Vládní i opoziční politici odmítli výzvu ministryně obrany k tomu, aby Česko vystoupilo z OSN. Jana Černochová (ODS) ji publikovala na síti X v sobotu v reakci na rezoluci Valného shromáždění organizace vyzývající k humanitárnímu příměří v Gaze. Proti ní hlasovalo 14 z 193 členských států včetně Česka. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhořčení ministryně chápe, nicméně hodlá v rámci OSN dál prosazovat české postoje. Výzvy Černochové si všímají i zahraniční média. O jejím příspěvku na sociální síti X informovala například agentura DPA, izraelský deník The Jerusalem Post či rakouský deník Kurier.
Výzvu Černochové k vystoupení z OSN odmítají vládní kolegové i opozice
„Chápu rozhořčení paní ministryně nad rezolucí OSN, která neodsoudila terorismus Hamásu v Izraeli. Česko společně například s USA nebo Rakouskem hlasovalo v souladu s tím, co dlouhodobě zastáváme,“ uvedl Fiala. „V OSN budeme nadále prosazovat naše postoje a přesvědčovat o jejich správnosti další státy,“ poznamenal. Považuje za důležité, aby hlas a názory Česka na půdě OSN zaznívaly.
V souvislosti s hlasováním OSN Černochová na sociální síti X uvedla, že se za ni stydí a Česko nemá v „organizaci fandící teroristům“ co dělat.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v pořadu Otázky Václava Moravce zmínil, že nepočítá s tím, že by se vláda zabývala vystoupením Česka z OSN. Myšlenku je podle něj potřeba odmítnout. „Je tam celá řada důvodů, ale nejhlavnějším je, že na troskách druhé světové války vznikla Charta OSN, která má v sobě zakotveny některé naprosto klíčové principy, které i pro Česko při jeho velikosti a pozici v mezinárodním společenství (představují) určitý stabilní a předpokládatelný rámec,“ poznamenal.
„To, že OSN má své problémy, potřebuje reformu a to, že na světě není možné získat většinu k tomu, aby například odsoudila Hamás jako teroristickou organizaci, což je věta, která valným plénem OSN nikdy neprošla. Byl to případ i této rezoluce. (…) To je realita všedního dne. Za to nemůže organizace samotná,“ uvedl také Lipavský s tím, že Česko musí být v OSN velmi aktivní, proto také kandiduje do Rady bezpečnosti. Lipavský zároveň neočekává, že by výroky ministryně ovlivnily kandidaturu Česka na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033.
Také prezident Petr Pavel uvedl, že před několika týdny na jednáních v sídle OSN v New Yorku zdůrazňoval, že Česko dlouhodobě podporuje reformy OSN včetně Rady bezpečnosti. To lze ale podle něj dělat jen zevnitř. „O tématech jako udržitelný rozvoj, změna klimatu, ochrana lidských práv a dalších je třeba diskutovat právě na této globální platformě, aby nalezená řešení byla platná pro všechny,“ dodal na sociální síti X Pavel.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje výzvu Černochové za výsledek frustrace z rezoluce k Izraeli. O pozici vlády podle něj nejde, řekl v neděli v televizi CNN Prima News.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmínila, že je potřeba proti této rezoluci bojovat. „Myslím, že máme spíše vystupovat proti takovýmto rezolucím. Často jsou přijímány věci, které nejsou v souladu s českou politikou,“ uvedla na Nově.
Rakušan: Odchod není řešení
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) osobní rozhořčení a frustraci ministryně chápe, odchod z OSN ale podle něj není řešením. „Takový krok by neprospěl ani ČR, ani OSN a ve výsledku ani samotnému Izraeli,“ poznamenal na sociální síti X.
Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na téže síti myšlenku vystoupení z OSN jednoznačně odmítl. „Charta OSN a mezinárodní řád z ní odvozený je doslova štítem české státní nezávislosti a suverenity,“ uvedl. Pro středně velké země, jako je Česko, podle Bartoše není výhodné živořit ve světě, kde neplatí žádná pravidla a silnější hoduje na úkor slabšího. „Historie 20. století nám jasně ukázala, jak tragické důsledky měla pro český národ absence mezinárodního řádu,“ dodal.
Šéf opozičního ANO Andrej Babiš prohlásil, že z OSN není potřeba vystoupit, přestože organizace neplní svou funkci. Jeho stranická kolegyně Alena Schillerová dodala, že Česko má bojovat v OSN za své postoje, ale nemá z organizace vystupovat. Upozornila, že z ní neodchází ani Izrael. „Československo bylo jedna ze zakládajících zemí a ani Izrael nevolá po vystoupení z OSN. Bojujme proti této rezoluci, ale nevystupujme z OSN,“ řekla Schillerová v televizi Nova v pořadu Za pět minut dvanáct.
Podle výkonného ředitele Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála není sice OSN dokonalou organizací, ale jedinou univerzální, která sdružuje všechny země světa a její součástí je řada agentur a orgánů, které usnadňují porozumění mezi lidmi na planetě. „Bez OSN by byl svět mnohem horším místem. Česko může pracovat na zlepšení OSN na její půdě a kandidatura do Rady bezpečnosti je jedna z cest. Česko je také dlouhodobě aktivní v Radě pro lidská práva. Abychom vymýšleli něco nového jako Česko, na to nemáme sílu a schopnosti,“ řekl.
Výroku si všímají i v zahraničí
Výzvy si všimla i některá zahraniční média. „Česká ministryně obrany Jana Černochová vyzvala svou zemi k vystoupení z OSN. Jako důvod k tomu uvedla na internetové platformě X páteční rezoluci OSN, v níž Valné shromáždění OSN velkou většinou vyzvalo ke zlepšení humanitární situace a k okamžitému klidu zbraní v Pásmu Gazy,“ napsala v neděli německá tisková agentura DPA.
Zprávu o výroku Černochové přinesl i rakouský deník Kurier. V diskusi k jeho článku jeden ze čtenářů napsal, že to není špatný nápad a že Česko „by tím ušetřilo spoustu peněz“.
Server Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD zprávu o výzvě Černochové zařadil i do on-line zpravodajství, které chronologicky přináší nejdůležitější zprávy o válce v Pásmu Gazy.
Vyjádření Černochové si všiml například i ukrajinský server RBK-Ukrajina či izraelský deník The Jerusalem Post. „Česká ministryně obrany Jana Černochová v sobotu vyjádřila rozhořčení nad rezolucí Valného shromáždění OSN vyzývající Izrael k zastavení operací v Pásmu Gazy a vyzvala k vystoupení České republiky z OSN,“ napsal izraelský deník.
Valné shromáždění OSN v pátek přijalo rezoluci, která byla první společnou reakcí OSN na aktuální konflikt mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Kanada navrhovala, aby text obsahoval jednoznačné odsouzení „teroristických útoků“ Hamásu a žádal okamžité propuštění rukojmí. Její návrh ale neuspěl. Text navržený Jordánskem a dalšími arabskými zeměmi získal podporu 120 zemí, 45 se zdrželo hlasování. Izrael, Spojené státy a dalších dvanáct zemí včetně Česka, Rakouska, Maďarska a Chorvatska hlasovalo proti.