Uplynulo 90 let od takzvaného procesu s českými učiteli na sovětské Ukrajině. V tehdy největším vykonstruovaném procesu proti českým krajanům v Sovětském svazu bylo odsouzeno 21 lidí. Ústav pro studium totalitních režimů uveřejňuje rozsáhlou dokumentaci k celému případu.
Na Ukrajinu přijeli budovat nový svět, 14. června 1931 ale soud v Charkově odsoudil 21 Čechů za údajnou špionáž. Sovětům vadilo, že česká menšina udržovala kontakt s vlastí. Československo bylo v té době totiž jednou z posledních evropských zemí, která Sovětský svaz neuznala.
„Vnímali to jako jeden z nástrojů nátlaku, aby přinutili Československo k vyjednávání,“ vysvětlil historik Adam Hradílek, vedoucí projektu Čechoslováci v Gulagu.
Více než deset tisíc stran k vykonstruovanému procesu je nově i v digitalizované podobě. Mezi zpřístupněnými archiváliemi jsou spisy souzených, jejich osobní doklady, fotografie, dopisy, přepisy soudního líčení nebo instruktážní brožura k procesu sestavená tajnou policií.
„Jsou tam šílené dopisy, které posílají soudruzi z Čech. Vyčítají jim, 'co nám pláčete v těch dopisech? Vy jste tam neodjížděli proto, aby jste tam každý den jedli řízky, ale abyste tam budovali nový svět',“ popisuje historik Hradílek.
Komunista Vodseďálek
Antonína Vodseďálka vyšetřovatelé označili za vůdce celé skupiny. Dostal trest smrti, úřady mu ho nakonec změnily na deset let vězení. „Padlo deset rozsudků smrti, několik let táborů gulagu v ostatních případech,“ dodal historik Jan Dvořák, spoluautor projektu.
Mezi prvními mohl do dokumentů nahlédnout český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula, kterému je historici předali osobně. „Může to sloužit jako příklad úspěšné spolupráce pro další instituce a archivy nejen na Ukrajině,“ řekl.
Uveřejnění materiálů z charkovského procesu je také testem fungování digitálního archivu k československé historii, který bude kompletní koncem příštího roku.
