Česko vyjednává o pokračování gripenů, neobejdou se ale bez modernizace

Nahrávám video

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Stát v současnosti platí za pronájem čtrnácti letounů Gripen 1,7 miliardy korun ročně. Vzhledem k jejich stárnutí resort obrany signalizuje, že to může být více. Neprodloužením smlouvy by ale Česko podle opozice přišlo o část protivzdušné obrany a muselo by žádat o pomoc sousedy.

„Se Švédy se to vyvíjí dobře a věřím, že do konce roku budou všechny potřebné kontrakty uzavřeny,“ prohlásila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Její slova potvrdil i mluvčí švédského velvyslanectví v Česku Martin Severýn.

Švédské stíhačky ale budou potřebovat modernizovat – úprav se zřejmě dočkají zbraňové systémy, komunikace nebo tankování za letu. Opozici bude zajímat hlavně cena. Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (za ANO) byla chyba nejednat o prodloužení gripenů dříve, už při rozhodování o nákupu F-35. „Uvidíme, co se jim podaří. Mě bude zajímat, kolik bude stát v tom základním srovnání, to znamená nájem čtrnácti gripenů, výcvik pilotů a základní servis, abychom si mohli porovnat porovnatelné,“ poznamenal.

„Snažíme se se Švédy samozřejmě vyjednat co nejpříznivější podmínky pro českou stranu, ale na druhou stranu chápeme, že tím, že těch provozovaných letounů je poměrně málo, tak je to samozřejmě náročnější,“ doplnila Černochová.

Všestranné stroje

Víceúčelové stíhače JAS-39 Gripen mohou sloužit pro stíhací, útočné i průzkumné operace. Mohou nést širokou škálu zbraní, od raket vzduch-vzduch až po prostředky elektronického boje. Česká armáda tato letadla zařadila do výzbroje v roce 2005, nahradily staré sovětské stíhačky MiG-21.

„Na létání je to hrozně příjemné, bezpečné, jednodušší než ty staré stroje,“ vysvětlil brigádní generál Jaroslav Tomaňa z 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Podle něj jsou současné české gripeny díky softwareovým upgradům mnohem modernější, než byly v roce 2005.

Zprvu byly pronajaté na deset let, poté Česko kontrakt prodloužilo v roce 2014 do roku 2027 s dvouletou opcí. Už tehdy byla součástí balíčku modernizace, včetně nočního vidění nebo schopnosti ničit pozemní cíle.

Úkolem gripenů je ostraha vzdušného prostoru Česka, ale armáda je začala posílat i do zahraničí. Od roku 2009 se pravidelně zapojují do misí NATO Baltic Air Policing, tedy ostrahy vzdušného prostoru pobaltských republik. Nedávno začaly bránit také nebe nad Slovenskem. V letech 2015 a 2016 české gripeny hlídaly vzdušný prostor Islandu. Kromě Švédů a Čechů létají na těchto strojích piloti Maďarska, Thajska, Brazílie a Jihoafrické republiky.

V roce 2035 by je měly v českých vzdušných silách plně nahradit americké letouny F-35. Ty bývají označovány za nejmodernější sériově vyráběné stíhací letouny na světě. První z nich mají v Čáslavi přistát v roce 2031.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zásah proti demonstrantům ve sněmovně byl podle policie přiměřený, pokleknutí už ne

Policisté z ochranné služby zasahovali v Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků oprávněně a přiměřeně. Několik demonstrantů muselo na příkaz policisty také pokleknout, to už ale podle závěrů policie přiměřené nebylo, uvedl mluvčí ochranné služby Tomáš Procházka. S vyhodnocením zásahu bude policie dál pracovat a zařadí tuto situaci do výcviku. Při zásahu v noci z 23. na 24 října vyvedla ochranná služba ze sněmovní galerie osm lidí. Závěr kontroly nerozptýlil pochybnosti a nesouhlas opozice se zákrokem.
11:52Aktualizovánopřed 5 mminutami

