Radovan Vích strana 2 z 2

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Čeští vojáci by měli v následujících dvou letech působit na Slovensku, v Pobaltí, Iráku, Kuvajtu a nově i na západním Balkánu. Zahraniční mise armády odsouhlasila Poslanecká sněmovna, posoudit je musí ještě Senát. Naopak z afrického Mali armáda odchází. Poslanci v úterý také kývli na pobyt ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku.

Sněmovna v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Vládní novela státního rozpočtu nyní zamíří do rozpočtového výboru. Předloha navyšuje jak příjmy, tak i výdaje, které mají překročit dva biliony korun. Poslanci předtím schválili plán zahraničních misí do roku 2024, podle nějž česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici NATO až 1200 vojáků.

Nákup amerických stíhaček F-35 Lightning vyvoval spory mezi politiky. Podle zastánců má obchod zvýšit ochotu Spojených státu bránit v případě krize jak Českou republiku, tak i evropské státy NATO. Část sněmovní opozice namítá, že americké stroje jsou příliš drahé na pořízení i provoz a že česká armáda jejich potenciál zdaleka nevyužije.

Více času na závěrečné schvalování nebo naopak méně na odůvodnění změn v programu schůze jsou dvě z nejčastěji zmiňovaných možných úprav jednacího řádu sněmovny, o kterých jedná poslanecká pracovní skupina. Koalice chce některé změny prosadit ještě v tomto volebním období. Opozice je ale zdrženlivější. Skupina vznikla v reakci na obstrukce během jednání dolní komory v posledních měsících.

V roce 2025 plánuje stát poslat na obranné výdaje 155 miliard korun. Je to o 66 miliard víc než letos. Tato čísla se podle zjištění České televize objevují v aktuálním rozpočtovém výhledu na další roky, který začátkem měsíce schválila vláda. Stát by tak po dvou dekádách znovu splnil závazek vůči NATO, vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Chemikálie, z nichž je možné připravit výbušniny, si lidé budou moci nově opatřit pouze v nízkých koncentracích, rozhodla sněmovna. Opoziční poslanci ANO a SPD navrhli také zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku a jeho pravidelnou valorizaci. Pozměňovací návrhy chtějí prosadit do vládní novely. Dolní komoru ve čtvrtek zaměstnaly i pravidelné interpelace na členy vlády. Jedním z hlavních témat se stala kauza Petra Hlubučka (STAN), opoziční poslanci ANO i SPD při té příležitosti vyzvali ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) k odstoupení. Premiér Petr Fiala (ODS) poukázal na to, že reakce hnutí STAN a následné vyvození politické odpovědnosti bylo rychlé. Dodal, že Rakušanovi důvěřuje.

Nic již nebrání tomu, aby Karel Řehka nastoupil do čela generálního štábu české armády ani tomu, aby se Otakar Foltýn ujal velení Vojenské policie. Jmenování obou projednal branný výbor Poslanecké sněmovny, což byl poslední zbývající krok poté, co nominace schválila vláda, přičemž na jméně Karla Řehky se předtím shodli ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a prezident Miloš Zeman.

Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.

Ministerstvo vnitra chystá zpřísnění kontrol pasů uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Ministr Vít Rakušan (STAN) řekl, že jedná také o změně peněžní pomoci pro běžence, která nyní činí pět tisíc korun, na naturální. Serveru Blesk.cz později sdělil, že pro nárok na humanitární dávku bude muset mít žadatel razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. To by podle něj mělo platit od příštího pondělí.

Česká vláda se vedle pomoci Ukrajině bude příští týden zabývat také rekordními cenami pohonných hmot. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet už kvůli válce navrhl v rozpočtu přesunout téměř tři miliardy korun a uvažuje i o novele státního rozpočtu.

Pokud chce vláda splnit svůj závazek a dávat v roce 2025 armádě dvě procenta hrubého domácího produktu, bude muset navýšit peníze pro obranu o osmdesát miliard korun proti částce, kterou posílá nyní. Desítky miliard navíc chce použít hlavně na modernizaci armády. Podle opozice ale vojsko nebude umět během tří let peníze smysluplně utratit.

Ve sněmovně po středečních hlasováních skončily ve čtvrtek volby vedení jednotlivých výborů. Sněmovna celkem zřídila 18 výborů. Do čela sněmovního petičního výboru zvolili členové předsedu SPD Tomia Okamuru, výbor pro evropské záležitosti povede opět poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík a předsedou výboru pro média bude Aleš Juchelka z ANO. Do čela branného výboru míří Miloslav Janulík (ANO), zdravotního Bohuslav Svoboda (ODS) a kontrolního Radovan Vích (SPD). V čele výboru pro veřejnou správu stane Robert Stržínek (ANO).

Nové dálnice a také vysokorychlostní tratě (VRT) – to jsou témata, která rezonují napříč programy jednotlivých stran, které jdou do voleb. Na jejich potřebě se politici shodují, liší se ale například v představě o tom, kam by měly vysokorychlostní železnice hlavně vést. O dopravě diskutovali lídři stran s nejvyšším volebním potenciálem z Libereckého kraje. Hosty předvolební debaty byli Petr Beitl (SPOLU), Jan Farský (PirátiSTAN), Josef Jadrný (ČSSD), Jan Koros (KSČM), Jana Pastuchová (ANO), Jaroslava Pauchová (PŘÍSAHA) a Radovan Vích (SPD). Debatu moderoval Jakub Železný.

Dalšími tématy úterní předvolební debaty s lídry za Liberecký kraj byly sociální dávky, dostupnost bydlení nebo udržitelnost veřejných financí. Debaty se zúčastnili Petr Beitl (SPOLU), Jan Farský (PirátiSTAN), Josef Jadrný (ČSSD), Jan Koros (KSČM), Jana Pastuchová (ANO), Jaroslava Pauchová (PŘÍSAHA) a Radovan Vích (SPD).

V první části předvolební debaty s lídry z Libereckého kraje se řešila inflace a způsoby, jak bojovat proti jejímu zvyšování. Řeč přišla i na důchody, jejich reformu či možnosti dřívějšího odchodu do penze. Debaty se zúčastnili Petr Beitl (SPOLU), Jan Farský (PirátiSTAN), Josef Jadrný (ČSSD), Jan Koros (KSČM), Jana Pastuchová (ANO), Jaroslava Pauchová (PŘÍSAHA) a Radovan Vích (SPD).

Předseda SPD Tomio Okamura a místopředseda Radim Fiala představili lídry krajských kandidátek svého hnutí a základní teze jeho programu. Zaštítili ho heslem „Naše vlast, naše rodiny, náš bezpečný domov“. SPD také představila svoji stranickou hymnu, kterou zazpíval Petr Kolář.

Strategické nákupy pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíšou do voleb, bude o nich zřejmě rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Vysílání vojáků do zahraničí k záchraně českých občanů nebo do misí sil rychlé reakce bude možná snazší. Poslanci poslali ústavní novelu do výborů. Zrychleně pak už v prvním čtení schválila sněmovna legislativu, podle níž těhotným ženám, které byly odsouzeny za zvlášť závažný zločin, soudy zřejmě nebudou muset automaticky přerušovat výkon trestu. Poslanci také v prvním čtení podpořili, aby lidé vyplňovali formuláře při sčítání lidu elektronicky. Podporu v úvodním kole získala také novela, podle které by o opatřeních v době sucha mohly v budoucnu rozhodovat komise obdobně, jako je tomu při povodních.

Jaká by měla být obranná a bezpečnostní politika Česka? Jak by mělo společně s Evropskou unií čelit migrační krizi a mezinárodnímu terorismu? V první předvolební debatě České televize o tom diskutovali kandidáti desíti stran s nejsilnějším volebním potenciálem. A jejich stanoviska se v některých bodech lišila především podle toho, zda to byli zástupci vládních či parlamentních stran, nebo těch, které zatím zastoupení v parlamentu nemají, či jsou tam zastoupeni pouze několika politiky.

Jen málokterá evropská směrnice vyvolala v Česku takový odpor napříč politickým spektrem jako ta, která omezuje legálně držené zbraně. Chystá se kvůli ní dokonce změna ústavy. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) si další státy EU dokázaly včas vyjednat různé výjimky. „Čili já si jen kladu otázku, kde kdo zaspal,“ uvedl v první předvolební diskuzi ČT na téma „obrana a bezpečnost.“

Česká armáda je od roku 2005 plně profesionalizovaná. Jak ale ukázal exkluzivní průzkum společnosti Median pro ČT, většina obyvatel Česka je pro, aby se v nějaké formě obnovila základní vojenská služba – i když ne v té podobě, jak existovala dříve. Politici pozvaní do první předvolební debaty ČT24, která se věnovala obraně a bezpečnosti, se většinou za profesionální armádu postavili. Často ale podpořili i myšlenku určitého vojenského výcviku, ovšem na bázi dobrovolnosti.