Írán a Spojené státy si vyměnily vězně

Nahrávám video

Z letiště v katarském hlavním městě Dauhá vzlétlo letadlo s pěti Američany propuštěnými v rámci výměny vězňů mezi Spojenými státy a Íránem, píše agentura Reuters. Podle agentury AFP letoun míří do Washingtonu. Americký prezident Joe Biden poděkoval vládám Kataru, Ománu, Švýcarska a Jižní Koreje za pomoc se zajištěním jejich osvobození. Írán a Spojené státy avizovaly, že si vymění vězně poté, co na účty v Kataru dorazilo zhruba šest miliard dolarů původně zmrazených Teheránu v Jižní Koreji.

V Teheránu podle íránské televizní stanice Press TV mezitím přistáli dva z pěti Íránců, kteří byli propuštěni z věznic ve Spojených státech na základě dlouho připravované dohody o výměně vězňů zprostředkované Katarem. Její součástí bylo také uvolnění zhruba šesti miliard dolarů (138 miliard korun), které byly Íránu na základě sankcí dříve zmrazeny v Jižní Koreji a které nyní dorazily na účty v Kataru.

Americký prezident Biden uvedl, že se „pět nevinných Američanů, kteří byli uvězněni v Íránu, konečně vrací domů“. „Siamak Namazi, Morad Tahbaz, Emad Sharghi a dva občané, kteří si přejí zůstat v anonymitě, se po letech agónie, nejistoty a utrpení brzy shledají se svými blízkými,“ dodal.

„Zvláštní poděkování“ podle Bidenova prohlášení patří katarskému emírovi šajchu Tamimovi bin Hamadovi Sánímu a ománskému sultánovi Hajsámovi bin Tárikovi Saídovi, kteří pomohli dohodu zprostředkovat. Americký prezident zároveň vyzval držitele amerických pasů, aby do Íránu necestovali, protože to není bezpečné, a oznámil nové sankce vůči Íránu v souvislosti s nespravedlivým zadržováním. Terčem sankčních opatření je exprezident Mahmúd Ahmadínežád a íránské ministerstvo pro zpravodajské služby.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že s pěti Američany hovořil poté, co opustili Írán. „Mohu vám říct, že to pro ně i pro mě byl emotivní rozhovor,“ řekl novinářům.

„Jednalo se o čistě humanitární krok… A určitě to může být krok, na jehož základě mohou být v budoucnu podniknuty další humanitární akce,“ řekl íránský prezident Ebráhím Raísí novinářům po svém příjezdu do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání byl první, kdo připustil, že výměna pěti vězněných amerických občanů za pět íránských vězňů držených v USA má nastat již v pondělí. Kanání uvedl, že peníze, které jsou součástí dohody, už dorazily na bankovní účty v Kataru. Tento stát Perského zálivu dohodu zprostředkoval. 

Írán dostane přístup ke svým penězům

Podle zdroje agentury AP uvědomil Katar představitele Íránu i Spojených států, že peníze byly převedeny ze švýcarské banky na účty v Kataru. Šlo o prostředky za sedm miliard dolarů (přes 160 miliard korun), země je ale smí využít jen na humanitární účely.

Mluvčí íránské diplomacie Kanání se k věci vyjádřil během tiskové konference přenášené státní televizí, vysílání však bylo bez vysvětlení přerušeno bezprostředně po jeho komentářích.

„V rámci naší politiky aktivní zahraniční diplomacie byla íránská aktiva, původně zmrazená v Jižní Koreji, naštěstí uvolněna, a dá-li Bůh, budou dnes plně pod kontrolou (íránské) vlády a národa,“ řekl Kanání. Dva z íránských vězňů zůstanou ve Spojených státech, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled