V Rusku skončily místní volby, první v podstatě celostátní hlasování od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Účast podle centrální volební komise nepřesáhla v žádném z regionů třicet procent. Nad relevancí voleb v zemi pod putinovským režimem panují pochyby, Moskva navíc taková hlasování uspořádala i v okupovaných ukrajinských regionech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.
Hlasoval mimo jiné třistatisícový Orel nedaleko Moskvy. Jde o správní centrum jedné z mála ruských oblastí, v jejímž čele nestojí gubernátor z vládní strany Jednotné Rusko, ale komunista, který se těší podpoře Kremlu. Hlavním vyzyvatelem komunisty Andreje Kličkova byl Vladislav Čislov z hnutí zesnulého nacionalisty Vladimíra Žirinovského.
„Jsme síla, která není přímo v radikální opozici. Pracujeme pro ruský stát podle Žirinovského tezí. Ve strategických otázkách podporujeme vládu,“ říká Čislov.
Současná hlava oblasti Kličkov má podporu Putinovy strany, která proti komunistickému gubernátorovi ani nepostavila svého protikandidáta. „Já se nebojím. Kdo mi co řekne? Jsem místní, jsem Rus a mám podporu zdejších lidí,“ je přesvědčen Čislov.
Předsedou jedné z volebních komisí ve městě je Sergej Merkušev. V jejím čele stojí pravidelně od roku 2004. Letos ale poprvé pod přímou hrozbou útoků dronů. „Byli jsme oficiálně varováni. Dostali jsme instrukce, jak se má komise chovat v těchto extrémních situacích,“ uvedl Merkušev.
Nejpozorněji jsou v Rusku sledovány volby moskevského starosty, kde se o znovuzvolení uchází Sergej Sobjanin. Podle agentury FP, která se odvolává na volební komisi, svůj post obhájil. Sobjanin se starostou stal v roce 2010 a od té doby ve volbách vyhrál dvakrát: v roce 2013, kdy se mu postavil nyní vězněný opoziční lídr Alexej Navalnyj, i o pět let později.
Předseda Jednotného Ruska a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv po zveřejnění částečných výsledků řekl, že strana ve volbách dosáhla očekávaných výsledků a zvládla je důstojně.
Hlasování pod taktovkou Kremlu
Oficiální výsledky komunálních voleb úřady oznámí v pondělí, je nicméně jasné, že protiputinovská opozice v ruských regionech nemá šanci uspět. „Je velmi silná kontrola nad občanskou společností i politickými stranami. Politický boj tu prakticky nemá smysl. Opozice je úplně potlačená,“ podotkl sociolog Lev Gudkov z Nezávislého centra Levada v Moskvě.
Podle Gudkova to nezmění ani nezávislí kandidáti, přestože tvoří víc než desetinu uchazečů. „Stojí proti organizovanému a silnému systému ovlivňování voleb, který zcela kontroluje Kreml,“ upozornil nezávislý sociolog.
Analytik Abbas Galljamov, který v minulosti psal projevy pro ruského vládce Vladimira Putina, řekl AP, že téma války na Ukrajině, „nejdůležitější věc v ruské politice“, se ve volbách neobjevovalo. Kandidáti se podle něho v kampani nechtěli otevřeně vyslovovat pro invazi, protože by to mohlo mít negativní dopad na jejich podporu. Zároveň není možné válku kritizovat, protože by uchazeči o politické posty „dostali zákaz kandidovat, zavřeli by je do vězení a označili za nepřátele státu“.
Sabotáže na okupovaných územích
„Volby“ se konají také na Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, což Kyjev a jeho spojenci označili za ilegální a dali najevo, že toto hlasování neuznávají. Ruské úřady informovaly o případech sabotáže v oblastech, které Rusko loni v rozporu s mezinárodním právem zabralo Ukrajině.
Při útoku dronu byla v noci na neděli zničena volební místnost v Záporožské oblasti, jednom z ukrajinských regionů částečně obsazených Rusy. Nikdo v ní v té době nebyl. Ruské okupační úřady v sousední Chersonské oblasti uvedly, že v sobotu byl nedaleko jednoho volebního místa objeven ostrý granát. Hlasování muselo být přerušeno do doby, než ho pyrotechnici zneškodnili.
Ve více než dvaceti regionech, včetně Moskvy nebo anektovaného Krymu, je možné hlasovat prostřednictvím internetu. Opozice to kritizovala, protože tento způsob hlasování je podle ní netransparentní a vytváří prostor pro manipulace.
Volby v Rusku nejsou svobodné
Letošní hlasování je pro Kreml generálkou před důležitými prezidentskými volbami příští rok v březnu. Putin ještě svoji kandidaturu oficiálně neoznámil, znovu se ucházet o křeslo hlavy státu mu ale umožňuje změna ústavy potvrzená referendem.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda podotýká, že volby v Rusku už léta nelze nazývat férovou a spravedlivou soutěží, protože Kreml ve snaze získat požadované výsledky upustil od systému „řízené demokracie“ a přešel k volebním manipulacím, změně pravidel na poslední chvíli nebo zcela jednostrannému zpravodajství o vládnoucí straně Jednotné Rusko ve státem kontrolovaných médiích.
Po začátku velké invaze na Ukrajinu loni v únoru režim výrazně přitvrdil represe vůči opozici i nezávislým médiím, a tak v současnosti významní Putinovi oponenti jsou v exilu nebo ve vězení.
