Patrioti nejsou pomatení nacionalisté, říká Turek

Nahrávám video
Události, komentáře: Pomoc bojující Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Pomoc Ukrajině je potřeba minimálně do doby, než bude zvolen nový americký prezident, který je asi jediný člověk, který by dokázal donutit Putina k tomu, aby ukončil tuto válku,“ řekl europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) v debatě Událostí, komentářů. „Jediný člověk, který může ukončit tento konflikt, je Vladimir Putin,“ oponovala poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Politici debatovali také o úspěchu pravice v eurovolbách a pozice frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu.

Ve středu americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že stíhací letouny F-16 jsou na cestě na Ukrajinu z Dánska a Nizozemska. Podle něj budou létat nad územím Ukrajiny již toto léto.

Turek vidí názor, že Ukrajina zažene Rusy zpět za původní hranice bez dalších následků, jako naivní. Nemyslí si, že darování letounů může přinést signifikantní změnu do konfliktu, ale muniční podporu vidí jako důležitou.

„Pomoc je potřeba minimálně do doby, než bude zvolen nový americký prezident, který je asi jediný člověk, který by dokázal donutit Putina k tomu, aby ukončil tuto válku,“ poznamenal. „Jediný člověk, který může ukončit tento konflikt, je Vladimir Putin,“ oponovala Urbanová.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na právě probíhajícím summitu promluvil mimo jiné o tom, že je potřeba Rusko porazit.

Urbanová s jeho slovy souhlasí, stejně tak Turek – ten má ovšem výhrady. Souhlasí s tím, že by Rusko mělo prohrát, ale Stoltenbergovo vyjádření vidí jako alibismus. „Nikdo nechce světovou válku, generální tajemník používá jen silná slova pro média.“

Green Deal má smysl, věří Urbanová

Předmětem debaty byl také velký úspěch pravice ve volbách do Evropského parlamentu. Turek jej přisuzuje v první řadě Green Dealu. „Je to výstraha zelené politice, výstraha Green Dealu, transformace, která se nepovedla,“ míní zvolený europoslanec. „Myslím si, že lidé dali jasně najevo, že si to nepřejí ve formě a rozsahu, v jakém to je.“

Urbanová vidí problém jinde. „Neděláme dost, abychom politické cíle, které si stanovujeme, dostatečně vysvětlovali občanům.“ Rozumí určité kritice Green Dealu, ale podle ní má svůj smysl v pomoci přírodě a zlepšení klimatu. Turek nevěří tomu, že by mohla opatření mít takový vliv.

Europoslanci Přísahy a Motoristů sobě se připojili k frakci Patrioti pro Evropu, která je třetí nejpočetnější. Turek dříve avizoval, že s uskupením je spojují hodnoty. „Je to kritika federalizace, boj proti Green Dealu, boj proti masové migraci. Jsou tam poměrně jasné, ostré postoje.“

Patrioti mají vlivné osobnosti, míní Turek

Zároveň se v debatě ohradil proti označování frakce za nacionalistickou. „Patriotismus je vlastenectví. Z toho politického hlediska to znamená, že hájíme stát před federalizací Evropy, což je asi ten druhý směr, který představují ostatní velké frakce. Ale rozhodně bych to nepletl s nějakým pomateným nacionalismem, s tím to určitě nemá nic společného.“

Patrioti nefigurují na žádných vedoucích funkcích parlamentu. „Správné to není, nejsem pro to, aby byli takto plně vyřazeni z provozu. Nevím, jak budou prosazovat svůj program,“ řekla Urbanová. Věří, že by se měla ideálně plnit přání všech voličů, kteří prosadili do parlamentu „své“ politiky.

„Rozhodně to není slabá frakce, má spoustu členů a jsou v ní vlivné osobnosti,“ zdůraznil Turek. „Ta frakce vznikla prakticky před pár dny, nemůžete ji srovnávat s jinými, které fungují už dvacet let.“

Europoslanci STAN jsou členy lidovců. „Rozhodovali jsme se, jestli zamíříme do frakce Renew, nebo do frakce Evropské lidové strany. Nakonec jsme vybrali Evropskou lidovou stranu, jelikož u vedení druhé strany jsme nenašli takovou podporu, jako jsme chtěli a očekávali,“ vysvětlila Urbanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...