Zakladatel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin den před volbami do amerického Kongresu připustil, že se vměšoval do dřívějších voleb. Je to poprvé, co se někdo veřejně k ovlivňování politiky Spojených států přiznal. Washington na Prigožina už dříve uvalil sankce kvůli jeho sponzorování takzvaných trollích farem na internetu. Těmi se Moskva snaží ovlivňovat dění v zahraničí.
Prigožin uvedl, že zasahoval do amerických voleb
V odpovědi na dotaz ruského zpravodajského serveru, který na ruské sociální síti VKontakte zveřejnila tisková služba jeho cateringové společnosti Concord, Prigožin uvedl: „Vměšovali jsme se (do amerických voleb), vměšujeme se a budeme se vměšovat. Opatrně, přesně, chirurgicky a po svém, jak to umíme.“
Prigožin je často označovaný jako Putinův šéfkuchař, protože jeho cateringová společnost dostává zakázky od Kremlu. V USA byl oficiálně obviněný ze sponzorování takzvaných trollích farem, kterými se podle západních představitelů Moskva snaží ovlivňovat politiku v USA a dalších zemích.
V červenci nabídlo americké ministerstvo zahraničí odměnu až deset milionů dolarů (v přepočtu zhruba 234 milionů korun) za informace o Prigožinovi v souvislosti s jeho „angažmá při ovlivňování amerických voleb“. Obvinění se týkala volby prezidenta v roce 2016, kdy zvítězil republikánský kandidát Donald Trump. Kromě USA na Prigožina uvalily sankce také Británie a Evropské unie.
Podle mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreové Prigožinovy komentáře „pro ně nejsou ničím novým či překvapivým“. Dodala, že podle ní je dobře zdokumentováno, že se subjekty spojené s Jevgenijem Prigožinem snažily ovlivnit volby po celém světě, včetně USA. „Není proto divu, že se Rusko snaží vyzdvihovat své snažení a vymýšlet si příběhy o tom, jak jsou úspěšní, právě vpředvečer voleb,“ uzavřela.
Jednašedesátiletý Prigožin, za sovětské éry odsouzený kriminálník, se z pouličního prodavače hotdogů přes restauratéra vypracoval díky kremelské přízni až v miliardáře. Na veřejnosti se přitom donedávna příliš neprojevoval. Více začal vystupovat až během války na Ukrajině, kdy mimo jiné otevřeně kritizoval výkony ruských generálů.
V září se veřejně přiznal k založení žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která je napojena na Kreml a působí v Sýrii, Africe a na Ukrajině. Předtím to přitom popíral.
Minulý pátek otevřel v Petrohradě centrum obranných technologií, což je podle Reuters další krok, který má zdůraznit jeho vojenské schopnosti. V neděli pak oznámil vytvoření výcvikových center pro milice v ruské Belgorodské a Kurské oblasti, které sousedí s Ukrajinou. „Jedině místní obyvatelé, nikdo jiný, znají své okolí a jsou schopni bojovat proti sabotážním a průzkumným skupinám,“ uvedl k tomu.
Agentura AP rovněž zveřejnila videozáznam, na kterém je vidět, jak muž připomínající Prigožina navštěvuje ruské trestanecké kolonie, aby verboval vězně do bojů na Ukrajině. Ruská média, organizace pomáhající vězňům i příbuzní zadržených o podobných aktivitách Wagnerovy skupiny informovali již dříve.
Prigožin jejich zapojení nikdy přímo nepotvrdil, v jednom ze svých prohlášení ale uvedl, že „buď Wagnerova skupina a trestanci, nebo vaše děti“ budou bojovat v první linii.
