Sněmovna ve středu hodinu po půlnoci přerušila debatu o korespondenční volbě, o níž jednala zatím zhruba 43,5 hodiny čistého času. V jednání bude pokračovat ve středu v devět ráno. Opozice se stále snaží zabránit projednání novely, která by umožnila českým občanům žijícím v zahraničí volit korespondenčně. Část úterního jednání poznamenal spor, který vznikl, když koalice prosadila kromě stanovení časového limitu i omezení počtu vystoupení, do čehož chtěla počítat i faktické poznámky. Když se nakonec takového úmyslu vzdala, vystoupili s dlouhými projevy opoziční politici, kteří využili přednostního práva. Dlouho mluvil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, ale také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten odmítl, že by případné zavedení volby poštou dalo lidem žijícím v zahraničí větší práva než voličům v tuzemsku.
Poslanci přerušili debatu o volbě poštou. Opozice se dál snažila odložit projednání novely
Radek Vondráček již v pátek k návrhu koaličních poslanců řekl, že korespondenční volba vyhrazená pro Čechy žijící v zahraničí by mohla znamenat, že „občané, kteří na našem území nežijí, budou mít víc práv než občané, kteří zde žijí“.
To Vít Rakušan v obsáhlém úterním projevu odmítl. V současnosti je podle něj možnost výkonu volebního práva mezi těmito dvěma skupinami nesouměřitelná. „V cizině je 110 míst pro volbu, v České republice je jich téměř patnáct tisíc,“ vypíchl. Za příliš nákladnou odmítl Rakušan myšlenku Karla Havlíčka, že by se v době voleb krátkodobě pronajímaly další volební místnosti v zahraničí, čím by se zkrátila dojezdová doba. Možnost hlasování poštou je podle ministra vnitra výrazně levnější.
Odmítl také požadavek, aby o zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině rozhodli obyvatelé v referendu. Míní, že to není namístě vzhledem k tomu, že se nijak nemění množství lidí s volebním právem. „Rozuměl bych diskusi, kdybychom poprvé zaváděli něco, co by se dalo nazvat krajanskou volbou,“ řekl. Opozice také vládu, respektive poslance koaličních stran, viní z účelovosti návrhu. Ten počítá s tím, že bude možné hlasovat poštou již při sněmovních volbách v příštím roce.
Například Vondráček by považoval za kompromisní variantu, kdyby byla novela účinná až od začátku roku 2026. Rakušan naopak označil termín podzimu 2025 za správný. „Nám to přijde solidní ke všem těm, kteří na korespondenční volbu čekají, a někteří bezmála dvacet let, od té doby, co se začalo o takovém instrumentu diskutovat,“ zdůraznil.
Kromě Rakušana hovořil v úterý velmi dlouho předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Jeho vystoupení trvalo asi hodinu a půl, vyjádřil v něm názor, že kdyby mohli lidé žijící v zahraničí volit poštou, bylo by to neopodstatněné privilegium. Uzákonění korespondenční volby by považoval za nejnebezpečnější průlom do ústavního systému od vzniku České republiky a za snahu o úplné pošlapání nejzákladnějších principů, na nichž stojí tuzemské ústavní právo. Podobně jako někteří další opoziční politici prohlásil, že nelze vyloučit například to, že někdo bude hlasovat vícekrát nebo že pod identitou voliče bude hlasovat někdo jiný.
Až v podvečer pak přišla řada na vystoupení Romana Bělora (STAN), který byl prvním z řady poslanců bez přednostního práva, kteří se přihlásili do rozpravy. V té době jich bylo přihlášeno celkem 77. Debatu poslanci nakonec přerušili hodinu po půlnoci, pokračovat v ní budou ve středu od devíti ráno.
Jednání doprovázely opakované opoziční návrhy na dlouhé přerušení jednání, například do října nebo do května příštího roku. S tím však poslanci neuspěli, dosáhli pouze toho, že se jinak poloprázdná sněmovna na taková procedurální hlasování vždy na okamžik zaplnila.
Někteří poslanci se pozastavovali nad jinou koaliční předlohou, která by rozšířila zejména okruh potomků emigrantů, kteří by mohli získat české občanství zjednodušeně prohlášením. „Najednou nám tady tato novela, opět poslanecká, spadla z nebe. Proč?“ tázala se předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Podle Martiny Ochodnické (TOP 09) vychází předloha z upozornění ministerstva zahraničí, že v minulosti nastala v této záležitosti diskriminace. Jaroslav Foldyna (SPD) se ptal, zda by české občanství dostali i potomci sudetských Němců. To ale odmítl za koalici Karel Haas (ODS).
Ministr vnitra Rakušan uvedl, že návrh žádné počty voličů nerozšiřuje. Řekl, že jde zhruba o půl milionu lidí, kteří mají české občanství a právo vykonat své volební právo v zahraničí. V korespondenčních volbách z nich bude hlasovat určitě víc než 15 tisíc, kteří dosud volí na ambasádách, míní.
