V době koronavirové nákazy v Česku přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. Na počátku pandemie měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem s nařízenými omezeními. Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a osoby, kterým se propadl příjem. Ukázala to studie čtveřice výzkumnic a výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky.
„Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií,“ uvedl autorský tým.
Podle vědeckých zjištění trpělo v roce 2016 střední depresí a úzkostí v Česku kolem sedmi až osmi procent lidí. Podle studie to před pandemií bylo asi šest procent dospělých.
Lidé hodnotili spánek i chuť k jídlu
Studie vychází z projektu Život během pandemie. V něm se od poloviny března do poloviny června experti každé dva týdny ptali 3100 lidí na jejich situaci a chování. Zjištění o duševním zdraví zahrnují výsledky 1964 lidí, kteří opakovaně odpovídali na šest otázek z diagnostického dotazníku pro depresi a úzkosti. Hodnotili spánek, nervozitu, chuť k jídlu, únavu, zájem o dění a podrážděnost.
Po zavedení nouzového stavu, v němž bylo Česko od 12. března do 17. května, se podíl lidí s příznaky středně těžké deprese či úzkosti zvedl z šesti na 20 procent. Postupně pak klesal. Před polovinou června se dostal na deset procent.
Autorský tým poukazuje na to, že se lidem přes noc změnil život, omezila se možnost setkávání a mnozí zůstali v osamění. Objevil se strach o blízké i vlastní zdraví, hrozil výpadek příjmů i ztráta zaměstnání. V mnoha domácnostech bylo nutné skloubit práci s výukou dětí. Zneklidňující byla nejistota kolem vývoje situace.
„Tyto a další faktory působí na různé skupiny i jednotlivce s různou intenzitou a u mnoha z nich mohou ohrožovat jejich duševní zdraví,“ uvedli autoři. Podotkli, že duševní zdraví ovlivňuje i zdraví fyzické, vliv má na fungování člověka v práci, rodině i společnosti.
Ze studie vyšly hůře ženy
Před pandemií mělo minimálně středně těžké deprese kolem pěti procent mužů a sedm procent žen. Na přelomu března a dubna to bylo 26 procent žen a 13 procent mužů. Do poloviny června podíly klesly. Příznaky ale mělo stále 12 procent žen a osm procent mužů.
Příznaky depresí a úzkostí se projevovaly u 37 procent matek s potomky do 18 let a u 14 procent otců. Za velkým rozdílem by podle expertů mohlo být nerovnoměrné rozdělení péče v rodinách. Na ošetřovném zůstaly doma se školáky hlavně ženy.
Středně těžké deprese a úzkosti mělo podle zjištění i 21 procent bezdětných žen a 12 procent mužů bez potomků. Rozdíl odborníci vysvětlují většími dopady krize na ženy. Častěji pracují v odvětvích, která zasáhla omezení, a to ve službách, obchodu, pohostinství či v cestovním ruchu. Ženy také méně často uváděly, že mohou svou práci dělat na dálku z domova.
Příznaky minimálně středně těžkých depresí popsalo také 36 procent mladých od 18 do 24 let a 13 procent lidí nad 65 let. Ostatní věkové skupiny na tom byly hůř než senioři, ale lépe než mladí. Těm se také stav zlepšoval nejpomaleji. V polovině června měla příznaky čtvrtina. Autoři upozornili na to, že výsledky jsou reprezentativní jen pro seniorky a seniory s přístupem k internetu. Průzkum se totiž dělal on-line.
Podle autorů výsledky analýzy ukazují, že by psychologická podpora a služby měly být co nejvíc dostupné. Nutné je také poskytovat lidem srozumitelné informace o tom, jak mají o své duševní zdraví pečovat. Poučení o odbourávání stresu by mělo směřovat i na mladé. Je také potřeba snižovat obavy z dalšího vývoje pandemie. Koncem června si 85 procent dotázaných myslelo, že nejpozději v zimě přijde další vlna nákazy. Že se nezvládne bez plošných opatření, mínily tři pětiny lidí.
Problémy mají i lidé, kteří covid přímo prodělali
Fakt, že současná pandemie dopadá hůře na ženy než na muže, vyplynul i z italské studie milánského Vědeckého institutu San Raffaele. Ten se však nezabýval vlivy nouzového stavu, ale přímými dopady nemoci covid-19 na duševní zdraví. Vědci shromáždili informace o 402 lidech, kteří nemoc prodělali, jeden měsíc po jejich pobytu v nemocnici. Pomocí sady otázek se snažili u lidí diagnostikovat symptomy posttraumatické stresové poruchy, deprese, úzkostí, nespavosti a obsesivně kompulzivních poruch. Vyšlo jim, že u 55 procent dotázaných se skutečně alespoň jedna z duševních poruch potvrdila, převažovaly ženy.
