V první části předvolební debaty s lídry z Libereckého kraje se řešila inflace a způsoby, jak bojovat proti jejímu zvyšování. Řeč přišla i na důchody, jejich reformu či možnosti dřívějšího odchodu do penze. Debaty se zúčastnili Petr Beitl (SPOLU), Jan Farský (PirátiSTAN), Josef Jadrný (ČSSD), Jan Koros (KSČM), Jana Pastuchová (ANO), Jaroslava Pauchová (PŘÍSAHA) a Radovan Vích (SPD).
Lídři z Libereckého kraje v předvolební debatě řešili, co dělat s rostoucí inflací
Lídři z Libereckého kraje o inflaci a důchodu v předvolební debatě ČT24 (zdroj: ČT24)
V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, je to nejvíce od listopadu 2008. Lídr krajské kandidátky SPOLU Petr Beitl uvedl, že pokud inflaci chceme snižovat, není možné „tisknout peníze a zadlužovat zemi“. Doplnil, že v tomto kontextu se bude dlouho vzpomínat na dobu, kdy měl stát šanci si vytvořit rezervy. „Protože si stát ty rezervy nevytvořil, nacházíme se v podstatě v období rozvratu veřejných financí, a to je problém,“ uvedl.
Lídryně kandidátky ANO Jana Pastuchová konstatovala, že inflaci neurčuje vláda, ani politici, nýbrž samotný trh, který určuje cenu zboží. Zmínila i v souvislosti s „covidovou dobou“ nárůst cen pohonných hmot, aut, nájemného, bydlení nebo průmyslových výrobků. „Jak jsem řekla, politici neurčují fiskální politiku. My jako politici můžeme určovat daňovou politiku,“ přiblížila.
Podle lídra kandidátky PirátiSTAN Jana Farského má vláda na to, jak se inflace vyvíjí, nějaký vliv. „Ve chvíli, kdy do ekonomiky se přisypou stamiliardy, aniž by proti nim šla nějaká služba či výkon, tak se ten prostor naředí, a vede to ke zdražování a ztrátě hodnoty úspor,“ myslí si. Farský se obává, že 4,1 procenta není konečná částka, a také prohlásil, že se podle něj v obcích musí rušit investice, protože na ně nejsou peníze.
Lídr kandidátky ČSSD Josef Jadrný si myslí, že dopad inflace je z velké části importovaný. Když se podle něj podíváme na situaci v okolních státech, jde o podobná čísla. Podle něj je na situaci možné nahlížet i jako na reakci globálního světa na postcovidovou situaci. Inflace by podle něj přišla „tak jako tak“. „Kdo ji nejvíc může ovlivnit, je Česká národní banka (ČNB), která svými úrokovými sazbami má i ve svém popisu práce, že tu inflaci řídí,“ uvedl.
Podle lídra kandidátky SPD Radovana Vícha je příčin zvyšování inflace více. „My ji vidíme v rostoucích cenách surovin. Bavíme se o ropě, o plynu. Tím pádem to kopírují ceny energií,“ prohlásil s tím, že zdražování ropy vede ke dražším pohonným hmotám i dopravě a přepravě zboží v rámci Evropy, kde se rozváží „z jednoho konce na druhý.“ Vláda má podle něj regulační nástroje na ceny energií, a ČNB může situaci ovlivňovat určováním míry úrokových sazeb.
I podle lídra krajské kandidátky KSČM Jana Korose se s inflací dá něco dělat. „Bohužel ten problém v inflaci tkví v tom, že zasahuje nejchudší část obyvatelstva. To je největší problém,“ konstatoval. Vláda má podle něj možnost regulovat inflaci, ale „pouze systémovou změnou“, kterou podle něj nabízí KSČM s vizí „spravedlivé socialistické společnosti“. V současném systému podle něj zásah do trhu není možný, protože Česko je silně globalizovaná země. Koros také uvedl, že se „nekloní k režimu před rokem 1989“, podotkl však, že před tímto rokem šla inflace mnohem lépe regulovat.
