Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.
Třiapadesátý pluk průzkumu a elektronického boje z Opavy je očima a ušima české armády. Ve výzbroji má rušiče Starkom, pasivní sledovací systémy DPET nebo také zařízení Manpack G, která dokáží rušením eliminovat i drony.
Podle mluvčího pluku Jana Králíčka jde o malý ochranný rušič, který je přenosný a váží asi dvacet kilogramů. Díky tomu zařízení dokáže unést i voják v poli. „Systém je určen pro rušení globálních naváděcích systémů a pro rušení dronů v různých pásmech elektromagnetického spektra,“ vysvětluje Králíček.
Další nové vybavení pluk dostane. Mimo jiné dva mobilní modulární systémy elektronického boje ES-RA za víc než tři a půl miliardy korun. O pořízení systémů rozhodlo ministerstvo obrany.
„Zapojení českého průmyslu bude kolem devadesáti procent, takže to opět plní parametry toho, že když investujeme, tak chceme co největší zapojení našeho obranného průmyslu,“ říká šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS). „Mně to dává určitou logiku ve spojení systémů DPET pořízených za nás, systémů Starkom, ale druhý úhel hodnocení je ten, že je opravdu skandální, že se to dozvídáme z médií,“ uvádí předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO).
„Pokud česká armáda a de facto náš pluk bude vybaven technikou ES-RA, tak to diametrálně povýší naše schopnosti na bojišti,“ očekává velitel 53. pluku průzkumu a elektronického boje Ivan Mahr.
Drony na letištích v Dánsku
Výskyt dronů může vážně narušit i běžný život, jak dokládá případ dánských letišť. Incidenty hlásila tento týden několikrát. „Jsou to útoky, které odhalily naši zranitelnost,“ prohlašuje dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Dánský deník Ekstra Bladets v Baltu na rozhraní výsostných a mezinárodních vod natočil ruskou výsadkovou loď Alexandr Šabalin. Stejně jako blízká plavidla ruské stínové flotily je tam už řadu dní a má vypnuté hlášení polohy. Tajné služby lodě sledují. Že drony vypustily, nicméně přímo netvrdí.
„Riziko ruské špionáže v Dánsku hodnotíme jako vysoké. Jako vysoké hodnotíme také riziko ruské sabotáže,“ varuje ředitel dánské bezpečnostní zpravodajské služby Finn Borch. Moskva ovšem podezření kategoricky odmítá. Podle Kodaně nyní nejsou k dispozici důkazy o spojitosti dronů v okolí letišť a Ruska.
Problémy s bezpilotními letouny řeší i tuzemská letiště
České úřady odhalují stále více dronů na místech, kam létat nemají. Nestačí ani zákaz na mapě, a elektrárny, rafinerie či letiště se tak proti vetřelcům chtějí chránit ještě více.
Třeba na letišti v Praze evidují každý měsíc několik případů, kdy dron vlétne do střeženého území. „Naši kolegové jsou v kontaktu se všemi ostatními letišti v Evropě a vyhodnocují si, jaké postupy jsou potom nejefektivnější,“ popisuje ředitelka komunikace pražského letiště Eva Krejčí.
Mezi účinné postupy patří rušičky a detekční systémy. Jeden z nich představili na letišti v Přerově. Systém je schopen ukázat dron s jeho aktuální výškou i pozicí a také určit, odkud vzlétl. Dispečer pak může upozornit posádku letadla, že se v oblasti pohybuje dron, aby případně mohlo dojít ke změně trajektorie letu, vysvětluje vedoucí správy přerovského letiště Květoň Holcr.
Podobně strategických míst je po celém Česku několik desítek. Podmínky pro vyšší zabezpečení chystají třeba i v rafineriích. „S policií nyní připravujeme řadu dalších bezpečnostních opatření, kterými zvýšíme zabezpečení obou rafinerií. S Armádou České republiky připravujeme rozsáhlé cvičení,“ říká mluvčí společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.
Zkoušet budou i možnou eliminaci nepřátelského dronu – možností je hned několik. „Buď je to nějaká kinetická ochrana, takový taranovací dron, který vyletí a dron zneškodní, nebo laserové systémy, které jsou schopné do pár vteřin dron poškodit tak, že spadne,“ popisuje vedoucí střediska divize speciálních technologií společnosti Maxprogres Petr Krist.
Eliminaci dronů brání legislativa
Bezpečnostní agentury chráněných objektů ale zatím k eliminaci dronů nepřistupují. „Aby se nemusely následně bát, že se s nimi majitel dronu bude soudit,“ upřesňuje Krist. Podle mluvčí Policejního prezidia ČR Ireny Pilařové mají oprávnění eliminovat bezpilotní prostředek policisté.
Po rozšíření možností protidronové obrany a tedy i eliminaci volají prakticky všechny sněmovní strany. „Bylo to ve strategii, ale paní ministryně (obrany Černochová) raději dala peníze na F-35 a další věci, místo toho, abychom do toho investovali,“ říká předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
„Mělo to být řešeno výrazně dříve, protože není žádné tajemství, že drony jsou aktuálně nejúčinnějším nástrojem nejen při vedení války,“ domnívá se expert na obranu a bezpečnost Pirátů Jan Hora.
„Hnutí SPD dlouhodobě upozorňuje na to, že chybí legislativa v rámci ochrany proti dronům u kritické infrastruktury,“ uvádí člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).
Resorty už změnu zákona chystají
Ministerstva vnitra i dopravy už změnu zákona připravují. „Potřebujeme si dát jednotlivé úkoly na resorty, dát si jasné kompetence a dát si legislativní úkoly, kterými tuhle věc ošetříme,“ vysvětluje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„To znamená zajistit prostředky a uplatnit je, tak aby bylo možné takový nespolupracující dron, který vstoupí do zakázaného prostoru, co nejrychleji uzemnit,“ dodává šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS).
Parametry legislativních změn dává dohromady nová pracovní skupina pod Bezpečnostní radou státu. Veškeré kroky má koordinovat ministerstvo dopravy.
