Ve sněmovně debatovalo o obstrukcích, a to ve spojitosti se středečním nálezem Ústavního soudu, který řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sněmovnu paralyzovat. Podle kabinetu by se tak mohl změnit jednací řád. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže Ústavní soud diktovat, jak dlouho může opozice mluvit, o tom rozhoduje sněmovna. Premiér Petr Fiala (ODS) naopak doufá v to, že si opozice verdikt Ústavního soudu s pokorou přečte, což bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně.
Sněmovna kvůli obstrukcím řešila změnu jednacího řádu. Pomohl i nález Ústavního soudu
Události: Obstrukce ve sněmovně (zdroj: ČT24)
Koalice během projednávání zpomalení valorizace penzí stanovila pevný čas hlasování. Opozice to označila za porušení demokratických principů. Hnutí ANO tím pak argumentovalo u Ústavního soudu, když se domáhalo zrušení novely, neúspěšně.
„Jakkoliv opozice může oddalovat nebo blokovat rozhodnutí přijímaná parlamentní většinou, nemá zneužívání tohoto práva vést k oslabení či znemožnění efektivního výkonu moci,“ uvedl ve středu místopředseda Ústavního soudu Vojtěch Šimíček.
„Já jsem celou dobu říkal opozici: 'Nedělejte to tak často, nechoďte každé dva měsíce s tím, že tohle je zásadní.' (...) Opozice nechtěla poslouchat, co jim říkám, a tohle je výsledek. Ústavní soud řekl, že vládní většina má právo to prosadit,“ uvedl pro ČT24 poslanec ODS Marek Benda. Dodal, že nástroj, kdy vláda nechává opozici v určitém rozsahu promluvit a pak si řekne, že se jde na pevné hlasování, se dá využívat.
„Nechci brát slovo opozici, i když si myslím, že věci jako jedenáctihodinový projev pana Okamury opravdu úplně do parlamentní demokracie nepatří, spíše nám dělají ostudu,“ dodal.
Místopředseda poslaneckého klubu STAN Ondřej Lochman v Událostech, komentářích sdělil, že Ústavní soud prý rozhodl i podle „selského rozumu“. „Menšina má možnost se vyjádřit, ale nemůže zabránit tomu, aby se mohl řídit stát,“ sdělil s tím, že soud potvrdil, že koalice jednala ústavně.
Lesenská, Lochman, Válková a Benda hovořili o vyhrocených sporech opozice a koalice (zdroj: ČT24)
Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v pořadu Interview ČT24 zmínil, že Ústavní soud nepřijal argument ANO, že byli zkráceni na svých právech, když vládní většina omezila dobu řečnění. Podle něj to však neznamená, že opoziční poslanci nemohou dlouho mluvit. To rozhodnutí podle něj Ústavnímu soudu nepřísluší.
„Neporušujeme ústavu. Ústavní soud řekl, že nepřijímá náš argument, který my jsme sdělili na té bázi, že jsme nemohli déle mluvit. Říkal: 'Ne, vy jste mohli déle mluvit a mluvili jste dlouho.' Tím je to pro mě uzavřené,“ uvedl Havlíček s tím, že Ústavní soud nemůže říkat, jak dlouho budou či nebudou opoziční poslanci mluvit.
Interview ČT24: Karel Havlíček (zdroj: ČT24)
„To, jestli zde my nebudeme hovořit pět hodin, tři hodiny, nebo dvacet hodin, to záleží na nás, nebo samozřejmě na parlamentu,“ podotkl s tím, že poslanci mluví a pak rozhodne sněmovna, jestli má být konec. „My s tím nebudeme souhlasit, ale Ústavní soud jim (vládě, pozn. red.) dal nyní za pravdu, ano, bylo to provládní rozhodnutí, my to musíme respektovat, byť s tím nesouhlasíme,“ dodal.
Neví, proč by mělo být opoziční hnutí kráceno na možnosti mluvit. „Podívejte se na jiné parlamenty. Ve Spojených státech je to daleko horší. Je to demokratický nástroj. My nevzýváme nikoho, aby chodil do ulic, aby dělal nepokoje,“ uvedl s tím, že se hnutí chce bavit na parlamentní úrovni. Podle něj je iluze, pokud si někdo myslí, že strana, která má pětatřicet procent v preferencích a sedmadvacet z posledních voleb, bude „stát v koutě a šoupat nohama.“ „Je tu tendence, kdy nám tříprocentní strany říkají: 'Vy už ne.'"
Premiér Petr Fiala už zmínil, že nález Ústavního soudu bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně. „Zvlášť za předpokladu, že si opozice rozhodnutí i jeho zdůvodnění s určitou pokorou přečte,“ řekl. Přál by si, aby sněmovna byla efektivnější. Předpisy včetně jednacího řádu musí garantovat práva parlamentní menšiny, která je ale nesmí zneužívat, dodal. „Není ve prospěch lidí v této zemi, když nemůže sněmovna jednat o běžných zákonech, ale je neustále vystavována obstrukcím,“ uvedl.
Pevný čas hlasování využily k ukončení obstrukcí i předchozí koalice. Například roce 2019 kabinet v čele s Andrejem Babišem (ANO) takto prosadil zvýšení daní z neřesti. O tři roky dřív zase vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) stejným způsobem schválila zavedení EET.
Vládní většina zvažuje změnu jednacího řádu
Vládní většina proto kvůli častým obstrukcím zvažuje změnu jednacího řádu dolní komory. „Některé věci je možné omezit. Když se schvaluje schůze, tak délka vystoupení,“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Podle další místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věry Kovářové (STAN) by nejdůležitější změnou bylo případné omezení řečnické doby před schvalováním programu. „Potom, když se jedná o zákonech, tak tam si myslím, že je potřeba si dát čas,“ uvedla.
Havlíček řekl, že je největší opoziční hnutí připraveno o změně jednat. „Na druhou stranu nechceme, aby to bylo zneužito ve smyslu toho, že když je někdo zrovna u moci, tak to zrovna poupraví ku jeho prospěchu,“ podotkl. Členka sněmovního ústavně-právního výboru Helena Válková (ANO) v Událostech, komentářích dodala, že projevy zástupců hnutí ANO jsou věcné a konstruktivní. Hnutí je ale prý nepochybně schopné se dohodnout na změně jednacího řádu.
Naopak SPD takovou debatu odmítá – jednací řád by se podle předsedy hnutí Tomia Okamury měnit neměl. Místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Vladimíra Lesenská (SPD) však v Událostech, komentářích připustila, že pokud budou změny jednacího řádu prodiskutované napříč politickým spektrem, tak by se k nim SPD mohlo přidat. Jedenáctihodinový projev předsedy SPD prý jako obstrukci nevnímá, je to jeho rozhodnutí.
