Prezident Petr Pavel od summitu NATO očekává potvrzení jednoty i dohodu na dalším posilování obranných schopností. Výdaje na obranu podle něj musí být transparentní a vynaložit se musí efektivně. Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně kolem pěti procent HDP, řekl Deníku premiér Petr Fiala (ODS).
Prezident jednal na Hradě s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), šéfkou sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), premiérem Fialou, ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestr.) a náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem.
Pavel po schůzce zdůraznil, že se nacházíme v turbulentním období, kdy je třeba „společně koordinovat pozice a pokud možno jako země mluvit jedním hlasem“. Za hlavní cíle nadcházejícího aliančního summitu v Haagu považuje potvrzení jednoty Aliance při obraně společného prostoru a zvýšení výdajů na obranu, které jsou podle hlavy státu nutné k zajištění kolektivní obrany.
„Sjednocené pozice“
Opatření přijatá českým kabinetem k navyšování obranných výdajů postupně na tři procenta HDP jsou dobrým východiskem pro debaty o obraně na summitu NATO, míní Pavel. „Naše pozice jsou naprosto sjednocené,“ konstatoval po schůzce na Hradě Fiala.
Generální tajemník Aliance Mark Rutte navrhuje, aby členské země zvýšily obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a aby dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související.
Česko je nakloněno pěti procentům
Pavel už ve středu po jednání s Ruttem v Bruselu uvedl, že pokud summit dospěje ke společné dohodě na až pětiprocentních výdajích, Česko je připraveno to podpořit. „Dovedeme si to představit,“ uvedl pro Deník Fiala. Podle premiéra by se požadavek na výdaje 3,5 procenta HDP vázal k roku 2032, což by Česko dokázalo splnit, protože plánuje navyšovat výdaje zhruba o 0,2 procenta HDP ročně.
Zbývajících 1,5 procenta HDP na výdaje s obranou související označil Fiala za rozumné, podle něj by mohly být použity například na infrastrukturu, vzdělávání nebo kyberbezpečnost.
Podle senátora Ondřeje Lochmana (STAN) se výdaje na obranu dvě dekády zanedbávaly a teď je třeba to dohnat. „Není to o tom, jestli chceme, ale že musíme. Dvacet třicet let jsme tu žili z toho, že jsme měli levný ruský plyn, levné zboží z Číny a americký deštník, který nás chránil. Všechny ty tři věci jsou dnes minimálně problematické nebo nejsou jisté,“ upozornil politik s tím, že je třeba do vlastního bezpečí „chytře investovat“.
Pět procent HDP na obranu v případě shody napříč partnery Česka „dává poměrně smysl“ podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti). „Velmi hlasitě upozorňujeme na to, že je důležité, za co se to utrácí a jestli to dává smysl vůči zbytku evropských armád a vyzbrojování se. Potřebujeme se spojovat, případnému útoku se ubráníme jen spolu. Nemá smysl, aby Česko utrácelo jen za věci pro sebe,“ míní politička.
Kritika ze strany opozice
„Mně to přijde, že neví, o čem mluví, nebo si tam říkají nepravdu. Pan premiér říká, že jsou připraveni na tři a více procent, my ale víme na tvrdých číslech dokládaných vládou a ministerstvem obrany, že nejsou schopni utratit ani dvě procenta. Minulý rok dali více než deset miliard korun na F-35, celkově vydali 71 miliard na zálohy. Každý týden slyšíme kauzy,“ komentoval schůzku na Hradě předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).
„A letos jim chybí k dosažení dvou procent sedm miliard korun za předpokladu, že budou uznány rozpočty započtených státních institucí, jinak jim chybí třináct,“ tvrdí Metnar, který v minulosti vedl resort obrany.
Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura navyšování peněz pro armádu odmítl. „SPD je proti zvyšování výdajů na zbrojení nad dvě procenta HDP, protože tyto výdaje nejsou kryty ekonomickým výkonem České republiky, jsou na monstrózní dluh, který budou občané splácet desítky let,“ tvrdí politik.
Kybernetické útoky na Česko
Premiér ve čtvrtek oznámil, že Česko je opakovaně terčem různých forem útoků v rámci hybridní války, kterou vede Rusko. „Ale není to jen Rusko, které využívá formu kyberútoků vůči České republice,“ dodal. Podle Pavla jsou mezi aktéry také Čína či KLDR. „Útoky jsou motivovány nejenom ekonomicky, ale dost často i bezpečnostně, politicky,“ podotkla hlava státu.
Česko podle Fialy dělá aktivní kroky, aby se dokázalo účinně bránit. „Díky velmi kvalitní práci našich bezpečnostních složek, zpravodajských služeb a dalších orgánů, jsme schopni řadě pokusů o útok zabránit. Naše preventivní opatření fungují velmi dobře,“ doplnil. Četnost pokusů o útok podle něj ale nijak neklesá.
Pavel zdůraznil, že pro kybernetickou bezpečnost je podstatné české členství v EU a NATO. „Protože kyberbezpečnost je jedním z hlavních témat pro obě tyto organizace a možnost sdílení poznatků a zkušeností z útoků, kterými byly vystaveny jiné země, možnost využít expertizy, kterou mají jak statické, tak mobilní týmy například NATO, to je neocenitelné, a toho bychom sami těžko dosáhli,“ míní.
Pavel po rozhovorech s ústavními činiteli dále uvedl, že je třeba zajistit důstojnou účast Ukrajiny na summitu NATO, předběžně se nicméně nepočítá se samostatným jednáním. Přítomni budou i zástupci Evropské unie a Indo-Pacifiku, sdělila hlava státu.
Tématem byla i Gaza
Ke schůzce na Hradě prezident poznamenal, že se politici zabývali i vývojem situace na Ukrajině, pozicí Česka v rámci takzvané Koalice ochotných, mírových rozhovorech týkajících se rusko-ukrajinské války, ale i situací na Blízkém východě.
Pavel nevidí rozpor mezi svým stanoviskem a postojem vlády. Podpora židovského státu podle něj „neznamená podporovat každý krok každé vlády“, nicméně nelze přehlížet, jak teroristé z Hamásu dříve zneužívali humanitární pomoc Pásmu Gazy. Je tak třeba skupinu vynechat z distribuce této pomoci, která je přitom nutná, jelikož situace civilistů v enklávě je neúnosná.
„My nepodporujeme žádnou konkrétní izraelskou vládu, podporujeme jeho právo na existenci, na sebeobranu. Současně podporujeme dvoustátní řešení, to ale není možné, pokud je část Palestiny ovládána teroristickou organizací,“ podotkl Fiala.
Česká humanitární pomoc Gaze letos činí dvacet milionů korun. „Nám samozřejmě osud civilistů není lhostejný. A oběti, ke kterým tam dochází, nás samozřejmě znepokojují,“ řekla Pekarová Adamová. Neznamená to však, že je možné dopustit, aby byla humanitární pomoc využívaná teroristickým hnutím Hamás, dodala.
Naposledy se ústavní činitelé sešli 10. března, jednali mimo jiné o udržování transatlantické vazby s nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Shodli se také na nutnosti věnovat pozornost vlastním schopnostem, a to jak Česka, tak Evropy.
Debatovali tehdy také o výdajích na obranu či ruské válce na Ukrajině, jednání se zúčastnila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
