Propouštění izraelských rukojmí má začít v pondělí brzy ráno

Nahrávám video

Propouštění izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy začne v pondělí brzy ráno. Všech dvacet živých rukojmí by mělo být propuštěno najednou. Oznámila to v neděli podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády. Nejmenovaný vysoký činitel Hamásu řekl, že rukojmí budou propuštěna ve třech lokacích. Předána by měla být Červenému kříži a poté na hranici Izraeli. Jeho premiér Benjamin Netanjahu večer uvedl, že Izrael dosáhl „obrovských vítězství“, ale boj ještě neskončil. Prezident USA Donald Trump následně prohlásil, že válka v Gaze skončila.

Mluvčí dodala, že vláda je také připravena převzít těla 28 zemřelých poté, co budou propuštěni živí. Palestinští vězni pak budou propuštěni, jakmile Izrael převezme všechna rukojmí.

List The Times of Israel napsal, že vláda informovala rodiny rukojmí, že propuštění se očekává v pondělí mezi 4:00 a 6:00 místního času, tedy 3:00 až 5:00 SELČ. Termín se ale může ještě změnit. Izrael by měl být podle listu informován Červeným křížem dvě hodiny před propuštěním.

Americký viceprezident JD Vance v neděli řekl televizi NBC, že rukojmí mohou být propuštěna „nyní již kdykoli“.

Výměna rukojmí za palestinské vězně je součástí první části dohody o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle dohody Izrael propustí 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených od začátku války.

Hnutí Hamás v rámci příprav na propuštění živých izraelských rukojmí dokončilo jejich přepočítávání a přesun do několika míst v Pásmu Gazy. Stanici Al-Džazíra to v neděli sdělil nejmenovaný vysoký činitel Hamásu s tím, že rukojmí budou propuštěna ve třech lokacích.

Podle zdrojů agentury AFP Hamás trvá na tom, aby bylo propuštěno i sedm palestinských lídrů, přičemž propuštění jednoho z nich tento týden odmítla mluvčí izraelské vlády.

Mezi propuštěnými mají podle požadavků Hamásu být kromě jiných Marván Barghútí, který je příslušníkem hnutí Fatah, jež stojí v opozici vůči Hamásu, šéf Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP) Ahmad Saadát či příslušníci Hamásu z okupovaného Západního břehu Ibráhím Hámid a Abbás Sajjid.

Do regionu má v pondělí přicestovat Trump

Do regionu má v pondělí přicestovat americký prezident Donald Trump. Nejdříve by měl v Izraeli pronést projev v Knesetu a setkat se s rodinami izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy. Před odletem do Tel Avivu šéf Bílého domu prohlásil, že si je „jistý tím, že konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás skončil“, příměří v Pásmu Gazy vydrží a Mírová rada dohlížející na správu Pásma bude dle něj ustavena brzy.

Na palubě Air Force One, které vzlétlo ze základny Andrews u Washingtonu, s Trumpem podle agentury AFP cestují také ministr zahraničí Marco Rubio, ministr obrany Pete Hegseth a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe.

Později by měl odcestovat do Egypta na mírový summit. Zde se má setkat s prezidentem Abdal Fatahem Sísím a zúčastnit by se měl slavnostního podpisu mírové dohody společně s představiteli Egypta, Kataru a Turecka, tedy zeměmi, které jsou spolu se Spojenými státy garanty dohody.

Summit podle Axiosu organizuje egyptský prezident Sísí, který již pozval několik evropských a arabských státníků. Očekává se účast lídrů či ministrů zahraničí z Německa, Francie, Británie, Itálie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Turecka, Saúdské Arábie, Pákistánu a Indonésie. Naopak přítomnost izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prozatím v plánu není, sdělil v sobotu serveru nejmenovaný americký činitel.

Boj ještě neskončil, uvedl Netanjahu a vyzval Izraelce k jednotě

Izrael dosáhl obrovských vítězství, ale boj ještě neskončil. V předtočeném projevu k občanům to v neděli večer uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, napsala agentura AFP. Premiér v předvečer očekávaného propuštění rukojmí držených v Pásmu Gazy podle agentury uznal, že jeho postoj k otázce příměří a rukojmí vyvolával rozpory, vyzval ale Izraelce, aby nadcházející propuštění bylo momentem sjednocení.

„Společně jsme dosáhli obrovských vítězství, vítězství, která ohromila celý svět,“ cituje AFP Netanjahua. Izrael podle něj však i nadále čelí velkým bezpečnostním výzvám, neboť někteří z nepřátel země se snaží opětovně nabrat síly, aby na Izrael znovu zaútočili. Izrael v průběhu posledních dvou let vedl války na palestinských územích a v Libanonu a zaútočil v Sýrii, Íránu, Jemenu a Kataru.

Premiér v projevu také nedělní večer nazval „večerem slz, večerem radosti, protože zítra se naše děti navrátí do naší země“, čímž odkazoval k biblickému verši. „Zítřek je začátkem nové cesty, cesty obnovy, cesty hojení, a doufám, cesty sjednocených srdcí,“ uvedl premiér. Dohoda o příměří je podle něj historickou událostí, v níž se mísí smutek nad „propuštěním vrahů“ a radost nad návratem rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 4 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 4 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.