Ústavní soud (ÚS) se ve středu osm hodin zabýval zpřísněným zákonem o střetu zájmů. Vyslechl svědky z řad politiků, ukončil dokazování, zazněly závěrečné řeči. Poté soud jednání odročil na neurčito. Vyhodnotí argumenty, které zazněly, bude pokračovat v diskusi neveřejně, přiblížil předseda soudu Josef Baxa.
Novela například znemožnila, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Návrh na zrušení normy podalo sedmdesát poslanců ANO. Ve středu za ně u soudu vystupovala Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Vládu reprezentoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
ANO má výhrady jak k obsahu zákona, tak k proceduře přijetí. ÚS se ve středu zabýval převážně procedurou. Zásadní otázkou je to, zda zmíněný zákon nevznikl jako protiústavní přílepek, tedy pozměňovací návrh přičleněný k obsahově nesouvisejícímu materiálu. Pozměňovací návrh byl předložen pár minut před koncem druhého čtení jiného sněmovního tisku.
„Vládní většina v Poslanecké sněmovně postupovala rozporně s pravidly zákonodárného procesu tím, že k prosazení svého zájmu zvolila takzvaný přílepek a současně učinila vše pro to, aby nemohl být řádně projednán,“ stálo v podnětu, který ANO předložilo ústavním soudcům.
Desítky otázek
ÚS ve středu postupně vyslechl poslance Radka Vondráčka a Helenu Válkovou (ANO), Radovana Vícha (SPD), Jakuba Michálka (Piráti), bývalého ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) a poslance Marka Bendu (ODS). Soudci jim položili desítky otázek zaměřených na parlamentní kulturu, dodržování jednacího řádu, práci opozice i koalice a praxi pozměňovacích návrhů. Nesouvisející přílepky, takzvané divoké jezdce, ÚS zkritizoval už v roce 2007.
Více než dvě hodiny odpovídal předkladatel sporného pozměňovacího návrhu Michálek. Předložil jej prý na poslední chvíli, aby dosáhl „momentu překvapení“ a omezil prostor pro „obstrukční peklo“.
Baxa připomněl Michálkovi, že vláda v programovém prohlášení slibovala zlepšení politické kultury. „Překvapení, které není zákonem zakázáno, je nástroj, který je zcela obhajitelný,“ řekl Michálek. Opakovaně uvedl, že hnutí ANO masivně využívá obstrukce, které by určitě uplatnilo i u právní úpravy dopadající na jeho předsedu Andreje Babiše. Její cíl však byl podle Michálka obecnější, šlo o „rozpojení koncentrace mediální, ekonomické a politické moci“.
Podle Vondráčka vznikla zmíněná norma jednoznačně jako přílepek. Legislativní proces naopak u ÚS hájili exministr Šalomoun, zástupce vlády Blažek i šéf sněmovního klubu ODS Benda.
Dolní komora nakonec novelu schválila ve třetím čtení, hlasovalo se v napevno stanoveném čase. Téma mělo podle Michálka na plénu dolní komory prostor ve více jednacích dnech, které ale byly zcela nebo částečně naplněny obstrukcemi.
Návrh plénum Ústavního soudu zatím projednávalo několikrát neveřejně. Pak podle předsedy Baxy dospělo k závěru, že ústní jednání s výslechem svědků pomůže objasnit okolnosti schvalování novely a osvětlit celkovou parlamentní praxi pozměňovacích návrhů.
ANO tvrdí, že úprava byla zaměřená na Babiše
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější, podobně jako pravidla pro přijímání dotací a pobídek. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve učinil předseda ANO Andrej Babiš s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra poté, co byl schválen zákon omezující podnikání členů vlády.
ANO tvrdí, že právní úprava byla selektivně a účelově zaměřená na Babiše. „Považujeme za nepřípustné, aby zákony v demokratických zemích byly namířeny proti konkrétní osobě,“ zdůraznila Schillerová.
