Protesty v Tel Avivu volaly po konci premiéra Netanjahua. Nedostal izraelská rukojmí z Gazy

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

Zatímco u dřívějších protestů, které se konají už několik týdnů, se podle ToI ještě jejich účastníci víceméně snažili oddělit demonstrace za propuštění rukojmí a manifestace za odstoupení Netanjahua, tentokrát už vládu jasně kritizovali za to, že je podle nich lhostejná k osudu rukojmí.

Těch drží palestinští ozbrojenci v Gaze ještě na 132, asi tři desítky jsou už podle odhadu tajných služeb mrtví. Unesení jsou v zajetí od 7. října loňského roku, kdy teroristickým útokem Hamásu na Izrael začala tato válka v Pásmu Gazy.

Například brigádní generál v záloze a bývalý mluvčí izraelské armády Ronen Manelis na demonstraci v Tel Avivu prohlásil, že už této vládě nevěří a že vláda prodlužuje jednání s Hamásem o příměří, aby se nemusely už konat nové volby.

„Izraelské vedení, válečný kabinet a jeho šéf se bojí udělat rozhodnutí a souhlasit s výměnou (palestinských) vězňů, protože se obávají, že pak budou čelit kritice a vyšetřování a že budou nové volby,“ uvedl Manelis.

Vláda slíbila po skončení této války zahájit vyšetřování možného selhání tajných služeb, bezpečnostních složek i vládních činitelů, které mohlo přispět k útoku Hamásu ze 7. října.

V Tel Avivu se v sobotu konaly protesty na několika místech, někde se skupinky demonstrantů střetly s policií, když protestující blokovali silnice. Lidé nesli transparenty s fotografiemi unesených a také s výzvami k odstoupení Netanjahua.

Na manifestaci v Tel Avivu na náměstí Habima hovořila například kurátorka místní galerie Sofie MacKieová, která přežila útok Hamásu v izraelském pohraničí v kibucu Beeri. „Nechali jste nás v tom (pohraničí u Pásma Gazy) kvůli své násilné, slepé a mesiášské politice. Toto není přírodní katastrofa, ale katastrofa vedení vlády, která staví na moci, nenávisti a ničení,“ uvedla MacKieová. „My jsme zaplatili životy našich dětí. Čím jste zaplatili vy?“ zeptala se vlády. „Nikdy vám neodpustíme tuhle netolerovatelnou zradu,“ dodala.

Netanjahu v nepřímých jednání s Hamásem, která zprostředkovávají Katar, Egypt a USA, odmítá propuštění většího počtu palestinských vězňů a tvrdí, že válku neskončí, dokud nebude Hamás zničen, což ale mnozí považují za nereálné. V izraelských vězeních je na 9 tisíc Palestinců, z toho přes 6500 jich bylo zatčeno na Izraelem okupovaném Západním břehu od loňského 7. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 48 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...