Írán a Spojené státy si vyměnily vězně

Nahrávám video
Horizont ČT24: Mezi Spojenými státy a Íránem proběhla výměna vězňů
Zdroj: ČT24

Z letiště v katarském hlavním městě Dauhá vzlétlo letadlo s pěti Američany propuštěnými v rámci výměny vězňů mezi Spojenými státy a Íránem, píše agentura Reuters. Podle agentury AFP letoun míří do Washingtonu. Americký prezident Joe Biden poděkoval vládám Kataru, Ománu, Švýcarska a Jižní Koreje za pomoc se zajištěním jejich osvobození. Írán a Spojené státy avizovaly, že si vymění vězně poté, co na účty v Kataru dorazilo zhruba šest miliard dolarů původně zmrazených Teheránu v Jižní Koreji.

V Teheránu podle íránské televizní stanice Press TV mezitím přistáli dva z pěti Íránců, kteří byli propuštěni z věznic ve Spojených státech na základě dlouho připravované dohody o výměně vězňů zprostředkované Katarem. Její součástí bylo také uvolnění zhruba šesti miliard dolarů (138 miliard korun), které byly Íránu na základě sankcí dříve zmrazeny v Jižní Koreji a které nyní dorazily na účty v Kataru.

Americký prezident Biden uvedl, že se „pět nevinných Američanů, kteří byli uvězněni v Íránu, konečně vrací domů“. „Siamak Namazi, Morad Tahbaz, Emad Sharghi a dva občané, kteří si přejí zůstat v anonymitě, se po letech agónie, nejistoty a utrpení brzy shledají se svými blízkými,“ dodal.

„Zvláštní poděkování“ podle Bidenova prohlášení patří katarskému emírovi šajchu Tamimovi bin Hamadovi Sánímu a ománskému sultánovi Hajsámovi bin Tárikovi Saídovi, kteří pomohli dohodu zprostředkovat. Americký prezident zároveň vyzval držitele amerických pasů, aby do Íránu necestovali, protože to není bezpečné, a oznámil nové sankce vůči Íránu v souvislosti s nespravedlivým zadržováním. Terčem sankčních opatření je exprezident Mahmúd Ahmadínežád a íránské ministerstvo pro zpravodajské služby.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že s pěti Američany hovořil poté, co opustili Írán. „Mohu vám říct, že to pro ně i pro mě byl emotivní rozhovor,“ řekl novinářům.

„Jednalo se o čistě humanitární krok… A určitě to může být krok, na jehož základě mohou být v budoucnu podniknuty další humanitární akce,“ řekl íránský prezident Ebráhím Raísí novinářům po svém příjezdu do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání byl první, kdo připustil, že výměna pěti vězněných amerických občanů za pět íránských vězňů držených v USA má nastat již v pondělí. Kanání uvedl, že peníze, které jsou součástí dohody, už dorazily na bankovní účty v Kataru. Tento stát Perského zálivu dohodu zprostředkoval. 

Írán dostane přístup ke svým penězům

Podle zdroje agentury AP uvědomil Katar představitele Íránu i Spojených států, že peníze byly převedeny ze švýcarské banky na účty v Kataru. Šlo o prostředky za sedm miliard dolarů (přes 160 miliard korun), země je ale smí využít jen na humanitární účely.

Mluvčí íránské diplomacie Kanání se k věci vyjádřil během tiskové konference přenášené státní televizí, vysílání však bylo bez vysvětlení přerušeno bezprostředně po jeho komentářích.

„V rámci naší politiky aktivní zahraniční diplomacie byla íránská aktiva, původně zmrazená v Jižní Koreji, naštěstí uvolněna, a dá-li Bůh, budou dnes plně pod kontrolou (íránské) vlády a národa,“ řekl Kanání. Dva z íránských vězňů zůstanou ve Spojených státech, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 13 mminutami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 4 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 5 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...