O volbě se debatuje od minulé středy
Debata o korespondenční volbě začala už minulou středu ráno. K úternímu večeru tedy zabrala již téměř čtyřicet hodin čistého času, podle všeho ale bude pokračovat i další den. Sněmovna si na návrh koalice odhlasovala možnost jednání i přes noc na středu a poslanci si zároveň „vyklidili“ prostor i na další dva dny. V úterý totiž měla od dvou hodin odpoledne pokračovat řádná lednová schůze, protože se ale stále nepodařilo dokončit první čtení novely o korespondenční volbě, poslanci pokračovali v něm. Řádnou schůzi okamžitě přerušili až do pátečního dopoledne.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda uvedl, že zatím počítá s tím, že by se sněmovna v pátek skutečně vrátila k dalšímu programu, připustil však, že na tom neexistuje dohoda. „Rádi bychom to dokončili ve čtvrtek, ale nedokážeme to odhadnout,“ uvedl i předseda lidoveckého klubu Aleš Dufek.
Omezení počtu vystoupení včetně faktických poznámek opozici rozzlobilo
Úterní dopoledne narušily přestávky, o které žádaly opoziční kluby poté, co předseda klubu TOP 09 Jan Jakob prosadil omezení počtu vystoupení se započtením faktických poznámek, kterými mají poslanci reagovat na předchozí debatní vystoupení. Uvedl mimo jiné, že sněmovna byla svědkem celkem 276 vystoupení, více než dvě stě příspěvků zaznělo z opozice.
„Pošlapáváte jednací řád nehorázným způsobem,“ řekla po odhlasování omezení předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová. Chtěla vědět, co koaliční většina přijme příště. „Že máme mlčet, že máme odejít ze sálu?“ tázala se.
Podle předsedy poslanců SPD Radima Fialy šlo o jasnou odpověď na otázku, zda přichází totalita, nebo ne. Prohlásil, že to, co se nyní děje ve sněmovně, se v ní od roku 1989 nestalo. Varoval koalici, že si šije bič sama na sebe pro dobu, kdy bude v opozici.
Lídr SPD Tomio Okamura zdůraznil, že bude jako jeden z řečníků s přednostním právem vystupovat, kdy bude chtít. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ujistila dolní komoru o tom, že na tyto řečníky se usnesení o omezení počtu vystoupení nevztahuje.
Poslanec ANO Ondřej Babka promluvil ve faktických poznámkách dvakrát a upozornil na to, že už z rozhodnutí sněmovny nemůže vystoupit, byť je řádně přihlášený do běžné diskuse. „Můžu se sbalit a jít domů,“ konstatoval. Poslankyně Eva Fialová (ANO) prostála část své dvouminutové faktické poznámky u řečniště mlčky. Ticho, jak před tím uvedla, věnovala demokracii, kterou podle ní koalice pošlapala.
Odblokování sněmovny
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek po přestávce, kterou si vyžádal klub ANO, uvedl, že koaliční snahou bylo odblokování sněmovny. „Cílem našeho postupu skutečně bylo dát všem řečníkům možnost vystoupit, je přihlášeno přes sedmdesát lidí,“ zdůraznil. Poukazoval na to, že stejné omezení odhlasovala celá sněmovna, tedy i hlasy opozice, podle dohod širšího vedení už loni v březnu při jednání o sporném zkrácení mimořádné valorizace penzí.
Kvůli původnímu rozhodnutí se sešlo odpoledne širší sněmovní vedení. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy, který za koalici navrhl nové omezení řečnění, grémium k dohodě nedospělo.
Benda nicméně předložil nový návrh, který již faktické poznámky do počtu vystoupení nezapočítává, i když zdůraznil, že dopolední usnesení bylo správné. „Odpovídá textu a duchu jednacího řádu,“ poznamenal. Ačkoli se sněmovní grémium, v němž má zastoupení i opozice, k žádné dohodě podle něho nedobralo, doporučil navrátit se k běžnému výkladu jednacího řádu.
Zrušení usnesení, které do omezení zahrnulo i faktické poznámky, pak ocenil předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček z opozičního ANO. „Vrátili jsme se nohama na zem,“ uvedl. Odkazoval na komentář k jednacímu řádu, podle kterého počet faktických poznámek omezovat nelze.
Opoziční poslanci označují zavedení korespondenční volby za účelové s ohledem na podporu vládních stran mezi Čechy v cizině, kteří doposud musí jezdit volit na ambasády. Strany vládní koalice si tak podle opozice chtějí sehnat hlasy v zahraničí. Koalice potřebnost zdůvodňuje tím, že by hlasování poštou usnadnilo zahraničním Čechům uplatnění volebního práva. Koaliční návrh přesto čelí návrhu na zamítnutí i na vrácení předkladatelům, což je jen jiná forma zamítnutí.
Korespondenční hlasování by se mohlo týkat podle vlády kolem půl milionu českých občanů žijících v zahraničí.