Svět udělal první krůček proti znečištění oceánů plasty. Do dvou let může přijít klíčová dohoda

Zástupci 175 zemí OSN schválili velmi důležitou rezoluci o ukončení znečištění plastem. Podle komentářů expertů by to mohlo znamenat přelom – je to začátek procesu, který by do dvou let mohl vést k uzavření mezinárodní smlouvy upravující výrobu, zpracování a recyklaci plastů. A to znamená možná první globální krok pro zastavení plastového znečištění planety.

Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se na světě ročně vyprodukuje přibližně 300 milionů tun plastového odpadu, přičemž podle odhadů je v současné době v oceánech 75 až 199 milionů tun plastů.

Nová rezoluce byla přijatá během pátého zasedání Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA), které se konalo v Nairobi na začátku března. Poukázala na zásadní potřebu řešit „celý životní cyklus plastů“, přičemz zdůraznila obavy z dopadu šíření umělohmotného odpadu zejména v mořích a oceánech.

Amina Mohamedová z Keni za OSN uvedla: „Je to opravdu historický okamžik. Problém znečištění plasty je příliš velký na to, aby ho mohl řešit jeden členský stát sám.“ Zasedání sponzorovaly vlády Německa, Peru a Rwandy a osobně nebo on-line se ho zúčastnilo přibližně pět tisíc delegátů, přičemž při přípravě rezoluce hrály klíčovou roli právě Peru a Rwanda.

Čemu to pomůže?

Výsledkem je, že vznikne mezivládní vyjednávací výbor, který by do konce roku 2024 měl vypracovat mezinárodní, právně závaznou dohodu o znečištění plastem. Rezoluce vyzývá k uzavření smlouvy, která bude podporovat udržitelné alternativy k plastům a podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti přístupu k technologiím, budování kapacit a vědecké a technické spolupráce.

Členské státy OSN mají v rámci boje proti znečištění zintenzivnit zásahy směřující k udržitelné výrobě a spotřebě plastů, „vypracovat a provádět národní akční plány a zároveň podporovat mezinárodní opatření a iniciativy v rámci příslušných národních regulačních rámců“. 

Podle Joshuy Wycliffa, stálého tajemníka ministerstva životního prostředí Fidži, by tato smlouva o ukončení znečištění plasty měla konečně vést k jednotnému přístupu k umělým hmotám a hrozbě, kterou mohou při špatném používání představovat – a může také přinést spoustu inovací.

Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersenová uvedla, že rezoluce je triumfem nad jednorázovými plasty, a označila ji za „nejvýznamnější environmentální multilaterální dohodu od Pařížské dohody“.

Proč jsou umělé hmoty problém

Autoři studie zveřejněné v časopise Science v roce 2020 odhadli, že pokud se současná produkce a spotřeba nebude kontrolovat, může se množství plastů, které se dostanou do oceánů, do roku 2040 ztrojnásobit na téměř 29 milionů tun.

Jiná zpráva zveřejněná Úmluvou o biologické rozmanitosti odhaduje, že více než 800 mořských a pobřežních druhů je postiženo znečištěním plasty, například jejich požitím nebo zamotáním.

Richard Munang, úřadující náměstek výkonného ředitele UNEP pro Afriku, uvedl, že takové závazné dohody všech zemí jsou zásadním krokem k tomu, aby došlo konečně k tomu, že plasty začnou světové oceány zaplavovat méně. „Poprvé bude každá země vázána právním nástrojem, kterým se bude řídit naše výroba, přepracování a recyklace plastů,“ řekl Munang serveru SciDev.Net.

Toto usnesení bude podle něj důležité zejména pro Afriku, kde se recyklují pouze čtyři procenta plastového odpadu. Recyklace tohoto odpadu by podle něj podnítila hospodářský růst a pracovní příležitosti pro mnoho nezaměstnaných mladých lidí v Africe a jako příklad uvedl výrobu plastových dlaždic a tvárnic pro stavebnictví.

Podle Munanga rezoluce otevírá zemím cestu k zahájení jednání o ukončení znečištění plastem, které vyvrcholí mezinárodní smlouvou, jež bude představena na šestém zasedání UNEA v roce 2024.

Ono to funguje

Takové dohody mohou sice působit bezzubě a jen jako  prázdné politické fráze, ve skutečnosti ale podobná jednání vedla už v minulosti k hmatatelným úspěchům. Typickým příkladem je Montrealský protokol z roku 1987, který zakázal používání látek narušujícíxh ozonovou vrstvu.

Také on se dva roky předjednával na půdě řady mezinárodních organizací a jeho přijetí dramaticky omezilo množství freonů, které ochrannou ozonovou vrstvu ničily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 4 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 7 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 9 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...