Dočasné příměří mezi Izraelem a teroristickým palestinským hnutím Hamás zatím pokračuje do pátečního rána, informovala izraelská armáda. Prodloužení o jeden den se povedlo dojednat jen krátce před vypršením předchozí úmluvy. Izraelská armáda večer informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a dále do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.
Již dříve během čtvrtka palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo dvě Izraelky, z nichž jedna má také francouzské občanství. Obě ženy už jsou zpět v Izraeli.
Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael ve stejný den propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých. K osmi rukojmím jsou podle mluvčího připočítány také dvě Rusky propuštěné ve středu.
Podle Kataru jsou ve skupině osmi propuštěných lidé, kteří mají občanství Mexika, Uruguaye a Ruska. Propuštění jedné osoby s mexickým občanstvím potvrdila i mexická diplomacie.
Zpravodajský web The Times of Israel připomíná, že podle dohody o příměří, která platí od minulého pátku, musí Hamás za každý další den klidu zbraní v Pásmu Gazy propustit dalších deset rukojmí.
Situaci komplikovaly neshody o seznamu
Server listu Ha'arec v noci na čtvrtek uvedl, že prodloužení klidu zkomplikovaly neshody o seznamu osob, které by si obě strany mohly vyměnit. Hamás tvrdil, že Izrael odmítl jeho nabídku propustit sedm zadržovaných žen a dětí a předat těla tří mrtvých rukojmí výměnou za delší příměří. Jeruzalém vyjádření Hamásu nekomentoval.
Nakonec ale Izrael, který dal předtím najevo, že je připraven obnovit vojenské operace v Gaze, informoval o prodloužení příměří, a to jen pár minut před 7:00 místního času. Potvrdilo to i katarské ministerstvo zahraničí, podle něhož by měla platit dosavadní dohoda, že za každých deset propuštěných izraelských rukojmí opustí izraelské věznice třicet Palestinců.
Prvními Čtvrtečními propuštěnými byly čtyřicetiletá Amit Sousanaová a 21letá Mia Schemová, která má kromě izraelského také francouzské občanství. Její propuštění uvítal francouzský prezident Emmanuel Macron. Na síti X napsal, že sdílí „velkou radost“ z propuštění Schemové s její rodinou a francouzským lidem. Poznamenal také, že Paříž usiluje o propuštění dalších rukojmí. Schemová se po 55 dnech v zajetí už setkala se svou matkou.
Příměří umožnilo, aby se do Pásma Gazy dostalo výrazně větší množství humanitární pomoci. Palestinský Červený půlměsíc na sociální síti X informoval, že se tam během příměří od pátku do středy dostalo 1132 kamionů. První humanitární pomoc se dostala i na sever Pásma Gazy, který je zničen nejvíce. Podle humanitárních organizací je to ale stále málo, podle OSN čelí Pásmo Gazy obrovské humanitární krizi. Deník The New York Times přirovnal situaci tamních obyvatel k „době kamenné“. Izrael dlouhodobě obviňuje Hamás, že část pomoci zneužívá pro vojenské účely.
Hamás dříve ve čtvrtek potvrdil, že stojí za ranním útokem na okraji Jeruzaléma, kdy dva útočníci zastřelili tři lidi a dalších šest osob zranili. Hamás akci označil za odpověď na „izraelské zločiny“. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že přiznání Hamásu je porušením příměří. „Hamás jednou rukou podepisuje příměří a druhou posílá teroristy vraždit Židy do Jeruzaléma,“ uvedl podle serveru The Times of Israel. „Toto není příměří. Musíme zastavit jednání s ďáblem a vrátit se okamžitě k boji,“ dodal ministr.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek upozornil, že příměří je striktně pragmatickou dohodou mezi dvěma entitami, které nejsou a nebudou přáteli. „A ostatně to příměří v té liteře, která byla sjednána, nepředjímá situaci na jiných frontách, tedy na severu Izraele, mezi Hizballáhem a Izraelem nebo také na Západním břehu (Jordánu),“ poznamenal.
Jednání o tělech mrtvých
Podle deníku Ha'arec se izraelská vláda snaží vyjednat, aby Hamás vydal také těla tří rukojmí, která v Pásmu Gazy zemřeli. Hamás tvrdí, že při dřívějším izraelském ostřelování oblasti zemřely desetiměsíční a čtyřleté dítě a jejich matka.
Server The Times of Israel s odvoláním na panarabský deník The New Arab později uvedl, že podle činitele Hamásu hnutí při čtvrteční výměně rukojmí za palestinské vězně možná tři mrtvá rukojmí Izraeli předá. Deník The New Arab vlastní společnost z Kataru, který je hlavním prostředníkem dohod mezi Izraelem a Hamásem. Totožnost mrtvých rukojmí ale podle The Times of Israel není známá.
Propuštění mužů?
Předpokládá se, že čtvrteční propuštění rukojmí přivede ze zajetí v Gaze poslední izraelské ženy a děti. Tím se blíží ke konci původní dohoda o příměří.
Izrael nyní zvažuje změnu podmínek dohody, aby mohli být propuštění i muži výměnou za pokračující příměří, uvedl Ha'arec. Změna rámce dohody ovšem může vést k úpravě požadavků Hamásu, zejména pokud jde o počty vězněných Palestinců, kteří mají být výměnou za rukojmí propuštěni, jejich stáří nebo trestné činy, za které byli odsouzeni, dodal list.
