Narůstá počet případů, kdy se lidé obracejí na hasiče se žádostí o pomoc při likvidaci vos, sršní nebo rojů včel. Podle nich by ale měli zvážit, kdy na tísňovou linku volat. Obracet by se na hasiče měli, pouze pokud hmyz akutně ohrožuje zdraví. Když tomu tak není, měl by problém řešit správce daného prostoru, obecní úřad nebo specializovaná firma.
Hasiče by podle mluvčí generálního ředitelství Lucie Pipiš měli lidé k likvidaci vos nebo sršní volat pouze v případech, kdy hrozí bezprostřední ohrožení života a zdraví osob. „Nejčastěji se jedná o výskyt hnízd či rojů ve veřejných budovách, jako jsou školy, školky, nemocnice, dětská hřiště, tábory nebo jiné instituce. Pokud se jedná například o alergiky, jejichž zdraví může být přítomností hmyzu vážně ohroženo, je zásah hasičů opodstatněný a nezbytný,“ řekla.
V roce 2024 hasiči zasahovali ve více než osmi tisících případů. Nejvíce jich bylo v Plzeňském kraji a na Vysočině, nejméně v Libereckém kraji. Oproti předchozímu roku to bylo o tři tisíce víc případů, které lze podle mluvčí generálního ředitelství hasičů přičítat právě vyššímu počtu volání na tísňovou linku.
V případech, kdy hmyz neohrožuje přímo lidské zdraví, hasiče by volat neměli. V případě, že lidé hnízdo najdou, mohou ho podle zástupkyně vedoucího Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu Terezie Arnoldové zlikvidovat i sami, ale příliš to nedoporučuje.
„Pokud se lidé rozhodnou pro samolikvidaci, je potřebné zvážit umístění místa, likvidovat hmyz je třeba ideálně ráno nebo večer, kdy jsou všichni v hnízdě. Zabalíme hnízdo do pytle a pak použijeme desinsekční prostředek,“ popsala. Pokud je přístup horší, doporučuje Arnoldová k likvidaci hnízda zavolat odborníky. Babské rady, jako je vykuřování, nedoporučuje.
Zabránit založení nové kolonie
Vosy a sršně jsou si na pohled podobné. Vosa má typické černo-žluté pruhování a úzký pas. Sršeň bývá oproti vose větší. Její tělo je robustnější, pas nemá tak úzký a barva je méně výrazná. Oba druhy staví hnízda z papírové hmoty, kterou si vyrábějí okusováním starého dřeva, které míchají se slinami.
„Sršně mohou být velmi nebezpečné právě pro lidi, kteří mají alergie, bodnutí je bolestivější a nebezpečnější,“ řekla Arnoldová. U alergiků radí pracovat preventivně. „Zacelit prostupy, aby se nemohla královna dovnitř dostat, aby nezaložila novou kolonii,“ nastínila. Preventivně může pomoci instalace fiktivního hnízda – vzhledem k tomu, že jde o koloniální hmyz, na místě se neusadí, pokud uvidí jiné hnízdo.
Aplikace Nahlaš sršeň
Mezi poletujícím hmyzem se už dva roky objevuje i sršeň asijská. Invazní druh, který ohrožuje zejména včelstva. „Aby se zamezilo dalšímu šíření tohoto invazního druhu, je třeba najít poletující královny dřív, než stačí vybudovat novou kolonii,“ vysvětlil Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Klíčová je podle něj pomoc veřejnosti. „Pasti, které se loni na několika místech instalovaly, jsou pouze doplňkem k přímému pozorování,“ uvedl.
Pokud lidé najdou hnízdo sršně asijské, doporučují ochránci přírody, aby se nesnažili hnízdo sami likvidovat, byli v bezpečné vzdálenosti, zaznamenali si přesnou lokalitu a hnízdo nahlásili na e-mail invaznidruhy@aopk.gov.cz nebo pomocí aplikace Nahlaš sršeň.