Nová koncepce výstavby armády podle Pavla není realistická a neplní základní cíle

Vláda v pondělí za účasti prezidenta Petra Pavla projednala novou koncepci armády. Prezident po jednání výsledek nesdělil s tím, že komentář k rozhodnutí kabinetu bude na premiérovi a ministrech. Koncepce ale podle Pavla není realistická a neplní základní cíle. Dokument stanovuje priority rozvoje tuzemských ozbrojených sil do roku 2040. Česko podle něj v současnosti neplní sedmdesát procent závazků vůči Severoatlantické alianci. Popisuje, že vojsko není dost početné, vyzbrojené a nemá dostatečné zásoby.
12:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Karvinou povede koalice Žijeme pro Karvinou a ANO, primátorem bude Wolf

Téměř padesátitisícovou Karvinou povede v novém volebním období vítězné uskupení Žijeme pro Karvinou spolu s hnutím ANO. Koalice by v jednačtyřicetičlenném zastupitelstvu mohla mít převahu 37 hlasů. V druhém největším městě okresu tak bude pokračovat dosavadní koaliční spolupráce, partneři podepsali koaliční smlouvu. Primátorem má opět být Jan Wolf (Žijeme pro Karvinou), který čelí obvinění v souvislosti s fotbalovou korupční aférou, vinu ale dlouhodobě odmítá.
11:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o financování veřejnoprávních médií

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o současném dění v Poslanecké sněmovně a chystaném zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Diskutovali také o projevu prezidenta Petra Pavla během udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Věnovali se i účasti ruských týmů na hokejových šampionátech, o které rozhodl Sportovní arbitrážní soud. Ruská agrese na Ukrajině přitom dále trvá. Pozvání do debaty přijali režisér a producent Václav Marhoul, advokát Tomáš Sokol, komentátor a člen Rady ČT Jefim Fištejn, reportérka Respektu Eva Soukeníková a publicista a komik Luděk Staněk.
před 3 hhodinami

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 4 hhodinami

VideoBobři vrací vláhu do některých částí Šumavy

Do některých částí Šumavy, které by kvůli nedostatku vláhy vysychaly, vrací vodu bobři. Populaci se na chráněném území daří, rozmnožuje se, a tak lokality, kde staví své hráze, výrazně rozšiřuje. Aktivní je hlavně v noci a s větvemi na hráz pomáhá celá bobří rodina. Přírodní přehrady teď stále víc pomáhají i řece Vltavě. Působení bobra na Šumavě nyní také proto začali monitorovat ochranáři a výzkumníci v rámci česko-bavorského projektu.
před 4 hhodinami

VideoNasadíme všechny páky, které máme, řekl Havel k projednávání změny financování ČT a ČRo

Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který nastínil možnost financovat veřejnoprávní média jinak než z rozpočtu či zavést dobrovolné placení, zvláštní. Upozornil, že taková debata se měla odehrávat dávno předtím. „Chtějí zničit nezávislost veřejnoprávních médií, vytáhli do té války a teď k tomu vaří mediální mlhu. Možná proto, aby se ta debata trochu roztříštila, možná aby se nekoncentrovala na to hlavní, což je prostě změna způsobu financování. Možná se tak trochu lekli ulice a reakce občanské společnosti,“ popsal Havel.
před 5 hhodinami

VideoOdstraňování léčiv i hospodaření s deštěm. Resort posoudí nové požadavky na čištění odpadních vod

Kvůli novým požadavkům na čištění odpadních vod se bude muset zapojit více obcí, nově asi 700 aglomerací. Ty velké pak začnou ze splašků filtrovat antibiotika i jiné látky. To všechno proto, aby do řek odtékala ještě kvalitnější voda. Další kroky, třeba jak hospodařit se srážkovou vodou, budou reagovat na změny klimatu. Navržené jsou do roku 2045. Plán, jak nové unijní směrnici vyhovět, teď začne posuzovat ministerstvo zemědělství.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.