Polsko vypovědělo smlouvu s Ruskem o výstavbě plynovodů

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Smlouva podepsaná téměř před 30 lety má několik dodatků, poslední úpravy podepsali polští a ruští představitelé 29. října 2010. Ministryně řekla, že jde o mezivládní smlouvu, takže polské ministerstvo zahraničí o rozhodnutí vlády Moskvu vyrozumí písemně.

„Vláda roky důsledně prosazovala strategii diverzifikace zdrojů dodávek plynu do Polska. My jsme se připravili na to, že smlouvu s Gazpromem ukončíme na konci roku 2022 a že z Ruska už nebudeme žádný plyn kupovat,“ řekla ministryně polské agentuře PAP. Dodávky plynu potrubím do Polska zajišťuje právě ruská plynárenská společnost Gazprom.

„(Polská plynárenská společnost) PGNiG v roce 2019 ukončila a již neobnovila smlouvu o dodávkách plynu z Ruska, takzvanou smlouvu Jamal. Smysluplnost vládního rozhodnutí zaměřeného na dosažení úplné nezávislosti na ruském plynu potvrdila ruská agrese vůči Ukrajině. Vždy jsme věděli, že Rusko není spolehlivým partnerem. V letech 2006, 2009 a 2014 jsme viděli, jak Rusko opět bezdůvodně přerušilo dodávky,“ řekla ministryně.

Jamal funguje v souladu s evropským právem

Moskwová dodala, že od roku 2010 je provozovatelem plynovodu Jamal na polském území polská společnost Gaz-System. „Jak šly roky, polský provozovatel úspěšně zvýšil kontrolu nad plynovodem, a to v souladu s evropským právem,“ řekla ministryně. „V roce 2022 jsme přijali zákon, který stanovuje, že provozovatel má právo na exkluzivní využití majetku vlastníka této sítě, v podstatě aby byly plněny závazky provozovatele,“ pokračovala.

Ministryně také řekla, že provozovatel bude zodpovědný za vydávání podmínek propojování sítí a za uzavírání a naplňování smluv o připojování k síti. „Také bude stanovovat ceny za přepravu plynu tímto systémem a předkládat je ke schválení předsedovi (energetického regulačního úřadu) URE. Úpravy mezinárodních smluv, které nejsou v souladu s evropským právem, by neměly být závazné,“ řekla polská ministryně.

Moskwová také uvedla, že plynovod Jamal funguje způsobem, který plně vyhovuje evropskému právu. Z toho důvodu je umožněn i takzvaný obrácený tok plynu, takže plyn se dá posílat do Polska i z Německa. Plynovod Jamal byl jinak postaven proto, aby dodával plyn z Ruska do Polska a dál do Německa.

Rozhodnutí polské vlády smlouvu s Ruskem vypovědět je podle ministryně logický krok, vzhledem k tomu, že Rusko přestalo plyn do Polska dodávat. „Když Rusko de facto porušilo podmínky smlouvy tím, že nás odstřihlo od dodávek, polská vláda ji začala považovat za nezávaznou, protože byly porušeny důležité podmínky,“ řekla Moskwová.

Gazprom 26. dubna polskou firmu PGNiG informoval, že dodávky plynu se od 27. dubna zastaví, protože polský podnik odmítl za plyn platit v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše (ANO), která podle něj neřešila otázku energetické bezpečnosti České republiky. Babiš ale Fialovo tvrzení odmítá. Například Ekonomický deník napsal, že je více důvodů, proč nemá Česko plynovod do Polska. Projekt plynovodu Stork 2, který je v této souvislosti často zmiňován, podle listu ztroskotal také na nezájmu Polska, regulátorů a obchodníků s plynem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...