Všechny sněmovní výbory mají nově zvolené předsedy

Ve sněmovně po středečních hlasováních skončily ve čtvrtek volby vedení jednotlivých výborů. Sněmovna celkem zřídila 18 výborů. Do čela sněmovního petičního výboru zvolili členové předsedu SPD Tomia Okamuru, výbor pro evropské záležitosti povede opět poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík a předsedou výboru pro média bude Aleš Juchelka z ANO. Do čela branného výboru míří Miloslav Janulík (ANO), zdravotního Bohuslav Svoboda (ODS) a kontrolního Radovan Vích (SPD). V čele výboru pro veřejnou správu stane Robert Stržínek (ANO).

Do funkce Tomia Okamuru na první povolební schůzi petičního výboru navrhl jeho bratr Hayato Okamura (KDU-ČSL), nominaci podpořil také poslanec ANO Ladislav Okleštěk. Oba bratři se kvůli názorovým rozdílům léta nestýkali. Dříve Okamura opakovaně neuspěl při volbě místopředsedy sněmovny, tuto pozici zastával v minulém volebním období.

Vedení šestnáctičlenného petičního výboru patří podle politických dohod SPD a jeho předseda v tajné volbě dostal hlasy všech členů. Okamurovo zvolení ještě musí v pátek potvrdit sněmovní plénum, stejně jako ostatní nově zvolené předsedy výborů. Místopředsedy výboru se stali Petr Vrána (ANO), Nina Nováková (KDU-ČSL) a Tomáš Müller (STAN).

Okamura řekl, že nyní nedokáže odpovědět na otázku, zda by kandidoval do funkce šestého místopředsedy sněmovny v předpokládané další volbě na plénu. Poukázal na to, že poslanecký klub SPD o této záležitosti ještě nejednal.

Výbor pro evropské záležitosti

Ondřej Benešík z KDU-ČSL bude předsedou výboru pro evropské záležitosti již třetí období po sobě. Benešík je místopředsedou KDU-ČSL a v letošních sněmovních volbách byl lídrem ve Zlínském kraji.

Zdůraznil, že výbor se v mnoha věcech shodne napříč stranami a stranické záležitosti jdou stranou, protože klíčové je definovat národní zájem a národní pozici.

Výbor má 20 členů. Jeho místopředsedy se stali Lucie Potůčková (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09), Jaroslav Bžoch (ANO) a Petr Fifka (ODS).

Výbor pro média

Aleš Juchelka z ANO vystřídal v čele výboru svého stranického kolegu Stanislava Berkovce. Juchelka, který byl v minulém funkčním období místopředsedou výboru, byl v souladu s dohodami poslaneckých frakcí jediným kandidátem a zvolen byl jednomyslně.

Výbor by si podle Juchelky měl založit podvýbor pro svobodu slova. K tématům bude patřit i změna názvu výboru na mediální, k čemuž bude třeba změna zákona.

Šestnáctičlenný výbor bude mít tři místopředsedy. Stali se jimi staronová členka výboru Pavla Golasowská (KDU-ČSL), klatovský starosta a náměstek hejtmanky Plzeňského kraje Rudolf Salvetr (ODS) a starostka městské části Praha-Satalice Milada Voborská (STAN). Martin Kolovratník (ANO) se pokusil navrhnout rozšířit počet místopředsedů na čtyři. Petr Bendl (ODS) a Jan Jakob (TOP 09) ale doporučili nenabourávat dohodu vedení poslaneckých klubů o obsazení funkcí.

Branný výbor

Miloslav Janulík z ANO dostal všech 16 hlasů. Je poslancem třetí volební období, všechna provází jeho působení ve zdravotnickém výboru. V minulosti zasedal také v bezpečnostním a v právním výboru.

V minulém volebním období vedla branný výbor Jana Černochová (ODS). Nyní je kandidátkou na ministryni obrany v budoucí vládě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. V branném ani jiném sněmovním výboru proto již Černochová nezasedá.

