Poslanci zahájí ve středu úvodní debatu o sporném koaličním návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD. Očekávají se obstrukce i noční poslanecká jednání. V úterý odpoledne se zákonodárci sejdou na první letošní řádné schůzi dolní komory. Poslanci by se mohli věnovat ve zvláštním bodu policejnímu zásahu při prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK).
Poslanci se scházejí poprvé v novém roce. Čeká se boj o korespondenční volbu
K volbě poštou pro české občany v cizině nechali vládní poslanci svolat mimořádnou schůzi. Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Poštu by podle nich mohlo využít k hlasování několik set tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem.
Opoziční zástupci mluví o možném ohrožení demokracie a o rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné. Tvrdí, že koalice prosazuje korespondenční volbu jako součást kroků, aby se udržela u moci. Opoziční hnutí ANO a SPD mají u Čechů v zahraničí minimální podporu, což koaliční představitelé uvádějí mezi důvody, proč opozice zavedení korespondenční volby nechce.
Vláda ANO ostatně v roce 2018 měla korespondenční volbu v programovém prohlášení, podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové ale „ďábel vždy tkví v detailu“. Když si hnutí tuto změnu začalo rozpracovávat, naráželo na celou řadu problémů a rozhodlo se od ní ustoupit.
„Novodobý volební systém České republice nebyl nikdy za 33 let zásadním způsobem zpochybněn,“ sdělila ve vysílání ČT24 Schillerová. Podle ní je v něj obrovská důvěra. „Proč ho chceme rozkolísat?“ ptá se. Politička volá po větší diskuzi vládních stran s opozicí, připustila dohodu na změně, která by platila od 1. ledna 2026.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Schillerová o korespondenční volbě (zdroj: ČT24)
Naruší se důvěra v demokracii?
O takovém posunutí až po volbách v příštím roce mluvil i předseda hnutí SPD Tomio Okamura – potvrdilo by to podle něj, že systém vládní koalice nemění účelově. Hnutí SPD by ale prý bylo tak jako tak proti, otázka by se měla prý řešit v rámci referenda, prohlásil ve vysílání ČT24. Volby mají být podle ústavy rovné, tajné a přímé, to podle něj korespondenční volba neumožňuje. Zmínil obavy z ovlivňování voličů i sčítání hlasů.
„Způsob, průběh voleb zpochybňován v podstatě až na výjimky nikdy nebyl, tak proč to měnit tak, abychom narušili důvěru v demokracii?“ ptal se Okamura. Místopředsedkyně ústavně-právního výboru Vladimíra Lesenská (SPD) v Událostech, komentářích dodala, že ohledně korespondenční volby mění názor i vládní politici. Tajnost volby bude prý diskutabilní. „Kdo si bude chtít vyhlédnout konkrétní osobu, jak volila, tak si to zjistí,“ sdělila.
Předseda SPD Tomio Okamura hovořil o první schůzi sněmovny v roce 2024 (zdroj: ČT24)
Koalice však stojí za návrhem. „Slyšeli jsme různá tvrzení od Donalda Trumpa, že korespondenční volba je nějaký problém, ale ta tvrzení byla vyvrácena jak předními novináři ve Spojených státech, těmi největšími mediálními domy, tak soudy, které přezkoumávaly volby,“ sdělil ve stejném pořadu předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Co dalšího poslanci chystají
Hnutí ANO pak podnítilo zvláštní schůzi k návrhu na zvýšení příspěvků na péči, které dostávají lidé se zdravotním postižením. Termín zahájení mimořádné schůze bude záviset zejména na tom, kdy se poslanci vypořádají s korespondenční volbou. Schůze má podle pozvánky začít po skončení nebo přerušení debaty o volbě poštou, nejpozději však v pátek 19. ledna odpoledne.
UK: Michálek a Lesenská hovořili o korespondenční volbě (zdroj: ČT24)
Poslanci se poprvé v tomto roce sejdou v úterý ve 14 hodin. Mohli by se věnovat ve zvláštním bodu policejnímu zásahu při prosincové střelbě na FF UK. Zákonodárci tak podle serveru Echo24 reagují na stížnosti poslance opozičního hnutí ANO Jana Richtera, jehož dcera byla mezi zraněnými. Richter vytkl při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru policii i vedení školy způsob komunikace s poškozenými.
Pokud by se poslanci přes požadavky na změnu návrhu programu dostali k projednávání předloh, měli by se zabývat například posunem termínu pro vyřazování emisních povolenek, změnami v sociálních službách a přidělením průměrných důchodů i těm někdejším disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody.