Prigožin a Kadyrov se pouštějí do stále tvrdší kritiky armády. V Kremlu jim to zatím prochází

Nahrávám video
Horizont ČT24: Kritika ruské armády zevnitř Ruska
Zdroj: ČT24

Ruské síly v posledních týdnech zdaleka nemluví jako jeden muž. Proti generálům řádné armády se ozývá stále hlasitější kritika ze strany Jevgenije Prigožina, který velí žoldnéřům z Wagnerovy skupiny. Proti armádě nasazené na Ukrajině se vymezuje i velitel čečenských bojovníků Ramzan Kadyrov. Kritika oficiálního velení jim zatím prochází, protože jsou oba schopni posílat další a další muže na místa nejtvrdších bojů.

Kariéra ruského generála Alexandra Lapina skončila v troskách. Možná poslední ránu mu zasadil čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který na konci října otevřeně uvedl, že jsou Lapinovy jednotky mizerně vybavené a nedovedou držet pozice bez pomoci čečenských bojovníků.

„Celý den nemohly přesunuté jednotky najít bojovníky generála Lapina. Nakonec musely samy držet obranu místo nich,“ napsal na sociální síti Telegram Kadyrov. 

Generál s pošramocenou pověstí podle neoficiálních zdrojů přišel o místo. Naopak Kadyrovův vliv pomalu stoupá. Už před válkou si vytvořil fakticky osobní armádu a za její nasazení na Donbasu nyní sklízí pocty a vyznamenání. 

Prigožin poukazuje na korupci

Spolu s Kadyrovem sílí také Jevgenij Prigožin, zakladatel žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Na Ukrajinu už vyslal osm tisíc mužů a ze své pozice opakovaně kritizuje ruské velení i státní úřady jako zkorumpované.

„Oligarchové a další představitelé elit si dál žijí v naprostém pohodlí. Dokud do války nepůjdou i jejich děti, tak se žádná skutečná mobilizace konat nebude,“ vyjádřil se tento týden Prigožin.

Oba muže spojuje i to, že mají k dispozici telegramové kanály se stovkami tisíc sledujících, které slouží jako jejich vlastní média, na kterých kritiku otevřeně zveřejňují. Bojovníci je zdraví přímo z fronty. 

Jednotky pod velením Kadyrova a Prigožina mají i vlastní styl a ideologii. Velitelé Kadyrovců se odvolávají na muslimskou víru svých bojovníků. Jevgenij Prigožin zase opakuje, že se ve své armádě neštítí nikoho, ani zločinců a vězňů. „Velký pozor si dáváme na ty, kteří jsou ve vězení za sexuální zločiny. Ale chápeme, že chyby se občas stávají,“ uvažoval před časem na Telegramu Prigožin. 

Reakce Kremlu

Podle amerického Institutu pro studium války je ale věhlas obou mužů už příliš velký a Kreml se ho zřejmě snaží usměrnit. „Putin se možná pokouší napravit mediální obraz ministra obrany Sergeje Šojgua a čelit tak rostoucímu vlivu proválečné frakce takzvaných siloviků,“ napsali v pravidelné zprávě analytici minulý týden. 

Na rozdíl od ruského ministra ale Kadyrov a Prigožin získávají sympatie tím, že s veřejností mluví otevřeněji. A když někdo opovrhuje jejich jednotkami, vyzvou ho, ať sám vstane z pohovky a vyrazí na frontu.

Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové ale zdánlivě překvapivá kritika neohrožuje garnituru ruského prezidenta. „Myslím si, že režim Vladimira Putina kontroluje i to, aby kritika odpovídala přesně tomu, co on potřebuje. Aby ani jedna ze soupeřících klik v celém bloku silových ministerstev a tajných služeb neměla navrch,“ uvedla v pořadu Horizont ČT24

Dodala, že si myslí, že silná vyjádření Kadyrova a Prigožina nejsou ruskému vedení na obtíž, protože „kritizují, co kritizovat v danou chvíli mají.“ Právě vůdce Wagnerovců podle ní těží z toho, že se po letech v ústraní stal mediální hvězdou. „Vystupuje veřejně a může si dovolit kritizovat vysoce postavené generály. Ale to jen do chvíle, než Kremlu náhodou přeroste přes hlavu,“ odhaduje Procházková.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 15 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...