Kvůli neslučitelnosti funkcí nefiguruje v branném výboru ani dosluhující ministr obrany za ANO Lubomír Metnar. Je pravděpodobné, že hnutí ho do výboru vyšle potom, co menšinová vláda ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše (ANO) skončí. Následně by Metnar mohl v čele výboru Janulíka vystřídat.

Členové branného výboru zvolili vedle předsedy jednomyslně také tři místopředsedy. Pozice získali Pavel Růžička (ANO), jenž ve výboru působil už v minulém volebním období, a noví poslanci Jan Hofmann (ODS) a Josef Flek (STAN).

Své vedení budou v průběhu čtvrtka volit ještě organizační výbor, volební výbor, výbor pro zdravotnictví, kontrolní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Výbor pro zdravotnictví

I Bohuslav Svoboda (ODS) byl jediným kandidátem, jehož členové výboru zvolili jednomyslně. Svobodovou předchůdkyní byla lékařka Věra Adámková (ANO), která se stala jedním z pěti místopředsedů výboru. Tuto pozici v minulém funkčním období zastával Svoboda.

Své zvolení do čela výboru označil sedmasedmdesátiletý Svoboda za dovršení své kariéry ve sněmovně. Své předchůdkyni poděkoval za to, že jednání výboru udržela na odborné úrovni. „Mám odkaz, na který mohu navazovat,“ dodal.

Místopředsedou pětadvacetičlenného výboru se spolu s Adámkovou stal opět lékař Julius Špičák (ANO). Pětici doplnili lékaři Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) a Tom Philipp (KDU-ČSL) spolu se staronovou členkou výboru a zdravotní sestrou Karlou Maříkovou (SPD).

Výbor pro veřejnou správu

Robert Stržínek (ANO) bude možná v čele výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jen dočasně. V budoucnu by ho podle kuloárových informací ČTK mohla nahradit dosluhující ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Dostálová kvůli vládnímu angažmá teď ve výboru být nemůže. Klub hnutí ji bude moci do výboru vyslat potom, co menšinová vláda ANO a ČSSD skončí.

V minulém volebním období vedl správní výbor předseda Pirátů Ivan Bartoš. Nyní je nominantem na ministra pro místní rozvoj v budoucí vládě, v žádném ze sněmovních výborů proto nefiguruje.

Členové správního výboru zvolili vedle předsedy jednomyslně také čtyři místopředsedy. Pozice získali Ladislav Okleštěk (ANO), jenž stejnou funkci zastával v předminulém volebním období, Jana Bačíková (ODS), Eliška Olšáková STAN a Jiří Carbol KDU-ČSL.

Kontrolní výbor

Kontrolní výbor nově povede poslanec SPD Radovan Vích. Je poslancem od roku 2017 a v minulém volebním období byl mimo jiné místopředsedou výboru pro obranu. Kontrolní výbor patří ve Sněmovně k těm menším. Bude mít 16 poslanců. Místopředsedy budou vedle bývalého předsedy Romana Kubíčka (ANO) také Hana Naiclerová (STAN) a Jiří Slavík (TOP 09).

Před rokem 2017 vedla kontrolní výbor KSČM. Jeho dlouholetým předsedou byl poslanec KSČM Vladimír Koníček, který nyní působí v širším vedení Nejvyššího kontrolního úřadu. Výbor vedl také bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Výbory mají kompletní vedení

Osm výborů volilo své vedení ve středu, osm ve čtvrtek. Vedení dvou výborů je zřejmé již z dřívějška - předsedkyní organizačního výboru je šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předsedkyní mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO).

Výbory se zabývají odbornými oblastmi podle svého zaměření a působnosti. Posuzují v tomto směru například návrhy zákonů, jednotlivé kapitoly státního rozpočtu a různé informativní nebo koncepční materiály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 27 mminutami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 38 mminutami

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
18:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 2 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 4 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 5 hhodinami
Načítání...