Lídryně kandidátky PŘÍSAHA Jaroslava Pauchová připomněla, že je důležité si uvědomit, na jaké skupiny obyvatel bude mít zvyšování inflace dopad. „Bude to mít dopad na ty nejchudší lidi. Pojďme řešit, jak bychom těmto lidem z nejchudších vrstev mohli pomoci. My jako PŘÍSAHA říkáme, že je tady nějaké řešení, a to je snížení DPH zejména u potravin, kde řešíme snížení z 15 procent na 10 procent,“ nastínila.
Debata o důchodech
Řeč přišla ale i na důchody a možnosti dřívějšího odchodu do penze. Jadrný z ČSSD prohlásil, že jeho strana dlouhodobě usiluje o to, aby se do důchodu chodilo v 65 letech, nikoliv v 67. „Snažíme se, aby ti, kteří si to odmakali, prošli těžkým profesním životem nebo těžkou prací, aby měli právo chodit do důchodu dříve, protože si myslíme, že je férové a spravedlivé,“ sdělil a zmínil odstupňování tabulkami a například horníky.
Farský z koalice PirátiSTAN si myslí, že je při debatách o důchodové reformě nutné ctít shodu většiny politického spektra. „Tady rozhodujeme o tom, jak budou důchody vypadat za 20 let, a jestli vůbec budou mít lidé důchody a jak vysoké,“ sdělil s tím, že je třeba nastavit, aby odchod do důchodu pro nikoho nezaznamenal bídu. Zmínil ale i to, že přibývá lidí v důchodovém věku a ubývá těch, kteří do systému přispívají, čemuž by se měla věnovat pozornost.
Pastuchová z hnutí ANO zmínila, že horníci už v předčasném důchodu jsou a prohlásila, že přeje náročným profesím, aby šly do předčasného důchodu. „Ale nelze to dělat v paragrafu 90 ve zkráceném znění, jak navrhuje sociální demokracie,“ uvedla s tím, že se zapomíná na mnoho dalších profesí. Je podle ní potřeba, aby důchodová reforma byla připravena tak dokonale, aby ji další vláda nemusela předělávat.
Koros z KSČM řekl, že jeho strana měla v tolerančním patentu valorizaci důchodů. Je pro něj prý důležité, aby se zvýšily minimální důchody na nějakou důstojnou normu. „Aby lidé, kteří pracovali celý život poctivě, nebrali almužnu, ale důstojný důchod. Představujeme si, že minimálně 12 tisíc by měl činit minimální důchod,“ nastínil.
Pauchová z PŘÍSAHY odmítá zvyšování hranice odchodu do důchodu. „Také si musíme uvědomit, že je třeba dorovnat důchody žen. Protože ženy už strašně dlouho trpí právě tady na to. Tím, že mají nízké příjmy, tak mají potom i nízkou penzi,“ prohlásila. Důležité je podle ní také myslet na lidi, které pečují dlouhodobě o blízké osoby.
Podle Vícha z SPD má hnutí jasně definované priority v oblasti důchodů. Patří do toho podle něj odchod do důchodu v 65 letech a dříve, nebo že minimální mzda se rovná minimální důchod. I on zmínil nutnost konsensu mezi stranami. „Do doby, než se najde konsensus na stanovení důchodů, tak jsme přesvědčeni, že by se mělo zvyšovat v rámci valorizace nikoliv procentuálně, ale všem o stejnou částku,“ nastínil.
Beitl z koalice SPOLU zmínil, že v programu má koalice zaručený důchod, k němuž připojuje ještě jednu složku, což je důchodové spoření. „Myslím, že princip šetření na stáří by měl stát podporovat a měl by občany motivovat, aby si spořili,“ myslí si. Částka, která nyní chodí na příslušný účet, je podle něj velmi podprůměrná proti vyspělým státům západní Evropy. Celé volební období se podle něj řešilo, jak by se měly důchody vyplácet, ale nikdo neřešil zdroje.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
Předvolební debata ČT24: lídři Libereckého kraje (zdroj: ČT24)