Evropská komise bude bojkotovat neformální jednání ministrů organizovaná Maďarskem

Evropská komise v pondělí oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Na sociální síti X to uvedl mluvčí šéfky Evropské komise Eric Mamer. Zrušena podle něj byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi. Maďarští politici krok komise odsoudili.

Maďarský premiér Viktor Orbán se stal terčem kritiky kvůli svým nedávným cestám do Ruska a do Číny, které označil za „mírovou misi“ ve snaze ukončit ruskou válku na Ukrajině a které se zbývajícími 26 vůdci EU nekonzultoval. Unijní představitelé ihned uvedli, že šlo o cesty bilaterální, pro které Orbán neměl žádný mandát od Evropské unie.

„Ve světle nedávného vývoje souvisejícího se začátkem maďarského předsednictví rozhodla předsedkyně EK, že Evropská komise bude při neformálních jednáních Rady zastoupena pouze na úrovni vyšších státních úředníků,“ napsal Mamer. Na jednáních unijních ministrů jsou běžně přítomni zástupci všech 27 zemí EU a eurokomisař, který má danou oblast na starosti. Formální schůzky se konají v Bruselu, neformální pak v předsednické zemi, nyní jsou všechny pořádané v Budapešti.

„Maďarské předsednictví je odhodlané upřímně spolupracovat s členskými státy EU a unijními institucemi. Byli pozváni, aby se účastnili předsednických akcí zaměřených na řešení společných výzev,“ reagoval na sociální síti X maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka.  „EU je mezinárodní organizace, kterou tvoří její členské státy. Evropská komise je institucí EU. Evropská komise si nemůže vybírat instituce a členské státy, se kterými chce spolupracovat. Budou nyní veškerá rozhodnutí Komise odrážet politické úvahy?“ dodal Bóka.

V posledních dnech se objevily i hlasy, že by jednání měli bojkotovat na protest proti Orbánovým aktivitám i samotní ministři. Podle listu Politico se tak již minulý týden dělo, na úterním zasedání ministrů zodpovědných za vnitřní trh a průmysl v maďarské metropoli bylo jen sedm ministrů z 27 a nedorazil ani eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Česko zastupoval vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu ministerstva průmyslu David Müller.

Některé unijní země – například Švédsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko či Polsko – už před oznámením EK předeslaly, že na neformální ministerská jednání do Budapešti hodlají místo šéfů resortů vysílat jen níže postavené úředníky, napsal web Euractiv.

Orbánovy cesty

Cesty maďarského premiéra byly minulý týden i tématem zasedání Coreperu, tedy velvyslanců členských států EU v Bruselu. Podle tří zdrojů listu Financial Times (FT) při té příležitosti unijní právní servis zástupcům států sdělil, že Orbánovy kroky porušily unijní smlouvy, které zakazují „jakákoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů Unie“. Orbán rovněž měl porušit ustanovení vyzývající členské státy k provádění zahraničněpolitických aktivit „v duchu loajality a vzájemné solidarity“.

„Bylo politickou chybou jet do Moskvy,“ řekl FT předseda Evropské rady Charles Michel, který je šéfem unijních summitů. „Za posledních deset let jsem neviděl tak ostrou reakci 26 dalších zemí na kroky jednoho státu... takovou žlutou kartu,“ dodal.

Srpnová neformální ministerská schůzka by se mohla stát příležitostí pro Orbána ve snaze o formování zahraničněpolitické agendy bloku a rovněž šancí pro maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa objevit se v záři reflektorů, napsalo Politico. Několik ministrů tak podle něj začalo hledat způsob, jak se vyhnout tomu, aby se této další „Orbánovy propagandistické show“ zúčastnili.

Orbán v posledních měsících také blokoval téměř veškerou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Na summitu NATO minulý týden ve Washingtonu bylo Maďarsko jedinou zemí, která se nezavázala k další podpoře Kyjeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 10 mminutami

Evropa loni zažila nejteplejší rok v historii

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 45 mminutami

Modré přilby na jihu Libanonu odkrývají sklady zbraní Hizballáhu

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.
před 1 hhodinou

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 1 hhodinou

Humanitární krize v Súdánu se prohlubuje

Povstalecké Jednotky rychlé podpory v Súdánu se nevzdávají. Na konci března se sice stáhly z metropole Chartúmu, přesně dva roky od vypuknutí nové fáze občanské války ale oznámily, že dostaly pod kontrolu tábor čítající sedm tisíc uprchlíků v Dárfúru. Podle OSN už při bojích zemřelo nejméně sto civilistů. Jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě se tak nadále prohlubuje. Špatná situace panuje zejména ve frontových oblastech, kde podvýživou trpí desítky tisíc dětí.
před 8 hhodinami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný, Moskvu přímo neobvinil

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...