Piráti se obrátili na vládu, aby se v září projednal v Poslanecké sněmovně, na řádné či mimořádné schůzi, audit k bitcoinové kauze. ANO není pro mimořádnou schůzi a o té řádné se chce ještě poradit ve svém poslaneckém klubu. Podle ODS by se to nemělo před volbami ve sněmovně vůbec probírat. STAN pak nepovažuje za důležité, aby se o auditu diskutovalo ve sněmovně, ale důležité je, aby ho dostala veřejnost. Vyplynulo to z odpovědí poslanců těchto stran a hnutí v Otázkách Václava Moravce.
Poslanec Jakub Michálek (Piráti) uvedl, že vláda oznámila, že nechává zpracovat audit bitcoinové kauzy. Ten by měl být podle jeho informací hotov v srpnu. Proto by pak měla zařídit, aby se projednal v září ve němovně. Dodal, že politici ODS (exministr spravedlnosti) Pavel Blažek a ministr financí Zbyněk Stanjura neoznámili informace, „které měli o podezření z praní špinavých peněz“.
ANO nechce mimořádnou schůzi, považuje ji za zbytečnou ve chvíli, kdy to převzalo NCOZ a státní zastupitelství. Pokud někdo navrhne kauzu jako bod řádné schůze, projedná to v poslaneckém klubu, řekl místopředseda sněmovny za toto hnutí Aleš Juchelka. Domnívá se, že někdo se snažil vyprat špinavé peníze z darknetu přes stát, přes politiky ODS, aby očistil další bitcoiny. Myslí si, že informace měl i premiér. Dění kolem koordinátora a časové osy považuje jen za mlžení. Rozhodující bude nyní práce orgánů činných v trestním řízení.
Audit by neměl být poslancům předložen na žádné schůzi, protože „ta kauza nepochybně nebude uzavřena před volbami,“ míní poslanec ODS Marek Benda. „Vše, co jsme mohli politicky říct, jsme řekli v červnu,“ je přesvědčen. Projednávání auditu měsíc před volbami by byla jen „nekonečná šaškárna“, dodal a poznamenal, že orgánům v trestním řízení trvalo pět měsíců, než proti (aktéru bitcoinové kauzy) Tomáši Jiřikovskému zahájily trestní řízení.
Poslanec Josef Cogan (STAN) nepovažuje za důležité, zda se o auditu bude v září diskutovat ve sněmovně, ale aby ho dostala veřejnost. Zásadní chybu podle něj udělal Pavel Blažek. Odpovědnost může být dle Cogana nejen trestně-právní, ale i občansko-právní. Záleží na orgánech činných v trestním řízení. Za důležité považuje, aby se to už v budoucnosti neopakovalo, nebo aby se maximálně snížil prostor pro opakování kauzy.
Jak řešit vztah státu s kupci bitcoinů
Poslanci se v diskusi věnovali také tomu, jak nyní postupovat dál ve vztahu ke kupcům bitcoinů, kteří je získali od státu.
V případě dohody s kupci bitcoinů od státu uzavřené před volbami je podle Cogana jedinou možností to, že se oběma stranám vrátí jenom zaplacené peníze.
Také Michálek míní, že pokud ve věci nepadne soudní rozhodnutí, neměl by stát kupcům bitcoinů vracet víc než kupní cenu. Pokud by ale někdo chtěl uplatňovat náhradu navíc, musel by na to mít soudní rozhodnutí, popsal.
Juchelka řekl, že smlouva o prodeji bitcoinů státem měla být už dávno zneplatněna. Nalezení řešení považuje za základní věc pro investory, kteří „mají někde ve vzduchoprázdnu stamiliony korun, se kterým nemohou disponovat“.
Benda zdůraznil, že rozhodnutí o zneplatnění kupní smlouvy na bitcoiny nemůže učinit jedna strana. Buď by podle něj musel stát a kupci bitcoinů dospět ke smíru, nebo by muselo existovat soudní rozhodnutí.
Ministerstvo darované bitcoiny dražilo od března do května v aukcích, do nichž se přihlásili zájemci z řad jednotlivců i právnických osob. Celkem 235 bitcoinů převedlo na kupce na základě kupních smluv dohromady za 446,6 milionu korun. Zbylých 233 bitcoinů mělo uloženo u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), než je policie minulý týden zajistila.
