Hamás propustil 24 rukojmí, z izraelských věznic se dostalo 39 odsouzených Palestinců

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

  • 0:00

    On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.

  • 23:24

    Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých. 

  • 22:18

    Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Podle dohody o dočasném příměří má Hamás během čtyř dní propustit dohromady padesátku rukojmí výměnou za propuštění 150 Palestinců z izraelských věznic. Mezi pátečními propuštěnými Izraelci jsou pouze ženy a děti, 12 z nich podle stanice Channel 12 pochází z kibucu Nir Oz.

Propuštěné izraelské ženy a děti si u přechodu Rafáh na egyptské straně hranice převzala izraelská armáda, která je pak letecky dopravila do vlasti.

„Před chvílí se ze základny Chacerim vzneslo několik vojenských helikoptér a rozlétly se všemy směry. To by mohlo napovídat tomu, že se jedná o transport rukojmí do čtyř izraelských nemocnic,“ hlásí zpravodaj ČT David Borek z Ofakimu. „I od přítomných policistů a vojáků tu ale kolují zprávy, že se možná ještě nacházejí na cestě,“ dodal.

Mezi 13 izraelskými občany, které Hamás propustil, jsou čtyři děti a šest seniorek. Jmenný seznam propuštěných, kteří už jsou na izraelském území, zveřejnily izraelské úřady. Nejstarší ženě je 85 let.

Nahrávám video

Propuštění Palestinci

Izrael v rámci dohody propustil ze svých věznic zatím 39 palestinských žen a dětí. Na síti X to uvedlo ministerstvo zahraničí Kataru.

Propuštění první skupiny vězňů je naplněním izraelských závazků vztahujících se k prvnímu dni platnosti dohody o příměří, které má trvat čtyři dny. Skupina propuštěných by měla zahrnovat 24 žen, z nichž některé byly odsouzeny za pokus o vraždu při útocích na izraelské síly, a 15 dospívajících, kteří byli odsouzeni například za házení kamenů na izraelské síly.

Nahrávám video

Příměří začalo v pátek ráno

„Humanitární přestávka“, vyjednaná za přispění Kataru, Egypta a Spojených států, přichází ve chvíli, kdy válka mezi Izraelem a Hamásem vstoupila do 49. dne, připomněla ráno agentura AFP.

„Katar a Egypt stojí o to, aby válka skončila co nejdříve. Zároveň jsou to jediné země, které mají páky na hnutí Hamás, takže bylo logické, že budou hrát v jednáních o příměří nejdůležitější roli prostředníka,“ uvedl pro ČT blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. 

Dodal, že se dá těžko hovořit o tom, že by pro někoho byla dohoda výrazně výhodná. „Spíše k tomu obě strany přistoupily tak, že je to nejlepší ze špatných řešení,“ uvedl Macháček. „Izrael několikrát zdůraznil, že bylo těžké rozhodnutí dohodu s Hamásem přes prostředníky uzavřít. Pro Hamás to nějaké výhody má – získá čas, a to je pro něj asi to nejdůležitější,“ dodal. 

Do Gazy vjely humanitární kamiony

Asi hodinu a půl po začátku dočasného příměří vjely podle agentury Reuters přes Rafáh do Pásma Gazy první dva egyptské humanitární kamiony s nápisy „Pro naše bratry v Gaze“ či „Společně k humanitě“. Právě humanitární pomoc byla také součástí dohody o příměří.

Do Pásma Gazy v pátek dorazily dvě stovky nákladních aut s humanitární pomocí, na palestinské území se tak hned první den příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás podařilo doručit největší zásilku s pomocí od 7. října. Informovaly o tom izraelské úřady. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) předtím uvedl, že se už podařilo vyložit 137 kamionů.

Nahrávám video

Podle OCHA do jednoho ze skladů úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v Gaze směřovaly mimo jiné potraviny, voda, léky a zdravotnický materiál. Auta dovezla také skoro 130 tisíc litrů paliva.

Zhruba dvě stě kamionů by mělo podle serveru BBC do Pásma Gazy vjet každý den příměří. Přivézt mají zdravotnický materiál, léky, potraviny a vodu. Úřad COGAT izraelského ministerstva obrany, který má na starost civilní aktivity na palestinských územích, uvedl, že Izrael umožní každý den příměří vstup také čtyřem cisternám s palivem a čtyřem kamionům s plynem na vaření.

Palivo a plyn bude pro humanitární organizace OSN, které ho potřebují pro rozvoz pomoci. Podle BBC ho mají dostat i nemocnice na jihu a má být zaručeno, aby se nedostalo do rukou Hamásu.

