Prigožin uvedl, že zasahoval do amerických voleb

Zakladatel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin den před volbami do amerického Kongresu připustil, že se vměšoval do dřívějších voleb. Je to poprvé, co se někdo veřejně k ovlivňování politiky Spojených států přiznal. Washington na Prigožina už dříve uvalil sankce kvůli jeho sponzorování takzvaných trollích farem na internetu. Těmi se Moskva snaží ovlivňovat dění v zahraničí.

V odpovědi na dotaz ruského zpravodajského serveru, který na ruské sociální síti VKontakte zveřejnila tisková služba jeho cateringové společnosti Concord, Prigožin uvedl: „Vměšovali jsme se (do amerických voleb), vměšujeme se a budeme se vměšovat. Opatrně, přesně, chirurgicky a po svém, jak to umíme.“

Prigožin je často označovaný jako Putinův šéfkuchař, protože jeho cateringová společnost dostává zakázky od Kremlu. V USA byl oficiálně obviněný ze sponzorování takzvaných trollích farem, kterými se podle západních představitelů Moskva snaží ovlivňovat politiku v USA a dalších zemích.

V červenci nabídlo americké ministerstvo zahraničí odměnu až deset milionů dolarů (v přepočtu zhruba 234 milionů korun) za informace o Prigožinovi v souvislosti s jeho „angažmá při ovlivňování amerických voleb“. Obvinění se týkala volby prezidenta v roce 2016, kdy zvítězil republikánský kandidát Donald Trump. Kromě USA na Prigožina uvalily sankce také Británie a Evropské unie.

Podle mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreové Prigožinovy komentáře „pro ně nejsou ničím novým či překvapivým“. Dodala, že podle ní je dobře zdokumentováno, že se subjekty spojené s Jevgenijem Prigožinem snažily ovlivnit volby po celém světě, včetně USA. „Není proto divu, že se Rusko snaží vyzdvihovat své snažení a vymýšlet si příběhy o tom, jak jsou úspěšní, právě vpředvečer voleb,“ uzavřela.

Jednašedesátiletý Prigožin, za sovětské éry odsouzený kriminálník, se z pouličního prodavače hotdogů přes restauratéra vypracoval díky kremelské přízni až v miliardáře. Na veřejnosti se přitom donedávna příliš neprojevoval. Více začal vystupovat až během války na Ukrajině, kdy mimo jiné otevřeně kritizoval výkony ruských generálů.

V září se veřejně přiznal k založení žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která je napojena na Kreml a působí v Sýrii, Africe a na Ukrajině. Předtím to přitom popíral. 

Minulý pátek otevřel v Petrohradě centrum obranných technologií, což je podle Reuters další krok, který má zdůraznit jeho vojenské schopnosti. V neděli pak oznámil vytvoření výcvikových center pro milice v ruské Belgorodské a Kurské oblasti, které sousedí s Ukrajinou. „Jedině místní obyvatelé, nikdo jiný, znají své okolí a jsou schopni bojovat proti sabotážním a průzkumným skupinám,“ uvedl k tomu.

Agentura AP rovněž zveřejnila videozáznam, na kterém je vidět, jak muž připomínající Prigožina navštěvuje ruské trestanecké kolonie, aby verboval vězně do bojů na Ukrajině. Ruská média, organizace pomáhající vězňům i příbuzní zadržených o podobných aktivitách Wagnerovy skupiny informovali již dříve.

Prigožin jejich zapojení nikdy přímo nepotvrdil, v jednom ze svých prohlášení ale uvedl, že „buď Wagnerova skupina a trestanci, nebo vaše děti“ budou bojovat v první linii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Více než tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 18 mminutami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 1 hhodinou

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.