Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.
Vstup Finska do NATO má podporu mezi českými politiky. Černochová chválí modernizaci tamní armády
Válka na Ukrajině proměnila zájem o vstup do NATO u dlouhé roky neutrálních států. Švédsko sice členství ještě zvažuje, finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová ve čtvrtek už oficiálně oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Stát by se tak mohlo na summitu v létě.
Česká ministryně obrany tento krok uvítala. „Finsko začíná i teď poměrně intenzivně modernizovat svoji armádu, nakupují nadzvukové letouny a určitě budou velmi platným členem Severoatlantické alianci,“ řekla.
Vstup severských států do NATO bude podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) přínosem nejenom pro celou Alianci, ale i přímo pro Českou republiku. „Pro Finsko a pro Švédsko to byla dlouhou dobu neutralita, která jim poskytovala součást jejich bezpečnosti. V momentě, kdy ale logicky vidí, že pro Rusko to nic neznamená, tak hledají bezpečný přístav, kterým Severoatlantická aliance bezpochyby je,“ řekl.
„Alianci to rozhodně posílí, ať už vybavením, které Finsko má, a také jejich zkušenostmi na hranici s Ruskem,“ uvedl místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO).
Další poslanci se pak shodují na tom, že vstup do NATO urychlila válka na Ukrajině. „Hlavní věcí, která na to má vliv, jsou obavy Finska, které má hranici s Ruskou federací, a v podstatě je to i o přístupu k Baltskému moři, takže je to, myslím si, krok přirozený,“ řekl člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).
Relativně rychlé schválení členství Finska v Alianci očekává velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. „Ve většině členských zemí se ratifikace účastní obě složky moci, tedy jak výkonná, tak zákonodárná, často ještě musí připojit podpis hlava státu, jako je tomu u nás. Tam se věc může táhnout nějakou dobu, ale vycházíme z toho, že v případě našeho vstupu to trvalo dva roky, Severní Makedonie vstupovala zhruba rok a nyní, když je konflikt v Evropě, tak očekávám, že to proběhne o něco rychleji,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.
Velvyslanec České republiky ve Finsku Adam Vojtěch připomněl, že před oficiálním vstupem má před sebou Finsko schvalovací proces na několika úrovních. „Hlavní političtí lídři podpořili vstup do NATO, oficiální přihlášku ale musí nejprve schválit vláda, která pravděpodobně posvětí podání přihlášky v neděli. Z politického hlediska bude návrh ještě projednávat parlament. Očekává se, že v polovině příštího týdne by mělo být rozhodnuto,“ popisuje nejbližší první krok Finska před ratifikací členskými zeměmi NATO.
Vojtěch se zpomalení procesu kvůli postoji členských zemí neobává. „Premiérka i prezident po schůzkách s představiteli států NATO neidentifikují, že by měl někdo klást překážky pro vstup. Ve finských médiích se spekulovalo o postoji Turecka, ale i tady jednání proběhla a žádný problém by být neměl,“ míní velvyslanec. „Pro Evropu bude připojení Finska stabilizační, pro Rusko to není ohrožení, a jak na to zareaguje Moskva, to je jejich věcí a ne naší,“ dodává Landovský.
Třicet členů
Severoatlantická aliance vznikla v dubnu 1949. Mezi signatáři smlouvy byli zástupci dvanácti zemí – mimo jiné Spojených států, Kanady, Norska, Itálie nebo Spojeného království. NATO se postupně rozšiřovalo. V roce 1999 do něj vstoupilo i Česko společně s Polskem a Maďarskem. Sousední Slovensko se stalo členem o pět let později. Naposledy se Aliance rozšířila před dvěma lety, a to o Severní Makedonii. Teď má třicet členů.
Ve smlouvě Severoatlantické aliance je v rámci obrany stěžejní článek číslo pět. Na jeho základě se státy NATO dohodly, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více z nich v Evropě nebo v Severní Americe je považován za útok proti všem. Při takové události má každý členský stát učinit takové kroky, které považuje za nezbytné – například použít ozbrojené síly. V historii byl článek aktivován pouze jednou, a to ze strany USA po teroristických útocích z 11. září.
Mezi nejvýznamnější mise NATO tak patřila právě ta v Afghánistánu, která začala po 11. září 2001. Vojáci pak působili i třeba v Libyi nebo v Americe po hurikánu Katrina.