Svět udělal první krůček proti znečištění oceánů plasty. Do dvou let může přijít klíčová dohoda

Zástupci 175 zemí OSN schválili velmi důležitou rezoluci o ukončení znečištění plastem. Podle komentářů expertů by to mohlo znamenat přelom – je to začátek procesu, který by do dvou let mohl vést k uzavření mezinárodní smlouvy upravující výrobu, zpracování a recyklaci plastů. A to znamená možná první globální krok pro zastavení plastového znečištění planety.

Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se na světě ročně vyprodukuje přibližně 300 milionů tun plastového odpadu, přičemž podle odhadů je v současné době v oceánech 75 až 199 milionů tun plastů.

Nová rezoluce byla přijatá během pátého zasedání Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA), které se konalo v Nairobi na začátku března. Poukázala na zásadní potřebu řešit „celý životní cyklus plastů“, přičemz zdůraznila obavy z dopadu šíření umělohmotného odpadu zejména v mořích a oceánech.

Amina Mohamedová z Keni za OSN uvedla: „Je to opravdu historický okamžik. Problém znečištění plasty je příliš velký na to, aby ho mohl řešit jeden členský stát sám.“ Zasedání sponzorovaly vlády Německa, Peru a Rwandy a osobně nebo on-line se ho zúčastnilo přibližně pět tisíc delegátů, přičemž při přípravě rezoluce hrály klíčovou roli právě Peru a Rwanda.

Čemu to pomůže?

Výsledkem je, že vznikne mezivládní vyjednávací výbor, který by do konce roku 2024 měl vypracovat mezinárodní, právně závaznou dohodu o znečištění plastem. Rezoluce vyzývá k uzavření smlouvy, která bude podporovat udržitelné alternativy k plastům a podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti přístupu k technologiím, budování kapacit a vědecké a technické spolupráce.

Členské státy OSN mají v rámci boje proti znečištění zintenzivnit zásahy směřující k udržitelné výrobě a spotřebě plastů, „vypracovat a provádět národní akční plány a zároveň podporovat mezinárodní opatření a iniciativy v rámci příslušných národních regulačních rámců“. 

Podle Joshuy Wycliffa, stálého tajemníka ministerstva životního prostředí Fidži, by tato smlouva o ukončení znečištění plasty měla konečně vést k jednotnému přístupu k umělým hmotám a hrozbě, kterou mohou při špatném používání představovat – a může také přinést spoustu inovací.

Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersenová uvedla, že rezoluce je triumfem nad jednorázovými plasty, a označila ji za „nejvýznamnější environmentální multilaterální dohodu od Pařížské dohody“.

Proč jsou umělé hmoty problém

Autoři studie zveřejněné v časopise Science v roce 2020 odhadli, že pokud se současná produkce a spotřeba nebude kontrolovat, může se množství plastů, které se dostanou do oceánů, do roku 2040 ztrojnásobit na téměř 29 milionů tun.

Jiná zpráva zveřejněná Úmluvou o biologické rozmanitosti odhaduje, že více než 800 mořských a pobřežních druhů je postiženo znečištěním plasty, například jejich požitím nebo zamotáním.

Richard Munang, úřadující náměstek výkonného ředitele UNEP pro Afriku, uvedl, že takové závazné dohody všech zemí jsou zásadním krokem k tomu, aby došlo konečně k tomu, že plasty začnou světové oceány zaplavovat méně. „Poprvé bude každá země vázána právním nástrojem, kterým se bude řídit naše výroba, přepracování a recyklace plastů,“ řekl Munang serveru SciDev.Net.

Toto usnesení bude podle něj důležité zejména pro Afriku, kde se recyklují pouze čtyři procenta plastového odpadu. Recyklace tohoto odpadu by podle něj podnítila hospodářský růst a pracovní příležitosti pro mnoho nezaměstnaných mladých lidí v Africe a jako příklad uvedl výrobu plastových dlaždic a tvárnic pro stavebnictví.

Podle Munanga rezoluce otevírá zemím cestu k zahájení jednání o ukončení znečištění plastem, které vyvrcholí mezinárodní smlouvou, jež bude představena na šestém zasedání UNEA v roce 2024.

Ono to funguje

Takové dohody mohou sice působit bezzubě a jen jako  prázdné politické fráze, ve skutečnosti ale podobná jednání vedla už v minulosti k hmatatelným úspěchům. Typickým příkladem je Montrealský protokol z roku 1987, který zakázal používání látek narušujícíxh ozonovou vrstvu.

Také on se dva roky předjednával na půdě řady mezinárodních organizací a jeho přijetí dramaticky omezilo množství freonů, které ochrannou ozonovou vrstvu ničily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 20 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...