Všechny sněmovní výbory mají nově zvolené předsedy

Ve sněmovně po středečních hlasováních skončily ve čtvrtek volby vedení jednotlivých výborů. Sněmovna celkem zřídila 18 výborů. Do čela sněmovního petičního výboru zvolili členové předsedu SPD Tomia Okamuru, výbor pro evropské záležitosti povede opět poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík a předsedou výboru pro média bude Aleš Juchelka z ANO. Do čela branného výboru míří Miloslav Janulík (ANO), zdravotního Bohuslav Svoboda (ODS) a kontrolního Radovan Vích (SPD). V čele výboru pro veřejnou správu stane Robert Stržínek (ANO).

Do funkce Tomia Okamuru na první povolební schůzi petičního výboru navrhl jeho bratr Hayato Okamura (KDU-ČSL), nominaci podpořil také poslanec ANO Ladislav Okleštěk. Oba bratři se kvůli názorovým rozdílům léta nestýkali. Dříve Okamura opakovaně neuspěl při volbě místopředsedy sněmovny, tuto pozici zastával v minulém volebním období.

Vedení šestnáctičlenného petičního výboru patří podle politických dohod SPD a jeho předseda v tajné volbě dostal hlasy všech členů. Okamurovo zvolení ještě musí v pátek potvrdit sněmovní plénum, stejně jako ostatní nově zvolené předsedy výborů. Místopředsedy výboru se stali Petr Vrána (ANO), Nina Nováková (KDU-ČSL) a Tomáš Müller (STAN).

Okamura řekl, že nyní nedokáže odpovědět na otázku, zda by kandidoval do funkce šestého místopředsedy sněmovny v předpokládané další volbě na plénu. Poukázal na to, že poslanecký klub SPD o této záležitosti ještě nejednal.

Výbor pro evropské záležitosti

Ondřej Benešík z KDU-ČSL bude předsedou výboru pro evropské záležitosti již třetí období po sobě. Benešík je místopředsedou KDU-ČSL a v letošních sněmovních volbách byl lídrem ve Zlínském kraji.

Zdůraznil, že výbor se v mnoha věcech shodne napříč stranami a stranické záležitosti jdou stranou, protože klíčové je definovat národní zájem a národní pozici.

Výbor má 20 členů. Jeho místopředsedy se stali Lucie Potůčková (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09), Jaroslav Bžoch (ANO) a Petr Fifka (ODS).

Výbor pro média

Aleš Juchelka z ANO vystřídal v čele výboru svého stranického kolegu Stanislava Berkovce. Juchelka, který byl v minulém funkčním období místopředsedou výboru, byl v souladu s dohodami poslaneckých frakcí jediným kandidátem a zvolen byl jednomyslně.

Výbor by si podle Juchelky měl založit podvýbor pro svobodu slova. K tématům bude patřit i změna názvu výboru na mediální, k čemuž bude třeba změna zákona.

Šestnáctičlenný výbor bude mít tři místopředsedy. Stali se jimi staronová členka výboru Pavla Golasowská (KDU-ČSL), klatovský starosta a náměstek hejtmanky Plzeňského kraje Rudolf Salvetr (ODS) a starostka městské části Praha-Satalice Milada Voborská (STAN). Martin Kolovratník (ANO) se pokusil navrhnout rozšířit počet místopředsedů na čtyři. Petr Bendl (ODS) a Jan Jakob (TOP 09) ale doporučili nenabourávat dohodu vedení poslaneckých klubů o obsazení funkcí.

Branný výbor

Miloslav Janulík z ANO dostal všech 16 hlasů. Je poslancem třetí volební období, všechna provází jeho působení ve zdravotnickém výboru. V minulosti zasedal také v bezpečnostním a v právním výboru.

V minulém volebním období vedla branný výbor Jana Černochová (ODS). Nyní je kandidátkou na ministryni obrany v budoucí vládě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. V branném ani jiném sněmovním výboru proto již Černochová nezasedá.

