Vláda už jednou podcenila podle ekonoma Filipa Pertola z IDEA CERGE-EI přípravu na epidemii, když nezačala budovat včas systém trasování a testování a pak musela sáhnout k plošnému lockdownu, což je ale vždy to nejdražší řešení, připomněl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Bývalý ministr zdravotnictví a primář Oddělení dětské hematologie a biochemie FN Brno Jan Blatný souhlasil, že by bylo velkou chybou, kdyby se případný nástup dalšího problému opět podcenil, například po návratu Čechů z dovolených.
Chybou by bylo podcenit případný nástup dalšího problému, například po dovolených, uvedl k pandemii Blatný
OVM k dopadům koronavirové krize - 1. část (zdroj: ČT24)
Blatný doufá, že se už rozjede takzvaný systém surveillance, který zajistí včasné varování před novou mutací. V OVM připoměněl, že v době, kdy opouštěl ministerstvo, už připraven byl a teď proto věří, že se začne i používat. „Je to určitě cesta, kterou musíme jít dál,“ zdůraznil.
O nutnosti sekvenovat i v souvislosti s nadchzejícími dovolenými a celkovým dalším rozvolňováním, které nastává v pondělí, hovořil i epidemiolog Rastislav Maďar. Podle něho je to stále nejslabší místo. Blatný však připomněl, že zatímco na podzim byla kapacita v tomto ohledu sotva pět desítek vzorků za týden, nyní už jde o několik tisíc. „To je obrovský skok, toto už jsou akceptovatelná čísla,“ dodal.
Podle Maďara je ovšem důležité, aby se vzorky sekvenovaly plošně a dělo se tak alespoň u deseti procent všech PCR testů. „Aby se testovaly lokální ohniska nákazy, těžší případy u mladých lidí nebo návraty z exotické ciziny,“ přiblížil. Pokud se všechna tato kritéria zohlední, tak by Česko podle něho brzy zjistilo, zda se zde vyskytuje nějaká z nových variant viru. „A pak by opatření byla asi radikální, ale byla by velmi regionální, lokální,“ uvedl.
Zdůraznil ale, že právě testování chrání před tím, aby se opět nemuselo plošně uzavírat, byť je to nákladný proces. Ovšem je ho potřeba porovnat s tím, kolik pak stojí plošná uzávěra.
„Když to (testování) stojí u jedné pojišťovny jednu miliardu na kvartál a jeden den lockdownu stojí jednu až čtyři miliardy, podle toho, jak je tvrdý. To znamená, pořád jeden den toho lockdownu stojí to, co kvartální plošné testování,“ připomněl.
OVM k dopadům koronavirové krize - 2. část (zdroj: ČT24)
Podle Maďara se také ukazuje, že Česko by potřebovalo instituci typu, jako je třeba ECDC, tedy Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí nebo německý Institut Roberta Kocha. A je potřeba to začít řešit. „Protože pokud to zejména po volbách zanikne v tom, že je málo peněz, že se musí šetřit a že se bude udržovat ekonomika a restartovat, tak přijde další pandemie a zase nás to zastihne nepřipravené,“ upozornil.
Ekonom Pertold s nim plně souhlasí. „Potřebujeme instituci, která bude mít respekt veřejnosti, abychom zde nevedli spory o rouškách a respirátorech v době, kdy už dávno existují vědecké studie, které potvrzují jejich účinnost. Potřebujeme odborný podklad pro rozhodování politiků nějakým způsobem ustálit, aby ministerstva měla permanentní odborný základ v tom, co doporučují a aby v to byla důvěra veřejnosti,“ doplnil.
Na testování směřují miliardy korun
Největší náklady v loňském roce spojené s epidemií koronaviru jsou podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) spojené právě s testováním. Na konci loňského roku byly náklady zhruba dvě a půl miliardy korun. V letošním roce se zatím proplácení PCR a antigenních testů pohybuje kolem dvou miliard, vyčíslil v OVM ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Ten zároveň uvedl, že pojišťovna navrhla snížit úhradu za antigenní test na 201 korun a za PCR na 600 korun.
Náklady VZP na testy
„Z naší strany šla kalkulace na 201 korun. Je to částka k dojednání, vůbec neříkám, že to bude finální částka,“ řekl Kabátek. „U PCR testu je shoda, tam je to na straně ministerstva zdravotnictví. Tam my v současné době pracujeme se snížením ceny zhruba na 614 korun,“ dodal.
