Měli hlad, o smrti blízkých se dozvěděli z rádia. I takové jsou příběhy Izraelců unesených Hamásem

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmí, která se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás dostala po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Ha'arec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že některá rukojmí v posledních dvou týdnech už neměla skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli unesení podle deníku i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Například devítiletý Ohad podle deníku slyšel během zajetí z televize přání k narozeninám od svých příbuzných z Izraele. Spolu s matkou a babičkou se v pátek vrátil domů v první skupině v den začátku zatím čtyřdenního klidu zbraní. Někteří z těch, jimž stráže Hamásu dovolily poslouchat izraelské rádio, se ale během zajetí dozvěděli smutné zprávy. Například Ohadova babička zjistila z rozhlasu, že při útoku Hamásu na Izrael 7. října zabili teroristé Hamásu jejího syna, napsal podle agentury DPA izraelský deník Jediot Achronot.

Jiná rukojmí ale byla po celých sedm týdnů zcela odříznuta od zpráv z domova. Například sedmasedmdesátiletá Hanna Kacirová se až v pátek po propuštění dozvěděla, že její manžel byl při útoku Hamásu zavražděn a její syn je dál držen jako rukojmí.

Jeden z Ohadových příbuzných listu Jediot Achronot podle DPA řekl, že ho velmi uklidnilo, když se dozvěděl, že Hamás nezacházel s jeho rodinou příliš špatně. „Byly ale i dny, kdy nebylo co jíst, a někdy museli čekat i hodinu a půl, než jim bylo dovoleno použít toaletu,“ popsal jiný příbuzný. Někdy dostali zajatí jen pita chléb nebo malou porci rýže. Neměli lehátka ani postele a spali na lavicích či židlích spojených k sobě.

Propuštěná dívka stále jen šeptá

Jedna z rukojmí, které Hamás v neděli propustil, ale nyní bojuje v izraelské nemocnici o život. Čtyřiaosmdesátiletá Alma Avrahamová zřejmě v zajetí v Pásmu Gazy nedostávala potřebné léky, napsal v pondělí server The Times of Israel (ToI).

O víkendu se z Pásma Gazy dostala i třináctiletá Hila Rotemová, jejíž matka zůstává v zajetí. Její strýc Jair v neděli řekl, že obě byly po celou dobu od únosu drženy spolu, než je dva dny před propuštěním únosci rozdělili. Podle strýce tak Hamás porušil dohodu o příměří, v níž se zavázal nerozdělovat matky od dětí, napsal server ToI. Strýc také popsal, že po fyzické stránce je Hila v pořádku, ale stále jen šeptá. Rukojmí v zajetí podle něj totiž musela mluvit jen šeptem.

Deník Ha'arec citoval Vardu Goldsteinovou, jejíž tři vnoučata ve věku sedmnáct, jedenáct a devět let se dostala na svobodu díky dohodě o příměří. V neděli Goldsteinová v televizi popsala, že plakala radostí, když viděla svá vnoučata v dobrém stavu. Děti jí prý řekly, že v zajetí se s nimi zacházelo „víceméně dobře“. Po setkání s babičkou se zajímaly o situaci ve svém kibucu, kde při útoku 7. října Hamás zabil jejich otce a starší sestru. „Kibuc Kfar Aza je silný a do dvou let bude znovu postaven,“ věří Goldsteinová. „Stát Izrael nám to dluží, musí všechny unesené vrátit domů a pomoci nám znovu vybudovat naše obce,“ dodala.

Před tímto prvním příměřím ve válce, jež začala útokem teroristického Hamásu na Izrael, propustili únosci z Pásma Gazy jen čtyři ženy minulý měsíc – dvě Američanky a dvě starší Izraelky. Jedna z nich následně řekla, že Hamás se o rukojmí v její skupině dobře staral, a kritizovala izraelskou vládu, že nedokázala brutálnímu útoku stovek ozbrojenců na Izrael ze 7. října zabránit. Podle této seniorky izraelská armáda, tajné služby i vláda nebraly vážně signály přicházející z Pásma Gazy.

Útok Hamásu ze začátku října má podle dostupných informací přibližně dvanáct set obětí, ozbrojenci zároveň do Gazy unesli přibližně 240 lidí. Původně vyjednané příměří, které by mělo pondělkem skončit, počítá s propuštěním celkem padesátky rukojmí výměnou za klid zbraní a trojnásobný počet Palestinců vězněných v Izraeli. Portál The Wall Street Journal ovšem s odvoláním na své zdroje napsal, že se jedná o prodloužení příměří o další čtyři dny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.