V době karantény roste počet případů domácího násilí. Omezení uzavírají oběti s pachateli

Nahrávám video

Od zavedení bezprecedentní karantény, ve které se globálně ocitla polovina populace, evidují ve světě nárůst počtu případů domácího násilí. Krize vyostřuje partnerské vztahy a omezení pohybu znemožňuje obětem únik. V řadě zemí se navíc uzavřela krizová centra, jinde jsou přeplněná. Na hrozbu zvýšení počtu případů domácího násilí v souvislosti s karanténními opatřeními upozorňují i české organizace, které pomáhají obětem.

Například Španělsko podle listu The New York Times hlásí za první týdny karanténních opatření nárůst případů domácího násilí o osmnáct procent, Velká Británie o pětinu a Francie skoro o třetinu. Německá telefonní linka pomoci ženám, které se staly oběťmi násilí, zaznamenala minulý týden o 17,5 procenta víc hovorů než týden předtím, uvedlo ministerstvo pro rodinu.

Počty telefonátů na nouzové linky na pomoc obětem se podle OSN ve srovnání se stejným obdobím loňského roku třeba v Číně dokonce ztrojnásobily, zdvojnásobily se například v Malajsii či Libanonu. „Mnoho žen čelí násilí, ale nemluví o tom. Skrývají to a jsou zticha. Musí s tím vyjít na veřejnost,“ míní libanonská aktivistka Rose Šárová.

Karanténa nekompromisně uzavřela oběti s násilníky, a vyhledat pomoc z domova je proto mnohem těžší a nebezpečnější. V některých zemích zavádějí hesla, kterými na sebe mohou oběti nenápadně upozornit třeba v obchodech nebo lékárnách.

Také české organizace na pomoc obětem upozorňují, že v době mimořádných opatření může násilí za dveřmi bytů přibývat a situace týraných se může zhoršit. Cestu k obvyklé pomoci komplikuje i úsporný režim intervenčních center.

Bílý kruh bezpečí zaznamenal za první měsíc nouzového stavu o 42 procent víc hovorů než ve stejném období minulého roku. Zároveň uvádí, že „v době omezeného osobního kontaktu ve většině poraden pro oběti není tento nárůst překvapením“.

Nahrávám video

OSN: Zahrňte boj s domácím násilím do plánů proti koronaviru

Před narůstajícím problémem varuje i OSN. „Vyzývám všechny vlády, aby zavedly prevenci a boj proti násilí na ženách začlenili do svých plánů proti COVID-19,“ uvedl generální tajemník organizace António Guterres. 

Přidává se i katolická církev. „Občas (ženám) hrozí násilí přímo v manželství a je to pro ně příliš těžké břemeno,“ prohlásil papež František. 

Krize přitom může postihnout i rodiny, které zatím žádné problémy neměly. Stísněné prostředí a nedostatek soukromí může rychle vyostřit i dosud harmonické vztahy. „Násilnosti se během izolace zhoršují. Zvlášť když lidé nejsou vytížení,“ podotkla Isabelle Debréová, předsedkyně francouzské asociace Enfant Bleu, která pomáhá zneužívaným dětem. 

Odborníci upozorňují, že problém domácího násilí se zrušením karantény neopadne. Rizika se podle nich zvyšují s psychickým vypětím, zvlášť když po zdravotní krizi nastoupí ekonomický propad a nárůst nezaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Polsku se stal další útok ve škole. Jedna žena zemřela

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi – jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie. Policejní mluvčí Ilona Puścianová v televizi řekla, že zaútočil patnáctiletý bývalý žák a napadenými jsou zřejmě školnice, jedna z učitelek a ředitel. Policie v Mazovském vojvodství, kde se útok stal, na síti X oznámila, že zemřela 37letá zaměstnankyně školy, podle serveru onet.pl šlo o školnici.
10:29Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ruský útok na autobusy v Kramatorsku má desítky obětí

Nejméně 33 lidí přišlo o život a další utrpěli zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Kyjev hlásí další tři mrtvé. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Hoří i ropná rafinerie v ruském Salavatu.
09:03Aktualizovánopřed 12 mminutami

Jižní Korea stáhne velvyslance z Ukrajiny kvůli sporu o zajatce

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny. Reaguje tak na spor ohledně válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu v OSN oznámil, že Kyjev předal Soulu zadržené severokorejské vojáky. Podle Jižní Koreje tím porušil dohodu o mlčenlivosti. Asijská země nicméně vyjádřila naději na smírné řešení konfliktu.
před 1 hhodinou

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
před 1 hhodinou

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 2 hhodinami

Izrael neustoupil. Britský konzulát v Jeruzalémě ukončuje činnost

Britský konzulát ve východním Jeruzalémě ukončuje činnost, oznámil izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Konzulát opustí většina diplomatů, uvedl Izrael. Británie dle stanice BBC tvrdí, že budova „nebude uzavřena“ a bude sloužit jako působiště „mise Spojeného království“. Podle britského šéfa diplomacie Eda Milibanda může Londýn budovu nadále užívat – nyní bude sloužit jako nezávislá diplomatická mise. Obě země se zároveň dohodly na pokračování dialogu.
před 4 hhodinami

Nový Zéland po dekádách apatie zbrojí

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.
před 6 hhodinami

Ruští agenti zřejmě vnikli do bytů finských poslanců. V jednom nechali „vizitku“

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.