Ve stínu čínských hrozeb a provokací Tchaj-wan v sobotu zvolí nového prezidenta a parlament. V uplynulých dnech zachytil čtyři čínské balony a rozeslal obyvatelům varování kvůli přeletu rakety se satelitem. Vůbec nejblíž čínské pevnině je ostrov Ťin-men s pohnutou minulostí, na němž je také podpora tchajwansko-čínské spolupráce nejsilnější.
Tchaj-wan čekají prezidentské a parlamentní volby. Točí se kolem míry spolupráce s Pekingem
Ostrov Ťin-men je nejbližší výspou Tchaj-wanu k Číně a může připomínat rybu v moři plném žraloků. Občas na něm zachytí špionážní dron, zkušenosti s bitvami trvají desetiletí. Za občanské války ostrovem vedla frontová linie mezi komunisty a ustupujícími nacionalisty, po které zbyla řada pozůstatků. Na plážích zůstaly bariéry, pobřeží lemují tanky, půda je prošpikovaná bunkry a tunely.
Čína ostrov desítky let bombardovala. Do devadesátých let ho Tchaj-wan spravoval podle přísného vojenského protokolu. Každý Číňan, který vystoupil na břeh, dokonce i rybář, který náhodou najel na mělčinu, byl na místě zastřelen.
Od čínské pevniny jej dělí jen pár kilometrů a při pohledu z ostrova jsou na horizontu vidět i výškové budovy města Si-amen. „Hodně Tchajwanců věří, že nás Čína nenapadne, protože válku nezažili. Já myslím, že jistotu nemáme. Ale nemám strach. My na Ťin-menu věříme, že spíš zaútočí na hlavní ostrov,“ řekla obyvatelka ostrova Li Čen-tung.
Od padesátých do sedmdesátých let ostrov zasypaly statisíce dělostřeleckých granátů, které lidé dodnes nacházejí. Wu Ceng-tung z nich vyrábí kuchyňské nože. „My, co jsme zažili válku, víme, jak je krutá. Takže doufáme, že v tchajwanské úžině už nikdy nebude a mír vydrží. Ne, že bychom měli strach, ale doufáme, že k tomu nedojde,“ popsal kovář.
Na Ťin-menu má větší podporu strana propagující pevnější vztahy s Čínou
Pro Čínu je Ťin-men důležitou vstupní branou na Tchaj-wan. Spojení zajišťuje trajekt, ekonomické vztahy kvetou a ostrov vítá čínské turisty. Na pevnině závisí v dodávkách vody. Z celého Tchaj-wanu je tu podpora integrace nejsilnější.
Voliči jsou tak loajální opoziční straně Kuomintang, se kterou si Peking rozumí lépe. „Chceme víc ekonomických vztahů s Čínou, ale pořád si přejeme zachovat náš životní styl. Svobodu slova a možnost volit,“ nastínila vizi strany poslankyně Národní strany Kuomintang Čchen Jü-džen.
Zatímco vláda v Tchaj-peji řeší posilování obrany, místní politici zvažují stavbu mostu, který by je s Čínou ještě víc propojil.