Kvůli neslučitelnosti funkcí nefiguruje v branném výboru ani dosluhující ministr obrany za ANO Lubomír Metnar. Je pravděpodobné, že hnutí ho do výboru vyšle potom, co menšinová vláda ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše (ANO) skončí. Následně by Metnar mohl v čele výboru Janulíka vystřídat.

Členové branného výboru zvolili vedle předsedy jednomyslně také tři místopředsedy. Pozice získali Pavel Růžička (ANO), jenž ve výboru působil už v minulém volebním období, a noví poslanci Jan Hofmann (ODS) a Josef Flek (STAN).

Své vedení budou v průběhu čtvrtka volit ještě organizační výbor, volební výbor, výbor pro zdravotnictví, kontrolní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Výbor pro zdravotnictví

I Bohuslav Svoboda (ODS) byl jediným kandidátem, jehož členové výboru zvolili jednomyslně. Svobodovou předchůdkyní byla lékařka Věra Adámková (ANO), která se stala jedním z pěti místopředsedů výboru. Tuto pozici v minulém funkčním období zastával Svoboda.

Své zvolení do čela výboru označil sedmasedmdesátiletý Svoboda za dovršení své kariéry ve sněmovně. Své předchůdkyni poděkoval za to, že jednání výboru udržela na odborné úrovni. „Mám odkaz, na který mohu navazovat,“ dodal.

Místopředsedou pětadvacetičlenného výboru se spolu s Adámkovou stal opět lékař Julius Špičák (ANO). Pětici doplnili lékaři Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) a Tom Philipp (KDU-ČSL) spolu se staronovou členkou výboru a zdravotní sestrou Karlou Maříkovou (SPD).

Výbor pro veřejnou správu

Robert Stržínek (ANO) bude možná v čele výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jen dočasně. V budoucnu by ho podle kuloárových informací ČTK mohla nahradit dosluhující ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Dostálová kvůli vládnímu angažmá teď ve výboru být nemůže. Klub hnutí ji bude moci do výboru vyslat potom, co menšinová vláda ANO a ČSSD skončí.

V minulém volebním období vedl správní výbor předseda Pirátů Ivan Bartoš. Nyní je nominantem na ministra pro místní rozvoj v budoucí vládě, v žádném ze sněmovních výborů proto nefiguruje.

Členové správního výboru zvolili vedle předsedy jednomyslně také čtyři místopředsedy. Pozice získali Ladislav Okleštěk (ANO), jenž stejnou funkci zastával v předminulém volebním období, Jana Bačíková (ODS), Eliška Olšáková STAN a Jiří Carbol KDU-ČSL.

Kontrolní výbor

Kontrolní výbor nově povede poslanec SPD Radovan Vích. Je poslancem od roku 2017 a v minulém volebním období byl mimo jiné místopředsedou výboru pro obranu. Kontrolní výbor patří ve Sněmovně k těm menším. Bude mít 16 poslanců. Místopředsedy budou vedle bývalého předsedy Romana Kubíčka (ANO) také Hana Naiclerová (STAN) a Jiří Slavík (TOP 09).

Před rokem 2017 vedla kontrolní výbor KSČM. Jeho dlouholetým předsedou byl poslanec KSČM Vladimír Koníček, který nyní působí v širším vedení Nejvyššího kontrolního úřadu. Výbor vedl také bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Výbory mají kompletní vedení

Osm výborů volilo své vedení ve středu, osm ve čtvrtek. Vedení dvou výborů je zřejmé již z dřívějška - předsedkyní organizačního výboru je šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předsedkyní mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO).

Výbory se zabývají odbornými oblastmi podle svého zaměření a působnosti. Posuzují v tomto směru například návrhy zákonů, jednotlivé kapitoly státního rozpočtu a různé informativní nebo koncepční materiály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 19 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 19 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 20 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...