Kvůli koronaviru mají pojišťovny vyšší výdaje než dřív. Arenberger chce navýšit platby za státní pojištěnce

Nahrávám video

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce navýšit platby za státní pojištěnce, tedy děti nebo důchodce, ideálně o pět set korun na osobu měsíčně. Důvodem jsou vyšší výdaje pojišťoven způsobené pandemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje o návrhu jednat, s růstem platby souhlasí i část opozice. Zároveň je ale podle ní nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy.

Péče o covid pozitivní pacienty, testování, očkování a nově i část odměn pro zdravotníky – všechny tyto položky v posledním roce postupně přibyly na seznamu výdajů pojišťoven. Jen ta největší, VZP, loni vyplatila skoro o 25 miliard korun víc než o rok dříve a s růstem nákladů počítá i letos.

„Je opravdu velmi důležité, jak dlouho bude pokračovat plošné testování zejména v průmyslu a jak se budou vyvíjet náklady s onemocněním covid-19,“ konstatoval ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Hospodaření VZP
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich připomíná, že původně měl vakcíny platit stát. „Také je nakupuje, ale nám je přeúčtovává,“ uvedl s tím, že se vede diskuze o další kompenzační vyhlášce za rok 2020, kde se kalkuluje s až 12,2 miliardy. „Jsou to obrovské částky,“ dodal.

Právě 12,2 miliardy na odměny zdravotníkům mimo nemocnice označily pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven za problém. Společně mají asi čtyřicet procent pojištěnců z obyvatel Česka, ostatní jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Odměny pro zaměstnance nemocnic jsou ze speciálního fondu mimo zdravotní pojištění, na kterém je asi 11 miliard korun.

Podle ministerstva zdravotnictví je ale nezbytné zdravotníky i mimo nemocnice za zvládání epidemie odměnit. Resort navíc upozornil na to, že se počet poskytovatelů jiné zdravotnické péče, než je ta lůžková, pohybuje kolem čtyřiceti tisíc subjektů. 

„Je naprosto nerealistické procesně a administrativně zajistit odměny pro všechny ambulantní zdravotníky přes dotační program obdobně jako odměny pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče,“ vysvětlila počátkem měsíce tehdejší ministerská mluvčí Barbora Peterová, proč je vyplacení odměn ze zdravotního pojištění jedinou možností, jak bonusy ke zdravotníkům v nejbližší době dostat.

Schillerová chce jednat

Loni přinesly platby za státní pojištěnce podle ministerstva dvacet miliard korun, letos to bude padesát. „Náklady na odměny nicméně zrychlí tempo vyčerpání zůstatků, proto do budoucna budeme určitě muset vést i diskuzi o možném navýšením platby za státní pojištěnce, a to nejen kvůli finančním prostředkům na odměny,“ uvedla Peterová.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) by proto stát měl od příštího roku platit za svoje pojištěnce víc. „Samozřejmě příjemná částka by byla pět set korun měsíčně, ale to je určitě na dalším konsenzuálním jednání,“ uvedl.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím o tomto tématu s ministrem nejednala, ale chystá se. „On je tam opravdu velmi krátce. Nechávám ho chvilku vydechnout, protože do toho padl rovnýma nohama, a na toto téma se s ním sejdu,“ sdělila.

S navýšením platby souhlasí i část opozice

Pětistovka měsíčně navíc za jednoho státního pojištěnce by znamenala prohloubení schodku státního rozpočtu zhruba o 36 miliard. Přitom za poslední rok tento výdaj už dvakrát vzrostl – sociální demokracie proto navrhuje menší navýšení.

„Dokážu si představit, že to bude kolem dvou set korun na pojištěnce. Tyto finanční prostředky musíme navýšit,“ uvedl poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD).

Platby za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24

S růstem platby souhlasí i část opozice. Předseda strany KSČM Vojtěch Filip uvedl, že by v tuto chvíli ministra v jeho návrhu podpořil: „Chápu, že zdravotnictví je v těžké situaci.“

Zároveň je ale podle opozice nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy v jejich hospodaření. „Zdravotní materiál je pro nemocnice v podstatě shodný, ale každý ho kupuje za různé ceny. Jenom tam dochází k obrovskému nehospodárnému hospodaření s veřejnými prostředky,“ zdůraznil předseda SPD Tomio Okamura.

Podle občanského demokrata Jana Skopečka je potřeba do systému přidat i další zdroje, třeba formou soukromého zdravotního připojištění.

Naopak podle Pirátů si stát dlouhodobé navýšení platby dovolit nemůže. „Pokud bude nutné pro tento rok nebo příští půlrok zvednout platbu, bavme se o tom. Ale není možné z toho udělat mandatorní výdaj, protože stát na to v tuto chvíli nemá peníze,“ uvedl místopředseda Pirátské strany Mikuláš Ferjenčík.

V tuhle chvíli mají pojišťovny na svých účtech zatím peněz dostatek, aktuálně na nich podle mluvčí ministerstva zdravotnictví leží 74 miliard korun a například VZP jich má nejvíc v historii, přes čtyřicet miliard. Její šéf proto nepočítá s tím, že by v nejbližších měsících mohlo dojít k ohrožení zdravotní péče. Pokud by ale stát platby pojišťovnám nijak nenavýšil, byl by podle něj příští rok kritický. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...