Tajná služba Šin Bet oznámila, že čtvrteční útok na okraji Jeruzaléma měli na svědomí bratři z východního Jeruzaléma, kteří se hlásili k Hamásu a v minulosti byli ve vězení za plánování teroristických útoků. „Pokud by dohoda o výměně rukojmí za palestinské vězně pokračovala a zahrnovala například i izraelské muže, natož izraelské vojáky, kteří byli uneseni do Gazy, tak je velice pravděpodobné, že z izraelských věznic by vycházeli i lidé tohoto typu,“ upozornil Borek.
Právě to je podle zpravodaje obrovský problém, který od počátku provází úvahy Izraelců o sjednání jakéhokoliv příměří a dohody o propuštění rukojmí s Hamásem.
Středeční výměna rukojmí a vězňů
Výměna rukojmí mezi Izraelem a teroristickým hnutím proběhla i ve středu. Ze zajetí v Pásmu Gazy se na svobodu dostalo deset Izraelců, čtyři Thajci a separátně také dvě ženy s izraelsko-ruským občanstvím. Mezi deseti propuštěnými Izraelkami a Izraelci byli i lidé s německým, nizozemským a americkým občanstvím.
Téměř po dvou měsících se setkali se svými nejbližšími. Třináctiletou Gali vítala mimo jiné i babička. „Musím se od samotného začátku znovu učit dýchat, protože si opravdu nepamatuji, jak se to dělá,“ řekla Kamelia Hoter Ishayová.
Blinken: Příměří přináší výsledky
Kvůli prodloužení příměří do Izraele v noci na čtvrtek přijel americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle agentury Reuters řekl, že současné příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy přináší výsledky a Spojené státy doufají, že bude pokračovat.
„Za poslední týden jsme byli svědky velmi pozitivního vývoje, kdy se rukojmí vrátila domů a znovu se setkala se svými rodinami. A to by mělo pokračovat i dnes. (Příměří, pozn. red.) také umožnilo navýšení dodávek humanitární pomoci pro nevinné civilisty v Gaze, kteří ji zoufale potřebují,“ dodal Blinken po setkání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Dodal, že Washington se soustředí na osvobození dalších rukojmí.
Blinken se dopoledne v Jeruzalémě sešel také s Netanjahuem a zúčastnil se zasedání izraelského válečného kabinetu. Během svých schůzek zopakoval, že USA podporují právo Izraele na sebeobranu před teroristickým násilím v souladu s mezinárodním humanitárním právem, uvedl ve zprávě mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. Blinken současně izraelské představitele vyzval, aby přijali veškerá možná opatření k omezení obětí mezi civilisty.
Americký prezident Joe Biden se už ve středu nechal slyšet, že je odhodlán dosáhnout propuštění všech rukojmí, kterých se při útoku na Izrael ze 7. října Hamás a další palestinské organizace zmocnily. Celkem tehdy do Gazy zavlekly kolem 240 rukojmí.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby ve čtvrtek na pravidelném briefingu řekl, že USA budou spolu s Katarem a Egyptem usilovat o prodloužení humanitární přestávky v bojích v Pásmu Gazy, a zároveň odsoudil čtvrteční útok palestinských ozbrojenců v Jeruzalémě.
Washington podle amerických představitelů vyzval Izrael, aby zúžil bojové zóny a upřesnil, kam se mohou palestinští civilisté v jižní části Gazy uchýlit do bezpečí, aby se zabránilo opakování podle USA velkého počtu obětí izraelských úderů na severu Pásma. V posledních týdnech se přitom na výzvy izraelské armády přesunuly ze severu na jih statisíce vnitřně vysídlených Palestinců, prchajících před pozemní ofenzivou Izraele proti Hamásu.
Úřad izraelského premiéra v prohlášení po schůzce s Blinkenem uvedl, že Netanjahu potvrdil izraelský závazek zcela vymýtit hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne od roku 2007. Premiér zopakoval, že válka bude pokračovat, dokud Izrael neosvobodí všechna rukojmí, nezlikviduje Hamás a nezaručí, že Gaza již nikdy nebude představovat podobnou hrozbu jako před 7. říjnem, napsal list The Times of Israel.
Blinken na setkání s vedoucími izraelskými představiteli také vyzval k okamžitému přijetí příslušných opatření, aby byli radikalizovaní osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu pohnáni k odpovědnosti za násilí páchané vůči Palestincům. Ústy svého mluvčího též zopakoval, že Washington je nadále odhodlán podnikat konkrétní kroky k vytvoření palestinského státu „žijícího v míru, svobodě a bezpečí po boku Izraele“.
Šéf americké diplomacie, který je už na své třetí návštěvě blízkovýchodního regionu od útoků ze 7. října, by měl nyní zamířit na okupovaný Západní břeh Jordánu, kde se má setkat se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem.
Peking vyzval k úplnému příměří
Reuters v noci na čtvrtek také informoval o výzvě Číny k „úplnému příměří“ v Gaze. Po Radě bezpečnosti OSN zároveň asijská mocnost chce, aby vypracovala konkrétní časový plán pro dosažení dvoustátního řešení, na jehož konci by svůj vlastní stát měli i Palestinci.
Další stálý člen Rady bezpečnosti – USA – mezitím informoval o tom, že jeho válečná loď v Rudém moři sestřelila dron vyslaný z jemenských oblastí kontrolovaných hútíjskými rebely, kteří jsou napojeni na Írán.
