Předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček necítí vinu za současnou situaci na trhu s energiemi, kdy pád skupiny Bohemia Energy a dalších obchodníků žene do potíží statisíce domácností. „Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce. „Chyba je v zákonech, ale to se nevyřeší ze dne na den,“ doplnil investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Vláda by měla ve středu v této souvislosti jednat o dávce mimořádné okamžité pomoci.
Nemáme vůbec žádné páky, říká k situaci s energiemi předseda ERÚ. Chyba je v zákonech, dodává Šnobr
OVM: Trh s energiemi (zdroj: ČT24)
Vláda bude ve středu stanovovat podmínky pro dávku mimořádné okamžité pomoci v souvislosti se zdražováním energií a krachem některých dodavatelů. Pomoc by měla státní rozpočet přijít na dvě miliardy korun. V současnosti se týká 250 tisíc lidí a podle ministerstva práce a sociálních věcí to bude zhruba ještě o dvě stě tisíc více, uvedla v OVM ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Podle kandidáta na ministra financí v připravované vládě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury bude ale problém se zpracováním takového množství žádostí a prověřením situace žadatelů. Peníze by tak nemusely přijít dostatečně rychle. „I kdyby vláda změnila normativy na mimořádnou okamžitou pomoc, tak sociální správa je schopná administrovat třicet tisíc dávek měsíčně,“ upozornil.
Dávka mimořádné okamžité pomoci patří mezi dávky hmotné nouze. Posuzuje se u ní příjem žadatele i ostatních členů rodiny i majetek, dostanou ji jen lidé ve vážné tísni. V době uzávěr za covidové epidemie přitom ministerstvo práce podmínky pro vyplacení mimořádné pomoci zmírnilo. Úřady majetek neposuzovaly, hodnotil se jen aktuální příjem.
Podle Stanjury situaci neřeší ani zastropování záloh na energie, které stanovil Energetický regulační úřad (ERÚ) na návrh ministerstva průmyslu a obchodu. „Zálohou neřešíte vůbec nic, jen ten problém odkládáte,“ uvedl.
Řešením by podle něj například byla půjčka nebo dotace přes dodavatele poslední instance (DPI). Do režimu dodavatele poslední instance se dostali bývalí klienti společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost v polovině října, i dalších menších dodavatelů. V režimu DPI skončilo na devět set tisíc odběratelů. Přebírají je pak jiné společnosti, takzvaní dodavatelé poslední instance, a řadě lidí kvůli tomu násobně stouply zálohy za energie.
Schillerová by chtěla ve vládě také probrat, zda v tomto případě neselhal ERÚ v kontrolní činnosti. K možným personálním změnám uvedla, že je navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
„Ještě nejsme ve fázi hledání viníků, protože nemáme zatím vyřešenou pomoc lidem. Odpovědnost má vláda u moci, ministerstvo průmyslu a ERÚ. Odpovědnost je také těch, co nedodrželi smlouvy,“ uvedl Stanjura.
ERÚ vinu necítí
Vedení úřadu podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka postupovalo správně. Rezignovat nyní proto nehodlá. „Ani já, ani rada necítíme žádnou vinu za současnou situaci. My se prostě musíme bavit o tom, co má ERÚ za kompetence, respektive co nemá. Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky,“ řekl v OVM.
Podle něj ERÚ reguluje sektor energetiky, kde není možná konkurence. „Tam stanovujeme regulované ceny. Zbytek, což jsou obchod a výroba, tam žádné kompetence nemáme a obchodníci nemají žádné povinnosti,“ sdělil. Nicméně uvedl, že úřad připravuje analýzu příčin nynější situace. Hotová by podle něho mohla být do půl roku a řeší se v ní i to, co se stalo s plynem a energií, kterou měla společnost Bohemia Energy nasmlouvanou v době, než vypověděla lidem smlouvy. „Spekuluju, že energii následně prodávala na kratších kontraktech,“ uvedl v OVM investor, analytik a minoritní akcionář energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr.
Problém je podle něj v zásadě ale ten, že v Česku není platforma, a to politická ani na úrovni úřadů, která by současnou situaci a problémy dokázala řešit. „Není to ani ministerstvo průmyslu a obchodu ani ERÚ. Chyba je v zákonech, ale to se nevyřeší ze dne na den,“ řekl s tím, že zákony podle něj proto bude nezbytné změnit.
S potřebou změnit legislativu souhlasí i ekonom IDEA Cerge-EI Filip Pertold, podle kterého trh s energiemi evidentně nefunguje. „Je to trh, který nabádá dodavatele k morálnímu hazardu, aby slibovali něco, čemu nemůžou dostát při špatném vývoji cen, a nic se jim nestane,“ uvedl s tím, že pokud je regulace takto nastavena, tak logicky vybízí k riziku. „To známe z bankovnictví. Proto tam máme bankovní dohled, aby banky extrémně neriskovaly,“ zdůraznil.
Dodal, že je pro něho nepochopitelné, jak mohl pravidla někdo takovým způsobem nastavit: „Když de facto nabádají k tomu, abych spekuloval permanentně na pokles nebo stagnaci cen. Nerozumím tomu.“
Trávníček v této souvislosti podotkl, že je to právě ERÚ, který se snaží už roky získat větší kompetence. „Ale vezměte si dodavatelskou lobby, která na politiky působí. Úřadu tak za dvacet let nepřibyly žádné kompetence. A trh se naopak pořád posouvá do volnějšího módu. My kompetence rádi přijmeme,“ zdůraznil.
Podotkl, že i dnes už ale prakticky úřad sahá za rámec svých běžných pravomocí s cílem pomoci lidem, kteří se ocitli v situaci, kdy mají platit za energie až trojnásobně vyšší zálohy než dosud. Například zmíněné zastropování záloh. „Nezastíráme, že to je odložení (problému), ale dojednali jsme s dodavateli poslední instance, kteří si podle zákona zálohy mohou stanovit jakékoliv, jejich snížení,“ zdůraznil s tím, že nyní apelují také na to, aby se našla nějaká instituce nebo nástroje, které by zákazníkům zvýšené náklady kompenzovaly.
Podle Trávníčka úřad hledá dál i další možnosti. Například takové nástroje, které by směřovaly přímo vůči dodavatelům poslední instance. „Jednalo se například o tom, zda by národní investiční banka mohla poskytnout institucím záruky za kreditní rizika, aby bankovní instituce mohly nějakým způsobem ulevit – poskytovat například postiženým zákazníkům bezúročné půjčky. Aby nepadali do dluhových pastí,“ upřesnil. Aktuálně tak ERÚ o této formě dál jedná s různými k tomu kompetentními institucemi.
Pertold by apeloval na uživatelskou jednoduchost pro klienty. „Na Slovensku se to stalo (ukončila tam činnost dceřiná společnost Bohemia Energy) a lidé spadli automaticky do nějakého tarifu, který byl přívětivější,“ uvedl. Slovensko má ceny energií na rozdíl od Česka regulované, a vyšší náklady jdou tak za poskytovatelem, a nikoliv klientem.
„Ano, chceme mít konkurenci na trhu, ale ta nemůže spočívat v tom, že někdo naslibuje nějaké tarify, které nejsou reálné. Klienti pak ztratí veškerou důvěru v trh a ten zkolabuje. Lidé nebudou chtít hledat konkurenci, protože si myslí, že to znamená, že se nedodrží kontrakt. A do této situace jsme se dostali, a to je chyba v regulaci trhu,“ dodal Pertold.