Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) v pondělí pozdě večer středoevropského času s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva.
Pro rezoluci v RB OSN, která „vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a k trvalému míru“, hlasovalo deset z patnácti členů orgánu. Nikdo nebyl proti. Hlasování se spolu s Velkou Británií zdržely čtyři členské země Evropské unie – Francie, Slovinsko, Řecko a Dánsko. Aby byla rezoluce v RB OSN přijata, muselo pro ni hlasovat nejméně devět jejích členů, přičemž žádný ze stálých – tedy USA, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie – nesměl uplatnit své právo veta.
Dříve v pondělí Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými státy, která naopak podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a Rusko agresorem nazývá. Proti této rezoluci byly podle agentury Reuters Rusko, USA, Izrael či Maďarsko, zdržely se Čína a Indie. Ruská agrese proti Ukrajině trvá už téměř jedenáct let, přičemž přesně před třemi lety ji Moskva vyeskalovala plnohodnotnou pozemní invazí.
Evropsko-ukrajinská rezoluce hovoří o „rozsáhlé invazi Ruské federace na Ukrajinu“ a požaduje, aby Moskva „okamžitě, úplně a bezpodmínečně stáhla všechny své ozbrojené síly z území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic“.
Proti této rezoluci hlasovaly kromě výše jmenovaných států také Bělorusko, Severní Korea, Středoafrická republika, Burkina Faso, Burundi, Rovníková Guinea, Eritrea, Haiti, Mali, Súdán, Niger, Nikaragua, Palau a Marshallovy ostrovy.
USA už dříve předložily vlastní rezoluci
USA zároveň přišly s vlastní výše popsanou rezolucí, která Rusko agresorem nenazvala. Místo toho vyjadřovala smutek nad „tragickými ztrátami na životech v rusko-ukrajinském konfliktu“ a obsahovala „výzvu k rychlému ukončení konfliktu a další výzvu k nastolení trvalého míru mezi Ukrajinou a Ruskem“.
Washington podle předchozích zpráv některých médií tlačil na Kyjev, aby stáhl „svou“ rezoluci, kterou Ukrajina vypracovala společně s evropskými státy, a místo toho podpořila zmíněný americký dokument. Kyjev tuto snahu USA odmítl.
Nakonec na Valném shromáždění v pondělí pozdě odpoledne středoevropského času prošla i tato „konkurenční“ americká rezoluce, ale s evropskými pozměňujícími návrhy, které hovoří o rozsáhlé ruské invazi v rozporu s Chartou OSN, o trvalém a komplexním míru a potvrzení podpory suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. USA se při hlasování o této pozměněné verzi své rezoluce zdržely.
Podle Richarda Gowana, odborníka z Mezinárodní krizové skupiny, je nesoulad názorů mezi Spojenými státy a Evropou „největším rozkolem mezi západními mocnostmi v OSN od války v Iráku a pravděpodobně je ještě zásadnější“.
Valné shromáždění OSN má 193 členů. Jeho rezoluce nejsou právně závazné, ale považují se za ukazatele světového názoru.
