Poslanec a předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) by považoval za nezodpovědné, pokud by se zástupci opozice nezúčastnili čtvrteční schůzky předsedů parlamentních stran iniciované premiérem Petrem Fialou (ODS). Řekl to v pořadu Události, komentáře, jehož hostem byl rovněž poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD). Podle něj platí, že se hnutí SPD schůzky nezúčastní, mimo jiné proto, že nesouhlasí s kroky vlády ohledně formy navyšování výdajů na obranu.
Čtvrteční schůzka předsedů parlamentních stran o bezpečnosti Česka se nejspíše uskuteční bez části opozice. Účast potvrdil pouze klub Pirátů. Naopak šéf hnutí SPD Tomio Okamura pozvání premiéra Fialy odmítl. Podle předsedy ANO Andreje Babiše by byla účast jeho hnutí formální a zbytečná. Vláda už podle něho všechna zásadní rozhodnutí učinila. Fiala v reakci napsal, že obě opoziční hnutí nedokáží upřednostnit zájem země před vlastní volební strategií a bezpečnost občanů je nezajímá.
Žáček na zástupce opozice, včetně Babiše, apeloval, aby se jednání zúčastnili. „Měl by být účastníkem toho, že musíme, v zájmu České republiky a jejích občanů, naší národní bezpečnosti a kolektivní bezpečnosti NATO, některé informace přijmout a nepoužívat je v tom primárním velmi ostrém politickém boji,“ sdělil Žáček, podle kterého premiér na schůzce plánuje sdílet informace, které se dozvěděl na začátku měsíce na londýnském summitu.
Vích ale potvrdil, že SPD se schůzky nezúčastní. „Pro nás je nepřijatelné, aby vláda odsouhlasila 5. března navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP každý rok do roku 2030, kdy by to mělo být 300 miliard korun, bez toho, aby nám řekla, jakým způsobem je hodlá utratit,“ řekl s tím, že hnutí má zásadní výhrady ke koncepčním a organizačním krokům, které se v armádě dělají. „Jsme přesvědčeni, že armáda na tom nikdy nebyla hůře, než je v současné době,“ doplnil.
Výdaje na obranu
Podle Žáčka je ale zvyšování výdajů na obranu nutné a není pravda, že by prostředky nebylo do čeho investovat. „NATO a Američané před nás postaví další výzvy a my nemůžeme říkat, že to nezvládneme. To by byla nezodpovědnost,“ zdůraznil.
Vích však míní, že v současné době není třeba výdaje na obranu navyšovat. „My jsme připraveni a ochotni dávat na obranu tolik, kolik to bude v souladu s dopředu vysoutěženými a připravenými strategicky významnými projekty. To může být jeden rok 1,6, další rok 1,8 ale třeba také 2,2 procenta HDP,“ upřesnil s tím, že SPD odmítá taxativně vydávat dvě procenta HDP.
Ušetřit by se podle Vícha dalo například tím, kdyby Česko ustoupilo od nákupu letounů F-35, které podle něho nepotřebuje a smlouvu o nákupu je možné vypovědět. „Jestliže chceme být nedůvěryhodní, tak to udělejme,“ reagoval Žáček, podle kterého by takový krok americký prezident Donald Trump nepochopil a v očích jeho administrativy „bychom se dostali na černou listinu“. Trump prohlašuje, že by členské státy NATO měly výrazně navýšit výdaje na obranu, mluvil až o pěti procentech HDP.
Putin se dostal pod tlak, míní Žáček
Oba hosté diskutovali také o americko-ukrajinském jednání v saúdskoarabské Džiddě. Podle ministerstva zahraničí USA je Kyjev připravený akceptovat americký návrh na zavedení okamžitého třicetidenního příměří s Ruskem. Washington zase zrušil přestávku ve sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia udělala Ukrajina vstřícný krok a míč je teď na straně Ruska.
Žáček i Vích posun v situaci přivítali. Podle Žáčka je důležité, že Spojené státy avizovaly obnovení vojenské pomoci Ukrajině. „Pozitivní je také to, že Američané s Ukrajinci nalezli shodu při formulování příměří, čímž dostali Američané (ruského vládce Vladimira) Putina a jeho vyjednavače pod určitý tlak,“ řekl Žáček, podle kterého se nyní ukáže, zda Putin chce, nebo nechce ukončit válku.
„Je evidentní, že se zřejmě objevuje světlo na konci tunelu. To, co dokázal Trump po nástupu do funkce, včetně své administrativy, je více, než co dokázala Evropská unie včetně naší vlády za celé tři roky,“ míní Vích, který věří, že k příměří dojde.
