Europoslanci ve středu v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko je od začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro usnesení devět, proti byli čtyři a šest se jich zdrželo.
Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, 139 jich bylo proti a 47 se zdrželo hlasování.
Parlament, který v novém složení tento týden zasedá poprvé, potvrdil své dosavadní stanovisko a závazek EU poskytovat napadené zemi pomoc tak dlouho, dokud to bude zapotřebí k zajištění vítězství Kyjeva. Europoslanci také uvítali jednání o přistoupení Ukrajiny do sedmadvacetičlenného bloku a členské státy v dokumentu vyzvali, aby rozšířily svou politiku sankcí vůči Moskvě. Požadují také po Rusku, aby zaplatilo za škody, které na Ukrajině způsobilo.
Europoslanci též odsoudili „barbarský útok“ na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě ze začátku července. Rozsáhlý úder, který mimo jiné zasáhl právě toto zdravotnické zařízení, si napříč zemí vyžádal desítky životů.
Nevoli některých parlamentních klubů podle vyjádření představitelů osmi europarlamentních frakcí při ranní debatě nezpůsobilo ani tak vyjádření podpory Kyjevu, ale zejména ty body usnesení, které se týkají Orbánova setkání mimo jiné s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Maďarský premiér se stal terčem kritiky kvůli svým nedávným cestám do Ruska a do Číny, které označil za „mírovou misi“ a snahu ukončit válku na Ukrajině. S lídry zbývajících šestadvaceti zemí EU je nekonzultoval, mandát k jednání jménem Unie tak Orbán neměl.
Evropský parlament návštěvu v Moskvě odsoudil a zdůraznil, že maďarský premiér nemůže tvrdit, že zastupuje EU, když jedná v rozporu se společnými postoji. „Z tohoto porušení by měly být vyvozeny pro Maďarsko důsledky,“ píše se v rezoluci, která připomíná, že bezprostředně po Orbánově „mírové“ misi Rusko zaútočilo na dětskou nemocnici v ukrajinské metropoli. Snahy jednat o míru s Putinem tak byly „zcela irelevantní“, uvádí dokument.
Jak hlasovali čeští europoslanci
Čeští europoslanci měli na usnesení rozdílné názory. Devět europoslanců z frakcí, které návrh rezoluce parlamentu předložily, podle očekávání dokument podpořilo. Proti hlasovali čtyři čeští zástupci a šest se jich zdrželo.
Usnesení podpořilo pět zástupců lidovecké frakce EPP, tedy Luděk Niedermayer (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN) a Ondřej Kolář (TOP 09) a rovněž tři z konzervativní frakce ECR – Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek (všichni zvoleni za ODS). Pro byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených.
Proti hlasovali čtyři Češi, Ivan David zvolený za SPD a Trikoloru, který se zařadil do klubu Evropa suverénních národů (ESN), nezařazení europoslanci Kateřina Konečná a Ondřej Dostál z hnutí Stačilo! a rovněž Filip Turek z Přísahy a Motoristů, která je členem frakce Patriotů pro Evropu. Jeho kolegyně Nikola Bartůšek a pět europoslanců ANO, kteří jsou členy stejné frakce, se zdrželo. Konkrétně šlo o Kláru Dostálovou, Jaroslava Bžocha, Jaroslavu Pokornou Jermanovou, Janu Nagyovou a Ondřeje Knotka.
Ondřej Kovařík (ANO) podle záznamů nehlasoval a Martin Hlaváček krátce před zahájením schůze oznámil, že nemůže mandát z osobních důvodů vykonávat, a proto ve Štrasburku není. Jeho náhradník Tomáš Kubín (ANO) se zatím mandátu neujal.
„Nemá právo se nazývat patriotem“
Návrh rezoluce, která ostře vystupuje proti Moskvě i proti Orbánovi, předložili zástupci dvou největších parlamentních skupin – lidovců (EPP) a sociálních demokratů (S&D) a také představitelé liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), Zelených a Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
„Viděli jsme, jak se krajní pravice v tomto parlamentu spolčuje s Putinem. Falešný patriot Orbán se setkal s Putinem, aby propagoval mírový plán, o jehož existenci nikomu neřekl. O jakém míru chce Orbán mluvit s tyranem, jako je Putin?“ ptala se na debatě před hlasováním šéfka sociálnědemokratické frakce Iratxe García Pérezová.
Hodnoty frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), kam patří i poslanci Orbánovy strany Fidesz, dopoledne zpochybňoval i místopředseda lidovecké frakce Andrzej Halicki, podle kterého se pomoc Ukrajině rovná pomoci Evropě. „Kdo nám s (usnesením) nepomůže, nemá právo nazývat se patriotem,“ zdůraznil.
„Nemůžeme vinit Maďarsko, našeho partnera v NATO, že se snaží o nějakou špatnost, když se snaží otevřít diskuzi. Odsoudíte i mírový summit?“, ptal se naopak šéf Patriotů Jordan Bardella s odkazem na setkání, které se bez účasti Ruska v červnu konalo ve Švýcarsku.
Orbánovu iniciativu podpořila i další nově vzniklá frakce Evropa suverénních národů (ESN), podle které dosavadní snahy ukončit válku na Ukrajině nefungovaly. „Když chcete rozdílné výsledky, potřebujete jiný přístup, změnu strategie. Jsme vděční, že na sebe Orbán vzal tu zodpovědnost. Jeho krok byl správný, nikoliv populární,“ řekl za ESN René Aust.