Podle televize Sky News Arabia do Pásma Gazy přes Rafáh vjela i vozidla přepravující polní nemocnici, kterou poskytly Spojené arabské emiráty (SAE). Nemocnice má mít 150 lůžek.

Nahrávám video

Arabské státy i USA chtějí trvalé příměří

Joe Biden představitelům Egypta a Kataru za zprostředkování jednání mezi Izraelci a poděkoval. Katar si přeje, aby přestávka v bojích nakonec vedla k trvalému příměří. Podobné přání již ve středu vyjádřilo několik dalších arabských států. 

Biden v pátek řekl, že existuje „reálná šance“, že se dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem prodlouží. Z dlouhodobého hlediska je řešením konfliktu vznik samostatné Palestiny, zdůraznil na tiskové konferenci americký prezident.

Biden uvedl, že na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua apeloval, aby se snažil omezit počet civilních obětí, když naplňuje „legitimní cíl zničení Hamásu“. Palestinci podle Bidena „ohromně trpí“ a „Hamás na ně kašle“. V odpovědi na novinářský dotaz, jak dlouho bude válečný konflikt trvat, Biden odvětil, že neví. „Doufám, že časem bude zbytek arabského světa na obě strany tlačit, aby boje ukončily,“ řekl prezident.

Nahrávám video

„Vidíme, že tlak na to, aby se z dočasného příměří stalo de facto finální, je veliký – vidíme to i ze strany USA, což je asi klíčový hráč v tomto konfliktu. Prezident Joe Biden je pod stále větším tlakem z progresivnější demokratické základny, aby USA přestaly podporovat izraelskou vojenskou ofenzivu,“ uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.

Dodala, že Biden varuje Izrael před tím, aby pozemní ofenzivu v podobě, která byla na severu, rozšířil i na jižní části. „Je tam koncentrováno přes dva miliony Palestinců, je tedy obrovsky obtížné vést vojenskou operaci bez toho, aby došlo ke ztrátám na životech, což je něco, čemu už USA nebudou schopny dát zelenou.“

Zmínila také, že v něčem je větším vítěz Hamás, protože on si z větší části diktoval požadavky. Na druhou stranu podle ní ale není Izrael „poražený,“ protože i izraelská armáda potřebuje trošku oddych a také se částečně uleví rodinám, že se unesení vrátí domů. „I když to bude takové hořkosladké, protože od Hamásu víme, že například nepropustí celé rodiny, pokud je unesl celé, a že ty mužské příslušníky si ponechá,“ podotkla. 

Intenzivní noční ostřelování

V hodinách, které předcházely začátku klidu zbraní, varovaly sirény před raketovým útokem izraelské obce sousedící s Pásmem Gazy. Podle serveru The Times of Israel v noci přišly zprávy o intenzivním izraelském ostřelování v Gaze, jak se armáda snažila co nejvíce pokročit ve svém tažení proti Hamásu v posledních hodinách před začátkem klidu zbraní. Server BBC News také informoval o izraelském náletu podniknutém méně než hodinu před ohlášeným příměřím.

„Izraelská armáda včera (ve čtvrtek) naznačovala, že pokud by dopadla jedna či dvě rakety, tak by to nepovažovala nutně za porušení příměří, ale za akci osamělého bojovníka a ne nutně by byla dohoda zrušena,“ uvedla česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.

Nahrávám video

Izraelská armáda v pátek ráno shazovala nad Pásmem Gazy letáky, v nichž obyvatele varuje, aby se nevraceli do svých domovů na severu, neboť tato oblast i přes vyhlášené příměří zůstává válečnou zónou, napsal server ToI. „Bude se tam dále bojovat, bude to stále nebezpečná oblast a lidé mají zůstat na jihu,“ dodala také Šmigolová.

Palestinští představitelé podle serveru Tol vyzvali vysídlené obyvatele Gazy, aby se po zahájení příměří vrátili do svých domovů.

„První věc, kterou chci udělat, je vyspat se,“ řekl Chalíd Loz před začátkem ohlášené čtyřdenní přestávky v bojích stanici al-Džazíra. „Jsem unavený z toho neustálého bombardování,“ dodal. Stejně jako mnoho dalších lidí v Gaze považuje zastavení bojů za první šanci trochu si oddechnout. „Chceme zajistit vodu pro naše domovy, chceme sehnat domů potřebné zboží místo prázdných obchodů, kde nenajdeme, co potřebujeme,“ podotkl.

Izrael zahájil rozsáhlé bombardování a poté pozemní operaci v Gaze v reakci na útok, při němž teroristé Hamásu v jižním Izraeli pozabíjeli okolo dvanácti set lidí a přes dvě stě odvlekli jako rukojmí do Pásma Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 38 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...