Měli hlad, o smrti blízkých se dozvěděli z rádia. I takové jsou příběhy Izraelců unesených Hamásem

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmí, která se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás dostala po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Ha'arec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že některá rukojmí v posledních dvou týdnech už neměla skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli unesení podle deníku i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Například devítiletý Ohad podle deníku slyšel během zajetí z televize přání k narozeninám od svých příbuzných z Izraele. Spolu s matkou a babičkou se v pátek vrátil domů v první skupině v den začátku zatím čtyřdenního klidu zbraní. Někteří z těch, jimž stráže Hamásu dovolily poslouchat izraelské rádio, se ale během zajetí dozvěděli smutné zprávy. Například Ohadova babička zjistila z rozhlasu, že při útoku Hamásu na Izrael 7. října zabili teroristé Hamásu jejího syna, napsal podle agentury DPA izraelský deník Jediot Achronot.

Jiná rukojmí ale byla po celých sedm týdnů zcela odříznuta od zpráv z domova. Například sedmasedmdesátiletá Hanna Kacirová se až v pátek po propuštění dozvěděla, že její manžel byl při útoku Hamásu zavražděn a její syn je dál držen jako rukojmí.

Jeden z Ohadových příbuzných listu Jediot Achronot podle DPA řekl, že ho velmi uklidnilo, když se dozvěděl, že Hamás nezacházel s jeho rodinou příliš špatně. „Byly ale i dny, kdy nebylo co jíst, a někdy museli čekat i hodinu a půl, než jim bylo dovoleno použít toaletu,“ popsal jiný příbuzný. Někdy dostali zajatí jen pita chléb nebo malou porci rýže. Neměli lehátka ani postele a spali na lavicích či židlích spojených k sobě.

Propuštěná dívka stále jen šeptá

Jedna z rukojmí, které Hamás v neděli propustil, ale nyní bojuje v izraelské nemocnici o život. Čtyřiaosmdesátiletá Alma Avrahamová zřejmě v zajetí v Pásmu Gazy nedostávala potřebné léky, napsal v pondělí server The Times of Israel (ToI).

O víkendu se z Pásma Gazy dostala i třináctiletá Hila Rotemová, jejíž matka zůstává v zajetí. Její strýc Jair v neděli řekl, že obě byly po celou dobu od únosu drženy spolu, než je dva dny před propuštěním únosci rozdělili. Podle strýce tak Hamás porušil dohodu o příměří, v níž se zavázal nerozdělovat matky od dětí, napsal server ToI. Strýc také popsal, že po fyzické stránce je Hila v pořádku, ale stále jen šeptá. Rukojmí v zajetí podle něj totiž musela mluvit jen šeptem.

Deník Ha'arec citoval Vardu Goldsteinovou, jejíž tři vnoučata ve věku sedmnáct, jedenáct a devět let se dostala na svobodu díky dohodě o příměří. V neděli Goldsteinová v televizi popsala, že plakala radostí, když viděla svá vnoučata v dobrém stavu. Děti jí prý řekly, že v zajetí se s nimi zacházelo „víceméně dobře“. Po setkání s babičkou se zajímaly o situaci ve svém kibucu, kde při útoku 7. října Hamás zabil jejich otce a starší sestru. „Kibuc Kfar Aza je silný a do dvou let bude znovu postaven,“ věří Goldsteinová. „Stát Izrael nám to dluží, musí všechny unesené vrátit domů a pomoci nám znovu vybudovat naše obce,“ dodala.

Před tímto prvním příměřím ve válce, jež začala útokem teroristického Hamásu na Izrael, propustili únosci z Pásma Gazy jen čtyři ženy minulý měsíc – dvě Američanky a dvě starší Izraelky. Jedna z nich následně řekla, že Hamás se o rukojmí v její skupině dobře staral, a kritizovala izraelskou vládu, že nedokázala brutálnímu útoku stovek ozbrojenců na Izrael ze 7. října zabránit. Podle této seniorky izraelská armáda, tajné služby i vláda nebraly vážně signály přicházející z Pásma Gazy.

Útok Hamásu ze začátku října má podle dostupných informací přibližně dvanáct set obětí, ozbrojenci zároveň do Gazy unesli přibližně 240 lidí. Původně vyjednané příměří, které by mělo pondělkem skončit, počítá s propuštěním celkem padesátky rukojmí výměnou za klid zbraní a trojnásobný počet Palestinců vězněných v Izraeli. Portál The Wall Street Journal ovšem s odvoláním na své zdroje napsal, že se jedná o prodloužení příměří o další čtyři dny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 48 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...