Měli hlad, o smrti blízkých se dozvěděli z rádia. I takové jsou příběhy Izraelců unesených Hamásem

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmí, která se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás dostala po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Ha'arec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že některá rukojmí v posledních dvou týdnech už neměla skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli unesení podle deníku i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Například devítiletý Ohad podle deníku slyšel během zajetí z televize přání k narozeninám od svých příbuzných z Izraele. Spolu s matkou a babičkou se v pátek vrátil domů v první skupině v den začátku zatím čtyřdenního klidu zbraní. Někteří z těch, jimž stráže Hamásu dovolily poslouchat izraelské rádio, se ale během zajetí dozvěděli smutné zprávy. Například Ohadova babička zjistila z rozhlasu, že při útoku Hamásu na Izrael 7. října zabili teroristé Hamásu jejího syna, napsal podle agentury DPA izraelský deník Jediot Achronot.

Jiná rukojmí ale byla po celých sedm týdnů zcela odříznuta od zpráv z domova. Například sedmasedmdesátiletá Hanna Kacirová se až v pátek po propuštění dozvěděla, že její manžel byl při útoku Hamásu zavražděn a její syn je dál držen jako rukojmí.

Jeden z Ohadových příbuzných listu Jediot Achronot podle DPA řekl, že ho velmi uklidnilo, když se dozvěděl, že Hamás nezacházel s jeho rodinou příliš špatně. „Byly ale i dny, kdy nebylo co jíst, a někdy museli čekat i hodinu a půl, než jim bylo dovoleno použít toaletu,“ popsal jiný příbuzný. Někdy dostali zajatí jen pita chléb nebo malou porci rýže. Neměli lehátka ani postele a spali na lavicích či židlích spojených k sobě.

Propuštěná dívka stále jen šeptá

Jedna z rukojmí, které Hamás v neděli propustil, ale nyní bojuje v izraelské nemocnici o život. Čtyřiaosmdesátiletá Alma Avrahamová zřejmě v zajetí v Pásmu Gazy nedostávala potřebné léky, napsal v pondělí server The Times of Israel (ToI).

O víkendu se z Pásma Gazy dostala i třináctiletá Hila Rotemová, jejíž matka zůstává v zajetí. Její strýc Jair v neděli řekl, že obě byly po celou dobu od únosu drženy spolu, než je dva dny před propuštěním únosci rozdělili. Podle strýce tak Hamás porušil dohodu o příměří, v níž se zavázal nerozdělovat matky od dětí, napsal server ToI. Strýc také popsal, že po fyzické stránce je Hila v pořádku, ale stále jen šeptá. Rukojmí v zajetí podle něj totiž musela mluvit jen šeptem.

Deník Ha'arec citoval Vardu Goldsteinovou, jejíž tři vnoučata ve věku sedmnáct, jedenáct a devět let se dostala na svobodu díky dohodě o příměří. V neděli Goldsteinová v televizi popsala, že plakala radostí, když viděla svá vnoučata v dobrém stavu. Děti jí prý řekly, že v zajetí se s nimi zacházelo „víceméně dobře“. Po setkání s babičkou se zajímaly o situaci ve svém kibucu, kde při útoku 7. října Hamás zabil jejich otce a starší sestru. „Kibuc Kfar Aza je silný a do dvou let bude znovu postaven,“ věří Goldsteinová. „Stát Izrael nám to dluží, musí všechny unesené vrátit domů a pomoci nám znovu vybudovat naše obce,“ dodala.

Před tímto prvním příměřím ve válce, jež začala útokem teroristického Hamásu na Izrael, propustili únosci z Pásma Gazy jen čtyři ženy minulý měsíc – dvě Američanky a dvě starší Izraelky. Jedna z nich následně řekla, že Hamás se o rukojmí v její skupině dobře staral, a kritizovala izraelskou vládu, že nedokázala brutálnímu útoku stovek ozbrojenců na Izrael ze 7. října zabránit. Podle této seniorky izraelská armáda, tajné služby i vláda nebraly vážně signály přicházející z Pásma Gazy.

Útok Hamásu ze začátku října má podle dostupných informací přibližně dvanáct set obětí, ozbrojenci zároveň do Gazy unesli přibližně 240 lidí. Původně vyjednané příměří, které by mělo pondělkem skončit, počítá s propuštěním celkem padesátky rukojmí výměnou za klid zbraní a trojnásobný počet Palestinců vězněných v Izraeli. Portál The Wall Street Journal ovšem s odvoláním na své zdroje napsal, že se jedná o prodloužení příměří o další čtyři dny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...