Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.
Írán se podle Grossiho rozhodl odmontovat kamery například z podzemního závodu na obohacování uranu v Natanzu. Sedmadvacet kamer má být odstraněno a dalších asi čtyřicet jich zůstává na svých místech.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek v této souvislosti potvrdil, že odstranění kamer není banalita. „Je to kamera, která má speciální harddisk. Má hlídat to, co se děje v těch některých místech, kde Írán provádí jaderný program. Írán tímto opravdu výrazným způsobem ustupuje od jednoho z hlavních výdobytků v roce 2015 dosažené mezinárodní dohody,“ popsal Borek.
Situace je tak podle něj zneklidňující, protože pokud kamery nebudou v provozu, není možné rekonstruovat, kolik země vlastně jaderného materiálu má. Kvůli nekontrolovatelnému obohacování uranu tak může mít Írán kapacitu na to, aby si vyrobil jaderné zbraně sám, upozornil Borek.
Íránský krok je podle Reuters očividně další reakcí na středeční rezoluci Rady guvernérů MAAE, která kritizovala Írán za to, že neobjasnil výskyt stop uranu na třech dříve neoznámených pracovištích. Návrh rezoluce podaly Spojené státy společně s Německem, Francií a Británií. Jen dvě země, Rusko a Čína, hlasovaly proti textu, zatímco 30 států jej podpořilo a tři se zdržely.
Teherán odmítá kritiku, že s MAAE nedostatečně spolupracuje. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí po středečním hlasování na Twitteru uvedl, že odpověď jeho země na rezoluci Mezinárodní agentury pro atomovou energii bude „tvrdá a přiměřená“.
Francie, Británie a Německo kroky Teheránu ohledně odstranění kamer odsoudily. Podle Západu komplikují snahy obnovit plnou implementaci jaderné dohody. V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně.
Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán, který tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům, pak začal dohodu porušovat. Jednání o obnově dohody stagnují.
