem zdrženlivého postupu u stanovování úrokových sazeb. Domnívá se, že inflace je stejná jako loni, a tak se nyní nedostáváme do žádných rekordních vod, na což by musela ČNB razantně reagovat.
Švejnar zdůraznil, že role ČNB je v celkovém mixu národohospodářské politiky (kterou určuje i ministerstvo financí či vláda) mnohem větší, než si většina lidí uvědomuje. Sedláček dodal, že největšími vypravěči příběhů jsou dnes centrální bankéři.
V současné době by měl stát podle Švejnara chytře investovat, například do inovací, infrastruktury a vzdělávání. Vyjádřil se také k rozpočtové politice vlády. Je zastáncem toho, aby ještě nějakou dobu byla razantní. „Máme panický strach z dluhu, ale ten sám o sobě není špatná věc,“ řekl. Podle něj je potřeba, aby nyní vláda krátkodobě chytře investovala. „Šikovně umístěný deficit je dobrá věci,“ reagoval na diskusi, zda současné rozpočtové schodky nejsou příliš velké.
Sedláček se však bojí, že nejsme schopní uvažovat dlouhodobě.
V loňském roce, ovlivněném pandemií, skončil státní rozpočet se schodkem 367 miliard korun, největším v dějinách samostatné České republiky. Za letošní rok se zatím odhaduje výsledný deficit kolem 410 miliard. Pro příští rok plánuje ministerstvo financí schodek ve výši 390 miliard korun.
Švejnar kritizuje státní správu, Sedláček ztrátu náboje Česka
Švejnar zmínil rovněž to, že covidová krize ukázala, že nemáme dobře fungující státní správu, vyzdvihl naopak armádu. Podle něj státní správě chybí akceschopnost. Dodal, že některé země si udělaly analýzu státní správy, aby našly správný model. To by mělo udělat i Česko a pak motivovat lidi k jeho naplňování.
„Důležité je najít cíl a uskutečňovat ho,“ dodal s tím, že nová vláda by měla udělat i daňovou reformu a změnu právního systému.
Sedláček pak při pohledu zpět uvedl, že Česko mělo „náboj“ do vstupu do Evropské unie (v roce 2004), kdy „jsme chtěli být všude a chtěli mít euro“. V pozdější etapě podle něj došlo k „velkému přešlapování na místě“.
Švejnar i Sedláček jsou členy Národní ekonomické rady vlády (NERV). Švejnar však uvedl, že už se tato rada delší dobu neschází a na rozdíl od aktivní role v loňském roce je letos pasivní.
