S vyjasněním střelby na fakultě je třeba počkat na závěry inspekce, upozornil ve sněmovně Rakušan

Události: Poslanci projednávali střelbu na fakultě (zdroj: ČT24)

Poslanci v úterý odpoledne projednávali okolnosti prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jednání zahájili minutou ticha za oběti útoku. Dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v případu existují bílá místa a relevantní otázky, s odpověďmi je třeba ale počkat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Sněmovna v úterý také zrychleně schválila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek či přidělení průměrných důchodů i těm disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody.

Zákonodárci se z podnětu poslance opozičního hnutí ANO Jana Richtera zabývali tragickou událostí na filozofické fakultě, při níž střelec zabil čtrnáct lidí a následně také sebe. Mezi těžce zraněnými byla Richterova dcera. „Nemám v plánu kritizovat zasahující policisty, záchranáře, záchranářky. Cítím hlavně vděčnost,“ zdůraznil poslanec. Od mnoha lékařů, jak uvedl, slyšel, že jeho dcera přežila jen zázrakem. Je třeba ale podle něj zodpovědět mnoho otázek, které se kolem události objevily.

„Rozumím tomu, že vidíme bílá místa, a je tu veřejný zájem na tom, abychom odpovědi na některé otázky ještě dostali,“ řekl ve sněmovně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Jako ministr vnitra musím interpretovat oficiální závěr úřadů vnitřní kontroly a poté musím čekat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů,“ doplnil. Ty by podle něj měly být k dispozici do dvou až tří měsíců. Zdůraznil, že inspekce zatím nedospěla ke zjištění, že by některý z policistů spáchal trestný čin.

Policie podle Rakušana udělala maximum v otevřenosti a informovanosti veřejnosti. A i když vnitřní kontrola policejního prezidia odhalila nedostatky v krizové komunikaci a ve využívání analytických nástrojů, zásah policie byl podle ní profesionální a v souladu s předpisy, uvedl ministr s tím, že závěry kontroly si vzal za své. K výtkám, že ne všem poškozeným byla nabídnuta policií pomoc, uvedl, že v den zásahu bylo na místě rekordních 47 krizových interventů, kteří poskytli pomoc 33 osobám z nejvíce zasažených rodin a byli přítomni u oznámení všech úmrtí.

Dolní komora kvůli chybějícím informacím po vystoupení ministra a některých poslanců ANO debatu přerušila na neurčito. Klub ANO podle jeho členky Heleny Válkové ještě zváží možnost iniciování sněmovní vyšetřovací komise, která by se záležitostí zabývala.

Postupem policie na filozofické fakultě se ve čtvrtek zabýval sněmovní bezpečnostní výbor. Richter vytkl při jednání policii i vedení školy způsob komunikace s poškozenými. V úterý poznamenal, že jeho vystoupení nebylo plánované, ale když se policie chválila za zákrok a za intervenci poškozeným a pozůstalým, neudržel se a chtěl se podělit o svou zkušenost. 

Disidenti zřejmě dostanou průměrný důchod

Dolní komora také zrychleně v úvodním kole schválila přidělení průměrných důchodů i těm disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu. Lidem s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu by sociální správa nižší penzi automaticky dorovnala.

Opatření se má týkat i těch, kteří dostávají část penze z ciziny. Důchod by se mohl zvednout na průměrnou částku několika stovkám lidí. Od některého z letošních měsíců by tito odpůrci a odpůrkyně minulého totalitního režimu měli pobírat podle podkladů 20 635 korun měsíčně. Náklady na penze by se zvýšily nejvýše o 30 milionů korun ročně.

Poslanci v úterý také kývli na posun termínu vyřazování emisních povolenek. Firmy je tedy budou moci vyřazovat až k 30. září a nikoli k 30. dubnu jako dosud. Jde současně o termín, do kdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Firmy tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího období. Příslušnou novelu zákona nyní musí ještě projednat Senát.

S návrhem odložit datum z 30. dubna na 30. září přišla ve sněmovně skupina koaličních poslanců, k nimž se připojili i dva poslanci ANO. Reagovali tak na novelizaci evropské směrnice, která termín posouvá. „Podniky tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího časového období, což bude mít pozitivní vliv na jejich tok hotovosti,“ stojí v důvodové zprávě.

Dolní komora rovněž podpořila novelu, která zakotvuje větší podporu poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich přirozeném sociálním prostředí. Zákon skupiny koaličních zákonodárců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by měl také rozšířit poskytování sociálních služeb v azylových domech na osoby závislé na návykových látkách a upravil by síť sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru.

Opoziční kluby ANO a SPD vetovaly návrh předkladatelů, aby sněmovna novelu schválila zrychleně už v prvním čtení. Chtějí ještě vyjasnit některé záležitosti. Novela tak nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru, na něž bude mít poloviční, 30denní lhůtu.

Ve středu čeká poslance debata o korespondenční volbě

Ve středu se sněmovna sejde na mimořádné schůzi svolané z koaličního podnětu k návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. S novelou nesouhlasí opoziční hnutí ANO a SPD, očekávají se obstrukce. Předseda poslanců ODS Marek Benda odhadl, že středeční jednací den by mohl končit o půlnoci či hodinu po ní. Debata o volbě poštou zabere pravděpodobně i čtvrtek a pátek.

„Opravdu nepředpokládáme, že bychom se k hlasování dostali během zítřejšího (středečního) či čtvrtečního dne,“ podotkla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Obstrukce ze strany opozice jsou dlouhodobě avizované, SPD a hnutí ANO se bojí hlasů voličů ze zahraničí,“ míní Pekarová Adamová.

Patrně až v pátek v 17:00 se dostane na další mimořádnou schůzi svolanou z podnětu ANO k návrhu na zvýšení příspěvků na péči, které dostávají lidé se zdravotním postižením.