Jednání ale pokračují a nyní podle něho probíhají na úrovní ministerstva zdravotnictví, mezi VZP a ostatními pojišťovnami sdruženými ve Svazu zdravotních pojišťoven.
„Naše ambice je dvojí: jednak nastavit cenu tak, aby odpovídala skutečně nákladům a přiměřenému zisku těch, kteří testují,“ popsal. Pojišťovna chce ale podle něj také zajistit, aby systém zůstal funkční. Upozornil, že není nic jednoduššího než cenu snížit, ale pak se přestane testovat, protože za nízkou cenu to nikdo nebude chtít dělat.
Se zlevňováním PCR testů přišel už před rokem ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Když nastavil maximální cenu, kterou platí laboratoři samoplátci i zdravotní pojišťovny na 1674 korun, některé nemocnice je nechtěly dál dělat, protože se jim nevyplatí. Od začátku roku je úhrada pojišťovny za test a odběr znovu snížená na 1276 korun, samoplátci platí dál zhruba 1500 korun. Cena antigenního testu pro samoplátce je asi 300 až 400 korun.
Pokračování debaty potvrdil v Partii na Prima CNN také ministr Vojtěch. „Zítra (v pondělí) je k tomuto finální jednání, ona už nějaká předběžná dohoda je, ale není úplně finalizována, takže já bych teď o tom nechtěl hovořit. Dojde tam k určitému snížení, ale chceme, aby zkrátka ta cena byla taková, aby to nevedlo k tomu, že by provozovatelé těch testovacích míst nebo laboratoře přestávaly tu službu nabízet,“ řekl Vojtěch.
V prvním čtvrtletí počítá VZP s úhradami za antigenní testy v objemu jedné miliardy korun, ale v dalších čtvrtletích by měly náklady vyskočit významně výš. „Zatím počítáme v tom našem modelu, který počítá s nějakým testováním během prázdnin a pak na podzim, zhruba se sedmi miliardami korun na antigenní testy,“ popsal Kabátek.
Šéf VZP odhadl, že kdyby do konce roku pokračovalo povinné plošné testování v současném měřítku beze změny, pak by VZP stálo 13 miliard korun a celkově přes 20 miliard.
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová řekla v pátek, že lidé by mohli mít z veřejného zdravotního pojištění v červenci a srpnu hrazeny dva PCR a dva antigenní testy na koronavirus. V červnu budou mít lidé hrazeny dva testy na covid-19 metodou PCR a čtyři antigenní testy.
Bez navýšení plateb bude systém bez problému do konce 2022, uvedl šéf VZP
Kabátak také v OVM upozornil, že bez navýšení plateb státu za státní pojištěnce jsou zdravotní pojišťovny schopné hradit zdravotní péči bez problémů do konce roku 2022. Pokud by se zvedlo o 200 korun, zvýšilo by to příjmy systému zdravotního pojištění o 14,3 miliardy a hrazení péče by bylo bez problémů i v roce 2023. V opačném případě by vznikl zhruba desetimiliardový dluh. A i podle Blatného by navýšení o 200 korun mohlo stačit za podmínky, že nebudou vzneseny požadavky na nějaké výrazné zvýšení platů ve zdravotnictví.
Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšená o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun. Loňské a letošní navýšení plateb za státní pojištěnce podle Kabátka vykompenzovalo dopady.
„Nyní se objevují náznaky, že ta úvaha o 200 korun je reálná, což je 14,3 miliardy korun navíc. Bez nich mi ten model říká, že do konce roku 2022 jsem schopen plnit své závazky, pokud nedojde ke skokovému navýšení platů. Pokud dojde k navýšení platby, tak se ten problém odsouvá v čase,“ uvedl.
Podle dubnového vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) bude návrh na navýšení plateb připraven do konce června. Podle něj se diskutuje o částce 100 až 500 korun navíc. Už v březnu zástupci ministerstva uváděli, že zdravotní pojišťovny do konce letošního roku vyčerpají své finanční rezervy z minulých let.
Podle dřívějšího vyjádření náměstkyně ministra zdravotnictví Heleny Rögnerové veřejné zdravotní pojištění očekává letos kvůli pandemii covidu-19 výdaje navíc zhruba 50 miliard. Podle schválených rozpočtů zdravotních pojišťoven se příjmy veřejného zdravotního pojištění letos očekávaly 385,4 miliardy korun, výdaje 399,1 miliardy.
V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard. Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je v Česku největší a má asi šest milionů klientů, loni podle své výroční zprávy skončila s účetním schodkem 10,3 miliardy korun.